Prázdniny v Provence

Sezóna českých prázdninových komedií pokračuje i v září. Distributoři zjevně sázejí na to, že většinového diváka nalákají do kina prostřednictvím nostalgické touhy po uplynulém létě. Sezónu letos zřejmě uzavře producent a debutující režisér Tomáš Hoffman, jehož romantická komedie Bezva ženská na krku vstupuje do premiéry až 13. října. Bezmála o měsíc dříve do kin přichází komedie zkušeného režiséra Vladimíra Michálka s lákavým názvem Prázdniny v Provence. Letní zážitky trojice českých muzikantů ve slunné Francii uvádí do kin společnost Bontonfilm.

Poněkud matoucí je skutečnost, že distributor spojuje Michálkův film prostřednictvím jmen hlavních představitelů (Vojta Kotek, Jakub Prachař a Kryštof Hádek) se „svou“ Padesátkou. Kotkův režijní debut se však absurdním humorem značně vymykal zadání nezávazné „komedie na sněhu“ ve stylu Snowboarďáků. [1] Prázdniny v Provence se prezentují jako žánrově čistší podívaná, na dějově nevypočitatelný, bujarý trip v duchu Zahulíme, uvidíme se ovšem nevydává jen trojice mladých hrdinů, ale jakoby i samotní tvůrci. Rezignace na souvislý příběh prozrazuje, že předkládané výjevy vznikly na základě turistických zážitků Daniela Miňovského. Ten se – rovněž jako scenárista a producent – letos v únoru představil komediální pohádkou Řachanda, která se u filmové kritiky nesetkala s vstřícným přijetím, i když diváci se k ní chovali vlídněji. [2]

Prázdniny v Provence uvádějí na scénu trojici kamarádů – členů pardubické rockové kapely Pangejt –, kteří dorazí do jihofrancouzského městečka poté, co je svými nároky naštvala jejich manažerka Klára (Eva Leimbergerová). Sympatický Filip (Kryštof Hádek), sebevědomý Matěj (Vojtěch Kotek) a „vizionářský“ David (Jakub Prachař) najdou pohostinné útočiště u Matějovy bezstarostné tety Agáty (Jana Krausová). I když mladí mužové neovládají žádné cizí jazyky a jejich adaptabilita je minimální, mají štěstí, protože v městečku je početná česká menšina. Zemřelý otec Matějovy sličné sestřenky Sofie (Denisa Pfauserová) byl totiž sice Francouz, ale Agáta dcerku naučila svému rodnému jazyku. Mezi sousedy patří i domestikovaný Ostravák Dražinský (Igor Bareš), který zbohatl prodejem špatných francouzských vín do České republiky.

Mezi další Agátiny známé patří rodina Kovandova. Maminka (Chantal Poullain) je sice Francouzka, lámanou češtinu však ovládá. Její syn František (Jaromír Nosek) se znamenitě vyzná na místní drogové scéně, což ocení trojice hrdinů ve chvíli, kdy jí dojde marihuana přivezená z domova. Matěj totiž začal dost nešťastně improvizovat a mladíci z neznalosti vykouřili drahocenné lanýže v ceně deseti tisíc korun. Finanční problémy ovšem v prázdninově pojatém vyprávění nemají místo: dluh spraví jedno účinkování kapely na místním odpoledním dýchánku.

Atmosféra prázdninové nezávaznosti prostupuje celým vyprávěním, jež je nosičem tekutých produktů jistého francouzského vinařství: objevují se a zase mizejí Davidovy gastroenterologické problémy, hrozba otcovství, potíže s nesprávným oblečením v tanečním klubu, nedostatek piva, francouzská komunistická strana a krize kapely. Přestože podle věku hlavních představitelů jde přibližně o třicátníky, setkávají se tři protagonisté s životními výzvami hodnými zhruba osmnáctiletých mladíků (a řeší je – posíleni alkoholem a drogami – na úrovni dvanáctiletých kluků). V souladu s tím nejsou cílovou diváckou skupinou podle producenta Vojtěcha Friče jen vrstevníci hrdinů. Svůj vlastní kus Prázdnin v Provence by si podle něj měl ve filmu najít každý, kdo byl někdy s partou kamarádů na prázdninách na chalupě bez rodičů. Anebo naopak – na dovolené bez dětí.

