Prohledat tento blog

čtvrtek 15. září 2016

Prázdniny v Provence

Sezóna českých prázdninových komedií pokračuje i v září. Distributoři zjevně sázejí na to, že většinového diváka nalákají do kina prostřednictvím nostalgické touhy po uplynulém létě. Sezónu letos zřejmě uzavře producent a debutující režisér Tomáš Hoffman, jehož romantická komedie Bezva ženská na krku vstupuje do premiéry až 13. října. Bezmála o měsíc dříve do kin přichází komedie zkušeného režiséra Vladimíra Michálka s lákavým názvem Prázdniny v Provence. Letní zážitky trojice českých muzikantů ve slunné Francii uvádí do kin společnost Bontonfilm.

Poněkud matoucí je skutečnost, že distributor spojuje Michálkův film prostřednictvím jmen hlavních představitelů (Vojta Kotek, Jakub Prachař a Kryštof Hádek) se „svou“ Padesátkou. Kotkův režijní debut se však absurdním humorem značně vymykal zadání nezávazné „komedie na sněhu“ ve stylu Snowboarďáků. [1] Prázdniny v Provence se prezentují jako žánrově čistší podívaná, na dějově nevypočitatelný, bujarý trip v duchu Zahulíme, uvidíme se ovšem nevydává jen trojice mladých hrdinů, ale jakoby i samotní tvůrci. Rezignace na souvislý příběh prozrazuje, že předkládané výjevy vznikly na základě turistických zážitků Daniela Miňovského. Ten se – rovněž jako scenárista a producent – letos v únoru představil komediální pohádkou Řachanda, která se u filmové kritiky nesetkala s vstřícným přijetím, i když diváci se k ní chovali vlídněji. [2]


Prázdniny v Provence uvádějí na scénu trojici kamarádů – členů pardubické rockové kapely Pangejt –, kteří dorazí do jihofrancouzského městečka poté, co je svými nároky naštvala jejich manažerka Klára (Eva Leimbergerová). Sympatický Filip (Kryštof Hádek), sebevědomý Matěj (Vojtěch Kotek) a „vizionářský“ David (Jakub Prachař) najdou pohostinné útočiště u Matějovy bezstarostné tety Agáty (Jana Krausová). I když mladí mužové neovládají žádné cizí jazyky a jejich adaptabilita je minimální, mají štěstí, protože v městečku je početná česká menšina. Zemřelý otec Matějovy sličné sestřenky Sofie (Denisa Pfauserová) byl totiž sice Francouz, ale Agáta dcerku naučila svému rodnému jazyku. Mezi sousedy patří i domestikovaný Ostravák Dražinský (Igor Bareš), který zbohatl prodejem špatných francouzských vín do České republiky.

Mezi další Agátiny známé patří rodina Kovandova. Maminka (Chantal Poullain) je sice Francouzka, lámanou češtinu však ovládá. Její syn František (Jaromír Nosek) se znamenitě vyzná na místní drogové scéně, což ocení trojice hrdinů ve chvíli, kdy jí dojde marihuana přivezená z domova. Matěj totiž začal dost nešťastně improvizovat a mladíci z neznalosti vykouřili drahocenné lanýže v ceně deseti tisíc korun. Finanční problémy ovšem v prázdninově pojatém vyprávění nemají místo: dluh spraví jedno účinkování kapely na místním odpoledním dýchánku.

Atmosféra prázdninové nezávaznosti prostupuje celým vyprávěním, jež je nosičem tekutých produktů jistého francouzského vinařství: objevují se a zase mizejí Davidovy gastroenterologické problémy, hrozba otcovství, potíže s nesprávným oblečením v tanečním klubu, nedostatek piva, francouzská komunistická strana a krize kapely. Přestože podle věku hlavních představitelů jde přibližně o třicátníky, setkávají se tři protagonisté s životními výzvami hodnými zhruba osmnáctiletých mladíků (a řeší je – posíleni alkoholem a drogami – na úrovni dvanáctiletých kluků). V souladu s tím nejsou cílovou diváckou skupinou podle producenta Vojtěcha Friče jen vrstevníci hrdinů. Svůj vlastní kus Prázdnin v Provence by si podle něj měl ve filmu najít každý, kdo byl někdy s partou kamarádů na prázdninách na chalupě bez rodičů. Anebo naopak – na dovolené bez dětí.

