Prohledat tento blog

čtvrtek 24. prosince 2015

KRÁSNÉ VÁNOČNÍ SVÁTKY

Milí čtenáři tohoto blogu,


přeju vám krásné prožití vánočních dní.

Slunovrat nás vede ke světlu, ale roční doba k zimě.

Tak si to všechno pěkně užijte!

středa 16. prosince 2015

Star Wars: Síla se probouzí

Sága Hvězdné války přinesla do kin jen na vstupném 2,2 miliardy dolarů díky obchodnickému a vypravěčskému talentu svého stvořitele George Lucase. Nemluvě o zisku z domácího kina, televizních práv či merchandisingu. Dnes dlí legendární jednasedmdesátiletý producent, režisér a scenárista v zasloužilém polodůchodu. Po premiéře nového dílu Hvězdných válek je nicméně třeba připomenout, že právě Lucasovi jeden z nejočekávanějších letošních blockbusterů vděčí za své kvality.

Ságu otevřela v roce 1977 první Hvězdné války, a nad následujícími dvěma díly si Lucas udržel producentský i tvůrčí dohled. Vznikla mimořádně úspěšná trilogie, kterou její tvůrce opakovaně vracel k divákům prostřednictvím domácího kina. Posléze byla znovu uvedena do kin v digitální kvalitě a s vylepšenými a novými triky. V letech 1999-20005 se George Lucas ujal režie trojice snímků předcházejících dějově jeho slavnou trilogii, s níž ji ve finále umně propojil.
„Sedmička“ je ovšem čistokrevným pokračováním šestého filmu, který s podtitulem Návrat Jediho natočil v roce 1986 Richard Marquand. Star Wars: Síla se probouzí se odehrává zhruba třicet let poté, co rebelové v čele s Lukem Skywalkerem svrhli totalitářské galaktické Impérium. Do svých rolí se tak mohli vrátit zestárlí původní hlavní představitelé. Na rozdíl od Carrie Fisherové (generálka Leia Organa) a Marka Hamilla (Luke Skywalker), kteří nikdy nepřekročili stín svých dávných, kultovních rolí, vnáší Harrison Ford v roli hvězdného pilota Hana Sola na plátno obrovské charisma a hereckou zkušenost, získané během uplynulého třicetiletí desítkami „velkých“ rolí. Mezi ty patří i archeolog-dobrodruh Indiana Jones, na jehož příbězích se Lucas už téměř pětatřicet let podílí. 

Právě třiasedmdesátiletý Ford je emocionálním středobodem vyprávění, přestože pozornost se upíná na nové hrdiny v podání jeho mladých, bez výjimky herecky schopných kolegů, jejichž kredit přesahuje „zábavné“ žánry (třeba Oscar Isaacs a Adam Diver se už sešli v nezávislé tragikomedii bratří Coenů V nitru Lleewyna Davise). Na nové postavy se má soustředit pozornost v dalších dvou dílech, jejichž výroba je v plném proudu a jejichž premiéry jsou už strategicky naplánovány na roky 2017 a 2019. George Lucas s devíti díly počítal už v 70. letech. Patrně však neplánoval, že jich novou energii už nebude dodávat on sám.

Stará kraksna má nového pilota 

Nové Star Wars jsou ušité na míru nové divácké generaci, ovšem nikoli tak infantilním a podlézavým způsobem jako Lucasova druhá trilogie. Skupině nových hrdinů dominuje mladičká Rey (Daisy Ridleyová), která se z prosté vesničanky ze zapadlé planety Jakku bleskurychle promění v nečekanou posilu sil Dobra ve velké galaktické hře. (Lucas ostatně už v 70. letech dobu uvažoval, že hrdinou Hvězdných válek bude dívka.) Rey nachází ztracenou rodinu mezi povstalci. Pomyslným otcem se jí stává Han Solo, který se spolu se svým přítelem Chewbaccou (v chlupaté masce opět Peter Mayhew) vrátil k pašeráctví. Coby příští partner Reyi se rýsuje zběhlý imperiální voják FN-2187 (Afroangličan John Boyega), kterému povstalecký pilot Poe Dameron (Oscar Isaacs) dá lidské jméno Finn. Castingoví agenti Lucasfilmu tentokrát nezaháleli a šťastně se spřáhli i s tvůrci digitálních efektů: třeba bytůstka Maz Kanata nezapře, že jí hlas i mimiku poskytla oscarová Afroameričanka Lupita Nyong'o. 

