Prohledat tento blog

pondělí 18. února 2013

30 minut po půlnoci

Agentka CIA Maya (Jessica
Chastainová): nakonec to je osobní 
Režisérka Kathryn Bigelowová prostřednictvím válečného dramatu Smrt čeká všude před třemi lety celkem nečekaně ovládla oscarovou soutěž: film, který v Čechách putoval rovnou na DVD a teprve díky devíti oscarovým nominacím se dostal do kin, nakonec získat šest prestižních zlatých sošek (včetně těch nejcennějších - za nejlepší film roku, režii a scénář). Šance thrilleru 30 minut po půlnoci jsou zjevně menší: má jen pět nominací (také za nejlepší film, scénář a ženský herecký výkon v hlavní roli), a navíc silné soupeře. Argo a Lincoln jsou navíc rovněž politickými filmy - dokonce jsou to celkem shodně snímky, jejichž tématem je "rozlomenost" téměř každého účinného, praktického politického gesta: v centru pozornosti se ocitá věčný spor účelu světícího prostředky, ideje a kompromisu, který ji uvádí do praxe, nařízení a těch, kteří je musejí porušovat, aby pro blaho vlasti dosáhli "nadosobního" cíle.

Dan (Jason Clarke) je specialista
na mučení vězňů 
Podobně jako v případě Arga (ale také Spielbergova Mnichova či  Scottova Černý jestřáb sestřelen, což jsou dva filmy, které se mi teď okamžitě vybavují) jde i v 30 minutách po půlnoci o příběh inspirovaný skutečnými událostmi.  Diváka vtahuje do hry na autenticitu už drásavý prolog - černé plátno "ozvučené" úryvky nahrávek hlasů obětí teroristických útoků z 11. září 2001 a planě chlácholivých odpovědí operativců, se kterými byli do poslední chvíle v kontaktu. (Temné plátno mi navíc připomíná lakonicky bolestný konec patrně nejlepšího filmu o 11. září, který byl dosud natočen - Letu č. 93 Paula Greengrasse.) V časovém rozpětí sedmi let  - od roku 2003 do 2. května 2011 - pak sledujeme umanutou agentku CIA Mayu (Jessica Chastainová), která se nelítostně zaměřuje na jediný cíl: likvidaci hlavy teroristické organizace zodpovědné za tragédii 11. září, Al-Káidy - Usámy bin Ládina. Což se jí posléze - čímž, jak doufám, příštímu divákovi filmu nic neprozrazuji - skutečně podaří. 

Exekuce je dílem elitních vojáků
Snad jsem naivní, ale soudím, že zpochybnit správnost tohoto cíle je velmi obtížné - a o tom samozřejmě film Kathryn Bigelowové nevypráví. Vypráví však o postupu, který vedl k odhalení a likvidaci teroristického vůdce a který se opíral o praktiky, jež můžeme jen stěží nazvat morálními - o mučení vězňů, podplácení a zastrašování. Maya - jakkoli její profesionální posedlost posléze provází touha po osobní pomstě za smrt kolegyně Jessiky (Jennifer Ehleová) - je především dokonalým nástrojem systému, jehož fungování nesledujeme na vyšší, politické úrovni, ale v těch nejnižších, polotemných patrech, kde se ve jménu výkonu a cíle dějí ty nejkrvavější špinavosti. Je to právě mladá, nezkušená Maya, přes jejíž zděšené reakce režisérka v úvodu sleduje mučení vězně prováděné sebevědomým důstojníkem CIA Danem (Jason Clarke).  

Maya se mění ve "zmrdku" 
Maya je postavou bez osobního života (ve filmu záměrně úplně chybějí scény ze soukromí postav, které obvykle odlehčují děj "procedurálního" thrilleru). Prodělává však proměnu z nejisté, ambiciózní mladé ženy ve "zmrdku" ("motherfucker"), jak sama sebe nazve v rozhovoru se šéfem CIA (tahle hra se ženou v utrachlapácké pozici mi připomíná Scottovu G. I. Jane s jejím legendárním "Vyhul mi ho"). O tom, zda hrdinku naplňování její dlouholeté mise přineslo satisfakci, se nakonec můžeme jen dohadovat: technicky jde ovšem spíš o řetězec náhod, který ovšem podivínskou a v zásadě dost nesympatickou postavu  posléze promění v oběť celého mechanismu - v cosi jako stínovou protivnici bin Ládina, s nímž se sice nikdy tváří v tvář nesetkala, ale po němž je nakonec jedinou pozůstalou. 