„Je to taková road movie na jednom místě bez auta,“ vysvětluje Frič. Z domácích titulů se tak ke srovnání nabízí především Svěrákova Jízda (1994), jejíž finanční úspěšnost se odvozovala od nápadité práce s minimalistickým, zhruba 2,5 milionových rozpočtem. Také rozpočet Prázdnin v Provence byl značně úsporný – odhaduje se na 25 milionů korun [3]. Podobně jako u Svěráka, i zde se dění před kamerou zřejmě odvíjelo především od improvizací hlavních představitelů na různá témata (především „hrdinové jsou opilí“ a „hrdinové jsou zhulení“). Prázdniny v Provence tak místy upomínají na drogové drama Anděl Exit, které Vladimír Michálek natočil v roce 2000 na motivy povídky Jáchyma Topola. Místo undergroundové syrovosti nabízí ovšem nový film devětapadesátiletého tvůrce ospale elegantní prostředí francouzského přímořského městečka. Hrdinové, které charakterizuje tetování i ležérní oblečení, zde nejdřív působí jako arogantní troubové. Nakonec však do panujících ustrnulých vztahů přece jen vnesou trochu života. Film se tak řadí mezi odlehčenější tituly Michálkovy filmografie – tragikomedii Babí léto (2001) či romantickou komedii Pohádkář (2014).

Atraktivitu snímku, jehož kameramanem je režisérův oblíbený spolupracovník Martin Štrba, zvyšují autentické lokace. Film se natáčel kompletně přímo v Provence, v přímořském městečku Six-Fours-les-Plages ležícím mezi Marseille a Nice.

„Byl to výlet hodně podobný tomu, jako mají ti kluci, které hrajeme,“ vysvětluje v tiskových materiálech distributira představitel Filipa – Kryštof Hádek. „Ve Francii jsme byli společně několik týdnů, v jednom kuse, všichni pohromadě, úplně pryč od všeho tady doma. To se normálně nestane, byl to vlastně takový filmový letní tábor.“

Prázdniny v Provence tak nakonec ze všeho nejvíc připomínají Hřebejkovu Svatou čtveřici, což byl rovněž film zkušeného režiséra, na dovolené zcela rezignujícího na všechno.


Prázdniny v Provence
Česká republika 2016, 95 minut
Režie: Vladimír Michálek
Scénář: Daniel Miňovský, Vladimír Michálek
Kamera: Martin Štrba
Hudba: Roman Holý 
Hrají: Kryštof Hádek (Filip), Vojtěch Kotek (Matěj), Jakub Prachař (David), Denisa Pfauserová (Sofie), Jana Krausová (Agáta), Chantal Poullain (paní Kovandová), Jaromír Nosek (František), Igor Bareš (Dražinský), Eva Leimbergerová (Klára), Anna Stropnická (Edita)
Premiéra: 15. září 2016
Poznámky:

[1] Na začátku roku 2016 patřila Padesátka mezi tři nejnavštěvovanější české filmy (po Lídě Baarové a Teorii tygra). V třetím březnovém týdnu, po třinácti týdnech promítání, opustila TOP dvaceti nejnavštěvovanějších titulů v českých kinech s 401 670 diváky a tržbami 54 304 893 koruny. (Zdroj: Unie filmových distributorů).