Klíčovou úlohu na straně temné strany Síly si pro sebe ovšem nový padouch - Kylo Ren, který ve službách zlovolného Prvního řádu usiluje najít a zničit zmizelého vůdce rebelů - Lukea Skywalkera. Kylo přichází do příběhu s energií mladého profesora Snapea. Pod plechovou škraboškou skrývá uhrančivě pohlednou tvář Adama Drivera. Mladý padouch je přímým podřízeným olbřímího CGI padoucha Snokea (další digitální role Andyho Serkise) - a zálibu v maskách i sílu v rukou zdědil po dědečkovi, který skonal ve finále předchozího dílu (modří už vědí).

Scenáristický tým, v němž nechybí mnohokrát osvědčený Lawrence Kasdan a Michel Arndt (Oscar za Malou Miss Sunshine), tak rozehrává variaci na původní příběh, v němž hrály roli napříč silami Dobra a Zla těsné rodinné vazby. Ty se postarají i o jeden překvapivý dějový zvrat, který patrně dožene k slzám všechny fanoušky Hvězdných válek. Asi je zbytečné podotýkat, že ti si film užijí víc než diváci, kteří do lucasovské ságy vkročí bez znalosti souvislostí. 

V souladu se svým podtitulem je Síla se probouzí plná právě silných momentů spojených se znovuobjevením ikonických prvků. John Williams s energickým přehledem variuje vlastní, známé hudební motivy, a přidává k nim zbrusu nové. Legendární Hanova lod Millenium Falcon vzlétne pod instinktivně správní vedením Rey z vrakoviště, Lukeův starý světelný meč zasviští vzduchem s mladistvou silou a po bok nové postavy – roztomile kulovitého robůtka BB-8 – se přidruží staří dobří C-3PO a R2-D2 (opět spojení s původními představiteli).

Nový příběh naštěstí opouští nejen lucasovskou zastydlou infantilitu, ale i dějovou zapeklitost, maskující v předchozí trilogii duchaprázdnost. V příběhu se lze vyznat, aniž by ztratil na zajímavosti. Současně se film vrací k „vážným“, mytologickým kořenům Lucasovy ságy, mezi kterými nechyběla artušovská legenda. 

Podíl na novém, přirozeném a dospělém ladění Star Wars má nepochybně J. J. Abrams – dnes jeden z nejprominentnějších hollywoodských režisérů, kterému se už povedlo úspěšně restartovat sérii Star Trek. Pod dohledem devětačtyřicetiletého autora zmizel podprahový, nesvobodný pocit z Epizod I.-III., že vás někdo nutí hrát videoherní střílečku s rukama přivázanýma ke školní lavici. Působí naprosto samozřejmě, že akční scény působí napínavě a nedigitálně, dialogy jsou úsporné a neidiotské – a že úchvatné lokace, stavby, nejrůznější galaktičtí pišišvoři a triky obecně jsou tady od toho, aby fungovaly coby ústrojná součást vyprávění.

Díky novým Star Wars se konečně nestydíte bavit ani dojímat velkým dobrodružstvím. Takový dokonalý, báječný únik od reality v kinech už dlouho chyběl. 

