Co se týče mých plánů na zmíněný festivalový den, vím jistě kupříkladu to, že nepůjdu na Albánce a na Libanon, protože jsem je už viděla v rámci psaní textů do katalogu a nijak je netoužím spatřit znovu (o Libanonu ještě napíšu víc, až ho budete mít taky v oku - je to tak trochu otázka do diskuze). Ale budu naopak pílit na Otázku života a smrti, protože žánrové komedie o zásvětním životě mne baví (je docela pěknou shodou okolností, že o dva dny později - 8. 7. ve 21.00 - hraje ČT 2 Křídla slávy Otokara Votočka s mladým Colinem Firthem). A dílko, kterého se dopustili v roce 1946 společnou mistrovskou rukou Michael Powell a Emeric Pressburger, navíc slibuje na obřím plátně Velkého sálu podívanou na techniocolorové triky na svou dobu zcela nebývalé. Stejně nezbytné bude zaskočit potom na dokument o muži, který se na tom zázraku bezprostředně podílel - Kameraman: Život a dílo Jacka Cardiffa.
Vy to ale možná neuděláte, protože byste pak nestihli v 17 hodin ve Velkém sále projekci mimořádně příjemného soutěžního snímku Jsou věci, které nevíš - íránskou variaci na Scorseseho Taxikáře v režii debutanta Fardina Saheba Zamaniho. Nevím ovšem, jak bude na poněkud unavené festivalové publikum fungovat podívaná plná významuplného mlčení a jemné nedořečenosti, jejímž hrdinou je depresivní noční taxikář projíždějící "špinavými ulicemi" nočního Teheránu... Mně se rozhodně líbila bezvýhradně, nejvíc z letošní íránské produkce, kterou jsem v rámci výběru varských titulů viděla. Takže si pěkně prosím naplánujte před filmem silnou černou kávu (ale úplně černou...).
A večer nejspíš nepůjdu na Chloe Atoma Egoyana (má dost divné recenze), ale konečně si dopřeju Iluzionistu, nový animovaný film Sylvaina Chometa (Trio z Bellevile), jehož hrdinou je postava oblíbeného, smutného, leč neúmorně poetického hrdiny Jacquese Tatiho - pana Hulota. V krásném prostředí karlovarského divadla by to mohla být příjemná podívaná na druhou.
VÍTEJTE NA BLOGU BÝVALÉ FILMOVÉ KRITIČKY ALENY PROKOPOVÉ. BĚHEM DEVÍTI LET SE TADY NASTŘÁDALY TEXTY TÝKAJÍCÍ SE PŘEVÁŽNĚ FILMU, BUĎ PSANÉ PŘÍMO PRO BLOG, NEBO PRO NOVINY A ČASOPISY. DNES JDE O ÚLOŽIŠTĚ JISTÉHO ŽIVOTNÍHO OBDOBÍ A SNAD I JISTÝ OBRAZ DOBY. NEMÁM UŽ POTŘEBU PSÁT ANI VYRÁBĚT ŠPERKY, ALE JSEM ETABLOVANÁ KRANIOSAKRÁLNÍ TERAPEUTKA A PRACUJU JAKO DRAMATURGYNĚ V ČT.
Prohledat tento blog
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
To znamená, že se večer nepotkáme na Mediaparty? :-)
OdpovědětVymazat(Bývá v úterý, ne)
Ondra: No, Iluzionista je poprvé v sobotu, a to koliduje s Thelminou masterclass- aha, ale ještě se hraje ve čtvrtek v 19. O.K., takže opravuju: v úterý večer vůbec nejdu do kina :-).
OdpovědětVymazatChloe nebrat, bolestinsky a zbytecny film. Egoyan ma na vic, uz to ukazal.
OdpovědětVymazatNeda mi to, mimomisu. Prave vyslechnuto v praci:
OdpovědětVymazat- (CZ kolega) Tak v patek jedu.
- (SK kolegyne) Vari Vary..?