[2] Po třinácti týdnech promítání Řachandu vidělo 154 tisíc diváků a do pokladen kin přinesla víc než 18,5 milionu korun. (Zdroj: Unie filmových distributorů)

[3] Zdroje o rozpočtech: https://cs.wikipedia.org/wiki/J%C3%ADzda_(film).https://cs.wikipedia.org/wiki/Pr%C3%A1zdniny_v_Provence.

čtvrtek 8. září 2016

Dítě Bridget Jonesové

Filmy o hrdince populárních knížek Helen Fieldingové se proměnily v trilogii díky nové komedii, kterou - stejně jako jedničku (Deník Bridget Jonesové/ 2001) - režírovala Sharon Maguireová. Zatímco dvojka (Bridget Jonesová - S rozumem v koncích / 2004) v režii Beeban Kidronové představovala zřejmý kvalitativní propad, nový film svou pozici ustál. Nejde přitom o adaptaci třetí knížky Fieldingové, která vyšla v roce 2013 - to by film nesl podtitul Láskou šílená, jeho hrdince by bylo přes padesát a po smrti manžela Marka Darcyho by se starala o dvě děti a první hluboké vrásky.

Jenže hlavní představitelece, Renée Zellwegerové, je teprve čtyřicet sedm, s vráskami odmítá být spojována - a likvidace postavy Marka Darcyho má příliš blízko k producentské sebevraždě. Dítě Bridget Jonesové se proto opírá o jiný příběh. Scénář vznikal několik let a jeho podoba je mimo jiné i výsledkem toho, že během kontroverzí odpadl jeden z hlavních představitelů - Hugh Grant. Jeho postavu - šaramantního svůdce Daniela Cleavera - tvůrci hned na začátku nového filmu šoupnou do hrobu. Lví podíl na příběhu, v němž je Bridget třiačtyřicet a konečně vyslyší zběsilé zvonění svých biologických hodin - má zřejmě Emma Thompsonová. Ceněná britská herečka, která má na svém kontě i scenáristického Oscara za adaptaci románu Jane Austenové Rozum a cit (1996), není nelogickou volbou: sama Fieldingová vygenerovala paralelu mezi moderní Londýňankou Bridget a světem anglické literární klasičky - a to především v postavě hrdinčina věčného nápadníka Marka Darcyho, který svým příjmením odkazuje k protagonistovi jiného románu Austenové - Pýchy a předsudku. Pro milovníky souvislostí je tu ještě fakt, že do role Bridgetina Darcyho byl obsazen Colin Firth, který ztvárnil austenovského hrdinu v seriálové adaptaci Pýchy a předsudku (1995). (V příběhu svého druhého románu - Bridget Jonesová - S rozumem v koncích - pak Fieldingová variuje děj austenovské Anny Elliotové.)

Pro Brity jsou jízlivá, leč silně konzervativní díla Austenové "povinnou četbou" a příběhy sympaticky střelené Bridget Jonesové mají pro ně proto ještě další rozměr. Děj nového filmu ovšem vychází ze situace, která by žádnou knižní previktoriánskou hrdinku nemohla postihnout: hrdinka totiž řeší otázku, kdo je otcem jejího očekávaného dítěte. Na hudebním festivalu totiž strávila noc se sympatickým Američanem Jackem (Patrick Dempsey) a pár dní poté se vyspala se svou životní láskou Markem (Firth). Když přimhouříme oko nad tím, že Bridget zahodí možnost generického testu, můžeme se soustředit na to, o co v novém jonesovském filmu jde: na hrdinčino rozhodování mezi dvěma atraktivními partnery. Cleaverovský charakter nabyl poněkud civilizovanější podoby bonvivánského amerického matematika, který přišel na "vzorec lásky" a velmi úspěšně ho obchoduje v internetové seznamce. Podle tohoto vzorce je kompatibilita mezi Jackem a Bridget celých 97 procent, zatímco pro souladnost sucharského právníka Marka a ztřeštěné Bridget, kteří marně zkoušeli soužít deset let, svědčí pouhých mizerných osm procent. A teď - ke komu se má hrdinka přiklonit, že.