Star Wars: Episode VII - The Force Awakens
USA 2015, 136 min.
Režie: J. J. Abrams
Scénář: J. J. Abrams, Lawrence Kasdan, Michael Arndt
Kamera:  Daniel Mindel
Hudba: John Williams
Hrají: Daisy Ridleyová (Rey), Harrison Ford (Han Solo), Adam Driver (Kylo Ren), John Boyega (Finn), Carrie Fisherová (Leia), Mark Hamill (Luke Skywalker), Oscar Isaacs (Poe), Max von Sydow
Premiéra: 17. 12.

středa 9. prosince 2015

Filmové šperky na Vánočním bazaru Artcamu

Vánoční filmový bazar v pražském Studiu Béla se už pro vás doufám stal akcí neoddělitelnou od Vánoc stejně jako pečení cukroví, lití olova a vysekávání díry do ledu za účelem spatření podoby příštího milého. Pro mne každoroční účast na bazaru patří k nejmilejším předvánočním aktivitám, pročež teď každou volnou chvilku věnuji práci na filmových špercích, které už sedm let vyrábím a prodávám, Letos v létě jsem díky kamarádce z Poříčan zažila i pravý maloměstský trh, kde jsem se coby prodejce rafinovaně chtěla trefit do vkusu případných kupců šmuky typu "Pretty Woman" a "Hříšný tanec". Myslela jsem, že to budou tutovky, ale šperky šly na odbyt jen podle charakteristiky "červená", "zelená" a "modrá" (a nejvíc jsem nakonec rozdala metrů celuloidu a mouder o nastupující éře digitalizace).  

Spectre -můj oblíbený 
Otřískaná poříčanskou zkušeností, dumám nyní, zda má smysl lísat se do přízně artového návštěvnictva náhrdelníkem Tři vzpomínky či náušnicemi O patro níž (skvělý film, mimochodem). To, co jsem zatím vyrobila, najdete v mém virtuálním obchodě na fler.cz, Je ovšem pravda, že letos nějak nestíhám vyhovovat poptávce. A to jsem se ještě nepustila do dalšího šperku z populární řady Star Wars :-))). 

Každopádně 18. prosince mezi 15 a 20 do Bély zajděte, mohla bych taky distribuovat - pokud máte závislost na kapsaicinu - své proslavené ultrapálivé chilli omáčky. Nebo můžeme jen tak popovídat. A ke koupi na bazaru budou i rozličné knížky, dvd a plakáty nové i staré, a vůbec nejrůznější věci. Účast (vedle pořádající distribuční firmy Artcam) přislíbili Národní filmový archiv, NAMU, nakladatelství filmové literatury Casablanca, Knihex, Nová beseda či časopis Cinepur. Nově bude jeden stánek věnovaný animovanému filmu... a jako vždycky nebude chybět občerstvení.

Až se zruinujete na bazaru, můžete od osmi vyrazit do přilehlého kinosálu na zmíněné Tři vzpomínky

úterý 8. prosince 2015

O Mamonu v Revue

Od letošního listopadu jsem zaměstnaná na poloviční úvazek v Národním filmovém archivu jako redaktorka vznikajícího periodika - internetové Revue věnované především českému filmu. Od začátku prosince už tedy můžete sledovat nulté číslo, zatím poloskryté na stránkách NFA. První text, který jsem napsala (a dal mi trochu zabrat), se týká seriálu HBO Mamon.
K laskavému přečtení je  tady.   

čtvrtek 3. prosince 2015

Most špionů: Spielberg a Případ dutého nikláku

Každý nový film Stevena Spielberga je právem považovaný za velkou událost. Režisér a producent, který za dva týdny oslaví osmašedesátiny, patří dlouhodobě mezi vůbec nejvlivnější osobnosti světové filmařské scény. Na „nového Spielberga“ – Most špionů, který právě přichází i do našich kin - jsme si museli počkat tři roky. Po ceněném životopisném dramatu Lincoln (2012) totiž režisér předal původně plánovaný projekt iráckého válečného thrilleru Americký sniper kolegovi Clintu Eastwoodovi. Potvrdil tak, že spíš než současné „realistické“ látky mu vyhovují silné žánrové příběhy s nadčasovým přesahem, které se odehrávají v historických či futuristických kulisách.