Jediná pozůstalá po bin Ládinovi 
Kathryn Bigelowová dobře ví, jakou moc má ženská postava v "mužském" příběhu. V tomto smyslu je 30 minut po půlnoci silnější než Smrt čeká všude, přestože jde vlastně o velmi podobný příběh o rozpouštění lidské jedinečnosti v systému generovaném válečnou situací. Podobně jako James (Jeremy Renner), i Maya se stává anonymní součástí tohoto systému, ve kterém si nedokáže (a na rozdíl od hrdiny filmu Smrt čeká všude ani nechce) uchovat svou lidskou jedinečnost, neulevuje si žádným normálním vztahem, ani gestem. Snad jedinou "lidskou" poznámkou je Mayina ironická zmínka o Gandalfovi, kterého vyšetřovatelce evokuje výpověď jednoho ze zadržených teroristů (ten ovšem vůbec neví, o kom agentka mluví - což dokonale stačí k charakterizaci propastných kulturních rozdílů mezi oběma stranami.) 

Útok mimozemšťanů 
Systém, proti kterému Maya bojuje, který odhaluje a likviduje, je  ve filmu zobrazen jen prostřednictvím děsivých a chaotických teroristických činů (jedním z nich je bombový útok na hotel Marriott v Islamabádu v roce 2008, při němž protagonistka málem zahyne). To, co vidíme z práce CIA, je ovšem stejně násilné (a podobně chaotické): jde tedy vlastně o dva systémy, které se navzájem prorůstají a podporují, jeden bez druhého by nemohl existovat.  Boj muže proti muži, jenž je se svými pravidly a osobním laděním erbovní situací válečného filmu, se tady přitom neodehraje ani jedinkrát: "rozsudek smrti" nad bin Ládinem pak provádí skupina elitních vojáků jakoby ve stylu počítačové hry, kterou Maya sleduje v centrále CIA. 

Žena v mužském světě
Pokud jde o vyznění celého filmu, je Kathryn Bigelowová kontroverznější než ve Smrt čeká všude: situace Mayi je sice stejně silně existenciální, jako situace Jamese, ve službách politizování však režisérka nakonec používá ty nejcitovější, podpásové chvaty. Děti, kvílející strachy tváří v tvář po zuby ozbrojeným vojákům "mimozemského" vzhledu, kteří neváhali zastřelit jejich neozbrojenou matku, sugerují dojem totální neprávnosti celé akce - což prudce kontrastuje se zmíněným prologem, ve kterém nedostali zavraždění civilisté žádnou šanci diváka strhnout do víru podobných emocí.     
O filmu Smrt čeká všude jsem psala tady.  

USA 2012, 157 minut, titulky
Režie: Kathryn Bigelowová
Scénář: Mark Boal
Kamera: Greig Fraser
Hudba: Alexandre Desplat 
Hrají: Jessica Chastainová (Maya), Jason Clarke (Dan), Kyle Chandler (Bradley), Jennifer Ehleová (Jessica), Harold Perrineau (Jack), Mark Strong (George), James Gandolfini (šéf CIA)
Premiéra: 21. 2. 2013

Hodnocení pro ty, kteří jsou líní číst text: Palec nahoru 

4 komentáře:

  1. Dobrý den, narazila jsem na váš blog náhodou a napadlo mě, že byste mi mohla pomoci. Jen trošku, třeba budete vědět. Marně si vzpomínám na název filmu. Byl to takový lehký film o lásce. Trochu bláznivá učitelka hledala stále toho svého, až pak se našli, může to být tak 5 let zpátky, co jsem ho viděla. Vzpomínám si na tu slunečnou atmosféru filmu a scénu na loďce. No, moc toho nevím, snad jen že jméno hrdinky bylo součástí názvu filmu... Poradíte, prosím?? zuzi58@seznam.cz. děkuju pěkně.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Dobrý den, to mne mrzí, že vám nemohu pomoct. V romantických komediích se moc nevyznám... a asi jsem v posledních letech neviděla všechny. Budu pátrat a kdybych na něco narazila, ozvu se.

      Smazat
    2. BINGO! Dobrý večer, podařilo se mi vzpomenout na jméno hrdinky, které je obsaženo v názvu filmu: je to Happy-Go-Lucky!!!

      Smazat
    3. Výborně... nenapadlo by mne, že to je romantická komedie. Ale vlastně ano.

      Smazat