Dítě Bridget Jonesové si pohrává s pravidly romantických komedií, ale nedovoluje si je překračovat a konzervativně hájí své původních pozice: věčný single Bridget ovšem už není socka, ale konečně se jí povedlo zhubnout a dostat slušnou práci produkční producentky v prestižním televizním pořadu. Má partu, která ji většinou dost spolehlivě drží nad vodou, a její trapnost získala starosvětskou hodnotu vnitřní integrity. Od prvního filmu uplynulo patnáct let, ... Nyní se ovšem zakulacuje a směřuje pod čepec. Postava sarkastické gynekoložky (Emma Thompsonová) sice svou citově rozkolísanou pacientku upozorňuje na možnost zůstat svobodnou matkou, výběr je však neskutečně lákavý a je jasné, že tento příbh je příběhem volby. Oba možní tatínci/partneři jsou bohatí, hezcí, milí a milující - a dokonce kvůli Bridget odloží vzájemnou nevraživost a pomáhají jí zvládat nástrahy těhotenství. O tom, kdo je otcem očekávaného synka a Bridgetiným partnerem, se rozhodne až v napínavém finále poněkud příliš dlouhého filmu (123 minut). Producenti filmu nás novináře požádali, abychom konec neprozrazovali, mohu vás však, spanilomyslné divačky, ubezpečit, že díky vypravěčské šikovnosti autorů filmu budete hrdinčinu volbu považovat za absolutně správnou.

Dítě Bridget Jonesové je samozřejmě filmem pro ženy, ale partneři rozdychtěných divaček zavlečení pod záminkou společné zábavy do kina se snad nebudou příliš mučit. Mnohé dialogy a situace jsou skutečně vtipné a autoři se v nich zbytečně sebestředně nerochní. Scény Bridgetina ztrapňování nejsou trapné a je zjevné, že se navazuje na tradici britských komedií ve stylu Richarda Curtise (který se coby scenárista podílel na předchozích dvou dílech, ale také na Čtyřech svatbách a jednom pohřbu nebo Lásce nebeské). Renée Zellwegerová přehrává s menší ničivou vervou než v předchozím filmu. Dempsey je velmi ucházející, i když z mého zaujatého pohledu nesahá Colinu Firthovi ani po záložky pečlivě nažehlených kalhot. Vedlejší postavy jsou tak zajímavé a vtipné, že byste o nich chtěli vědět víc, ba dokonce byste si některé z nich asi rádi vzali domů - ať jde o hrdinčiny rodiče, spolupracovníky nebo přátele.

Což potvrzuje, jak důležitá je socializace hlavních hrdinů klasické romantické komedie. Chytré jsou zvláště různé aktualizace týkající se ženských práv: Mark obhajuje hudební skupinu Prciny odkazující k Pussy Riots, přestože její hudba i ideologie jsou mu silně proti srsti. Bridgetina maminku udělá lokální politickou kariéru, když se zbaví svých předsudků, neopomene však šeptnout něco v tom smyslu, jestli ženy těch svých práv už nemají tak akorát. Pokud jde o reprezentaci současné ženy ve filmu, možná by se nějaká chytrá hlava mohla pustit do srovnávání tohoto pěkného britského filmu s americkými Krotiteli duchů.

Bridget Jones's Baby 
VB / Francie / Irsko / USA 2016, 123 minut
Režie: Sharon Maguireová
Scénář: Emma Thompsonová, Dan Mazer
Kamera: Andrew Dunn
Hudba: Craig Armstrong
Hrají: Renée Zellwegerová (Bridget), Colin Firth (Mark), Patrick Dempsey (Jack Quant), Emma Thompsonová (Rowlingová), Shirley Hendersonová (Jude), Sarah Solemaniová (Miranda), Jiam Broadbent, Gemma Jonesová (rodiče), James Callis, Sally Phillipsová (Sharon).
Premiéra: 15. září 2016