Most špionů potvrzuje Spielbergův zájem o historické období, které ho utvářela v 50. a 60. letech. Nejde ani tak o akční dobrodružství Indiana Jones a Království křišťálové lebky (2008) a komedii Chyť mě, když to dokážeš (2002). Příběh právníka z Brooklynu, který se zasloužil o výměnu polapeného sovětského špiona za zadrženého amerického letce, se váže spíš k režisérovým příběhům z 2. světové války – z doby, kterou sám nezažil, ale která ho ve formativním období bezprostředně zasáhla prostřednictvím otce i všemožných dobových popkulturních obrazů.


První ze Spielbergových válečných filmů trval čtyřicet minut a třináctiletý Steven ho natočil amatérsky, se svými spolužáky ze střední školy, v roce 1961. (Ve stejném roce se předobraz hrdiny Mostu špionů - uznávaný newyorský odborník na pojišťovací právo James Donovan - vydal do rozděleného Berlína jako neoficiální vyslanec americké vlády, aby přes východní Němce vyjednal ošemetnou výměnu zadržených špionů.) Zmíněný mladický filmeček Escape to Nowhere popisuje bitevní vřavu stejně vehementně jako později válečné drama Zachraňte vojína Ryana (1998), který Spielbergovi vyneslo režisérského Oscara. Z válečnických pudů Američanů za druhé světové války si režisér udělal legraci v komedii 1941, což diváky v roce 1979 pobouřilo a jeho málem připravilo o kredit hitmakera. V syrově jímavé Říši slunce o osm let později Spielberg vyprávěl o britském chlapci, který prochází těžkou válečnou zkušeností při obsazení Šanghaje Japonci. 

Vedle Vojína Ryana se prominentní autor vrátil do doby druhé světové války Schindlerovým seznamem (1993), které se stalo jedním z nejpůsobivějších snímků o holocaustu. Oba režisérovy neoceňovanější válečné filmy se držely klasických žánrových mantinelů. Z těch Spielberg nerad vybočuje, přestože dnes v jejich rámci vypráví komplexní, „dospělé“ příběhy. Most špionů žánrově vychází z těch děl špionského subžánru, v nichž může zvítězit bystrá kombinatorika nad hrubou silou a obyčejná lidská morálka nad rafinovanou zlovůlí v duchu hluboce humanistických knížek Johna le Carré. Nový Spielbergův film je tak zralým autorským dílem a jeho hrdina - milující manžel a otec, brilantní právník a skromný vítěz James Donovan - je dalším z neobyčejně obyčejných hrdinů, které pro „svého“ režiséra tak často ztělesňuje vynikající Tom Hanks.

Pohled do zrcadla

Navzdory jednoznačně „dobrému“ Hanksovu hrdinovi se Most špionů opírá o morálku jiného Spielbergova válečného oscarového díla – Schindlerova seznamu. Nacistického kšeftaře Oskara Schindlera posléze posedne touha zachránit před smrtí co nejvíc uvězněných Židů, čímž se vymkne své temné, negativní karmě. Právník Donovan se nejprve rozhodne profesionálně důsledně obhajovat sovětského špiona Abela, aby dokázal nestrannost amerického soudnictví.

Scénář Matta Charmana a Ethana a Joela Coenových, kteří do vyprávění vnesli humor a současně svou autorskou podvratnost podřídili Spielbergově letité, žánrově „správné“ optice, Donovana nejprve ukazuje jako počtářského profesionála „bez morálky“. (Film nezmiňuje, že skutečný Donovan působil jako právník už u procesů s nacistickými špičkami v Norimberku.) Jima s mlčenlivým, sarkastickým Abelem (ve fascinujícím podání Marka Rylance) začne postupně propojovat přátelství a lidská úcta. A teprve potom může hrdina Mostu špionů rozehrát akci, v níž záchrana jediného lidského života symbolicky splývá se záchranou celého světa. 

Abel, který se podílel na záškodnických akcích proti USA v rámci informační sítě opřené o zprávy v dutých niklácích, je podle Donovana „jen“ profesionálem, který vykonává svou práci. V tom se Rus neliší od amerického pilota Francise Garyho Powerse, který padl do rukou Sovětů poté, co ze špionážního letounu U-2 fotografoval nepřátelské území. Také součástí Powersovy mise je dutá mince, obsahující ovšem jehlu s jedem, jíž se mají letci navždy umlčet v případě, že padnou nepříteli do rukou. Powers se zabít nestihne - a v přirozeně paranoidním světě studené války ho Američané nenávidí stejně jako „rudého advokáta“ Donovana. 