„Je to taková road movie na jednom místě bez auta,“ vysvětluje Frič. Z domácích titulů se tak ke srovnání nabízí především Svěrákova Jízda (1994), jejíž finanční úspěšnost se odvozovala od nápadité práce s minimalistickým, zhruba 2,5 milionových rozpočtem. Také rozpočet Prázdnin v Provence byl značně úsporný – odhaduje se na 25 milionů korun [3]. Podobně jako u Svěráka, i zde se dění před kamerou zřejmě odvíjelo především od improvizací hlavních představitelů na různá témata (především „hrdinové jsou opilí“ a „hrdinové jsou zhulení“). Prázdniny v Provence tak místy upomínají na drogové drama Anděl Exit, které Vladimír Michálek natočil v roce 2000 na motivy povídky Jáchyma Topola. Místo undergroundové syrovosti nabízí ovšem nový film devětapadesátiletého tvůrce ospale elegantní prostředí francouzského přímořského městečka. Hrdinové, které charakterizuje tetování i ležérní oblečení, zde nejdřív působí jako arogantní troubové. Nakonec však do panujících ustrnulých vztahů přece jen vnesou trochu života. Film se tak řadí mezi odlehčenější tituly Michálkovy filmografie – tragikomedii Babí léto (2001) či romantickou komedii Pohádkář (2014).

Atraktivitu snímku, jehož kameramanem je režisérův oblíbený spolupracovník Martin Štrba, zvyšují autentické lokace. Film se natáčel kompletně přímo v Provence, v přímořském městečku Six-Fours-les-Plages ležícím mezi Marseille a Nice.

„Byl to výlet hodně podobný tomu, jako mají ti kluci, které hrajeme,“ vysvětluje v tiskových materiálech distributira představitel Filipa – Kryštof Hádek. „Ve Francii jsme byli společně několik týdnů, v jednom kuse, všichni pohromadě, úplně pryč od všeho tady doma. To se normálně nestane, byl to vlastně takový filmový letní tábor.“

Prázdniny v Provence tak nakonec ze všeho nejvíc připomínají Hřebejkovu Svatou čtveřici, což byl rovněž film zkušeného režiséra, na dovolené zcela rezignujícího na všechno.

Prázdniny v Provence

Česká republika 2016, 95 minut

Režie: Vladimír Michálek

Scénář: Daniel Miňovský, Vladimír Michálek

Kamera: Martin Štrba

Hudba: Roman Holý 

Hrají: Kryštof Hádek (Filip), Vojtěch Kotek (Matěj), Jakub Prachař (David), Denisa Pfauserová (Sofie), Jana Krausová (Agáta), Chantal Poullain (paní Kovandová), Jaromír Nosek (František), Igor Bareš (Dražinský), Eva Leimbergerová (Klára), Anna Stropnická (Edita)
Premiéra: 15. září 2016

Poznámky:

[1] Na začátku roku 2016 patřila Padesátka mezi tři nejnavštěvovanější české filmy (po Lídě Baarové a Teorii tygra). V třetím březnovém týdnu, po třinácti týdnech promítání, opustila TOP dvaceti nejnavštěvovanějších titulů v českých kinech s 401 670 diváky a tržbami 54 304 893 koruny. (Zdroj: Unie filmových distributorů).

[2] Po třinácti týdnech promítání Řachandu vidělo 154 tisíc diváků a do pokladen kin přinesla víc než 18,5 milionu korun. (Zdroj: Unie filmových distributorů)

[3] Zdroje o rozpočtech: https://cs.wikipedia.org/wiki/J%C3%ADzda_(film).https://cs.wikipedia.org/wiki/Pr%C3%A1zdniny_v_Provence.