Neoblíbený právník zmizí z očí veřejnosti, ale na žádost americké vlády pokračuje ve své smělé hře v mrazivém Berlíně, kde právě vzniká legendární zeď oddělující východní a západní část města. (Evokaci rozděleného města zvládl Spielbergův znamenitě sehraný tým v čele s kameramanem Januszem Kaminskim na oscarovou výbornou.) Jim Donovan ovšem začne jednat na vlastní pěst: z vlastní iniciativy začne usilovat o výměnu Abela hned za dva vězněné Američany: Powerse a naivního studenta Frederica Pryora, který se do vysoké politické hry připletl náhodou. Pro nastydlého, věčně přiopilého právníka, hrajícího vabank současně s vyslanci sovětské a východoněmecké vlády, totiž splývá neznámý mladík s dceřiným nápadníkem, jenž je současně Jimovým asistentem. 

Záchrana „syna“ jako symbolické budoucnosti se v Mostu špionů pojí se Spielbergovou oblíbenou myšlenkou, že záleží na každém jednotlivém lidském životě. A také na svědomí každého jedince, bez ohledu na to, jaký obraz si o něm utvořilo okolí. Právě „obraz“ je leitmovitem celého vyprávění. Finální výměna Abela za Powerse, která probíhá na titulním Glienicker Brücke spojujícím Berlín s Postupimí, je totiž jen jedním z názorných, živých a složitých „tableau“, se kterými režisér ve filmu pracuje. 

Mezi autoportrétem, který v úvodu vytváří s pomocí zrcadla amatérský malíř Abel, a Donovanovým portrétem, který právník dostane od Rusa na rozloučenou, se rozehrává celá škála vztahů, motivací a činů rozvíjená na Spielbergově oblíbeném vypravěčském motivu zrcadlení. Ten je známý už z rodinné sci-fi E. T. – Mimozemšťan z roku 1982. V ní se zbloudilý návštěvník z vesmíru s malým hrdinou dorozumívá nejprve tím, že napodobuje jeho gesta i slova a další prvky z lidského světa. Kombinací toho všeho dokáže nejen komunikovat na poměrně složité úrovni, ale také se nakonec dostat tam, kam patří - domů.

Spielberg v Mostu špionů nevypráví jen o tom, jak obtížný může někdy být návrat do domovského prostoru. Chápe svůj film jako příběh o tom, co skrýváme, jak sami sebe vidíme a jak nás vidí lidi kolem nás. Náležitě okomentovaná Donovanova fotografie na titulní straně novin manipuluje s „vlasteneckými“ emocemi neznámé ženy v nadzemce. Televizní šot odhalí hrdinově manželce, že jejího navráceného Jima tak neunavil avizovaný lovu lososů ve Skotsku.

Povinností špionů je vytvořit o sobě takový obraz, že splynou se svým okolím a „zmizí“, aby mohli dělat svou práci. Nový fim Stevena Spielberga ovšem vypráví o právě opačném procesu – o zviditelnění obyčejného, individuálního dobra, které ve světě plném válečnických pudů každý z nás může projevit. A možná musí. 

Bridge of Spies
USA 2015, 141 minut, titulky
Režie: Steven Spielberg
Scénář: Matt Charman, Joel a Ethan Coenovi
Kamera: Janusz Kaminski
Hudba: Thomas Newman
Hrají: Tom Hanks (James Donovan), Mark Rylance (Rudolf Abel), Amy Ryanová (Mary Donovanová), Alan Alda (Watters), Austin Stowell (Powers), Scott Shepherd (Hoffman), Sebastian Koch (Vogel), Will Rogers (Pryor), Michajl Gorevoj (Šiškin)
Premiéra: 3. 12. 2015

(Tenhle text jsem napsala do Lidových novin. Za možnost uveřejnit ho i zde na blogu redakci děkuju.)