Enderova hra: Harry Potter ve stavu beztíže

Orsona Scotta Carda proslavila knižní série o válce lidstva s mimozemskými termiťany, jíž prochází postava vojevůdce i mírotvůrce Endera Wiggina. První díl, vysoce ceněná Enderova hra (1985), však na filmové plátno putovala dlouhých osmadvacet let. Card si totiž nad projektem chtěl udržet uměleckou supervizi. Pod snímkem, který právě přichází do kin, je spisovatel nicméně podepsán jen jako jeden z producentů. Scénář je kompletně dílem Gavina Hooda, který se ujal také režie.

Jihoafričan, kterého proslavilo neortodoxní oscarové drama Tsotsi (2005), před čtyřmi lety demonstroval ochotu vyprávět po hollywoodsku snímkem X-Men Origins: Wolverine. Ve srovnání s průměrnou akční sci-fi představuje Enderova hra slušný pokrok. Hood však ve svém novém filmu potvrdil především to, že nezfilmovatelnou knihu zfilmovat neumí. Natěsnat myšlenkově i formálně bohatý Cardův svět do podoby divácky atraktivního, dvouhodinového blockbusteru by totiž vyžadovalo razantní kreativitu Christophera Nolana (Počátek) či Paula Verhoevena (jehož Hvězdná pěchota se ke srovnání s Enderovou hrou vysloveně nabízí).

Tvůrci filmu navíc museli prokličkovat ošidnou, „nepřístupnou“ premisou hrozící vyřadit ze hry klíčový divácký segment – mladistvé od třinácti let. V Enderově hře jsou totiž dospívající děti v elitní Bitevní škole podrobeny nelítostnému bojovému výcviku, který by sklátil i otrlé mariňáky. Záhadné strategii přemnožených termiťanů, kteří se před lety pokusili dobýt Zemi, totiž mohou čelit jen hbité mladé mysli, nepodléhající zažitým stereotypům. Vyvoleným, který by jako jediný mohl vést pozemskou hvězdnou flotilu k vítězství, se ukazuje být mladistvý Ender. Pobledlý outsider vyniká nezdolností, odvahou, empatií, agresivitou i schopností vidět věci jinak. Právě z té vychází zápletka, v níž dítě nakonec ukazuje cestu dospělým a narušuje původní rozdělení na „hodné“ a „zlé“.

Ender se tak stává spasitelem lidstva, obětovaným i obětujícím se, válečníkem i filozofem v jedné osobě – a ve starém dobrém mixu válečné a „duchovní“ sci-fi se tak vydává po stopách Lukea Skywalkera z Hvězdných válek a Nea z Matrixu. Co bylo v předloze v polovině 80. let novátorské, působí totiž dnes odvozeně.

Přátelská kusadla a oscarové oči

Vizionářství a hravost, příznačné pro práci George Lucase či bratrů Wachowských, jsou navíc Gavinu Hoodovi cizí. Podobně jako nedostižná Hvězdná pěchota, i Enderova hra si pohrává s chladným designem polovojensky organizovaného světa budoucnosti. Verhoevenův mrazivě sarkastický komentář fašizujících tendencí lidstva však nahrazuje morální kýč zosobněný digitální termití královnou, mávající přátelsky kusadly. Cardova předloha podlehla infantilizaci a změnila se v další fantazijní film o –náctiletých pro –náctileté. Spíš než Hunger Games nebo sága Twilight láká ke srovnání některý z novějších dílů Harryho Pottera. J. K. Rowlingová a Orson Scott Card sice obývají dva zcela nekompatibilní vesmíry, adaptace jejich děl však sbližuje koncept teenagerů vystavených obrovským tlakům, kteří s pomocí dospělých „zachrání svět“. Také Enderova parta má úzkostlivě korektní podobu: v týmu americky vyhlížejícího hrdiny nechybí muslim, Afroameričan, tlusťoch i bojovná dívka. Stejně jako u Pottera, i zde se školní hra přelévá v realitu - a také zde má divák jistotu, že autoři neopustí bezpečný hangár „politické korektnosti“. Ender přesvědčivě trpí - jako kterýkoli jiný filmový outsider - středoškolskou šikanou. Navzdory dějovému twistu, jejž se nesluší prozrazovat, ovšem vidíme boj jen v bezpečném prostoru beztížné „školní tělocvičny“. A kosmické bitvy sledujeme jen prostřednictvím herních monitorů, což je nepochybně přijatelné pro mladší diváky přivyklé videohrám. 

Enderova hra naštěstí nedisponuje jen slušnými triky, ale i hereckým obsazením snů. Přehlídce největších mladých talentů současného Hollywoodu velí šestnáctiletý Asa Butterfield (Hugo a jeho velký objev): se svýma magnetizujícíma, oscarovýma očima nabízí fantasticky přesvědčivou proměnu bledého otloukánka třídy v autoritativního vůdce i mluvčího lidskosti. Bez hlavního představitele by emocionální stránka vyprávění nemohla fungovat, zajímaví jsou však prakticky všichni mladí představitelé v čele s Hailee Steinfeldovou (Opravdová kuráž) a Abigail Breslinovou (Malá Miss Sunshine). Ty mají v sedmnácti každá po oscarové nominaci. Nevadí tedy, že dospělé formaci dominuje znavený Harrison Ford v roli brumbálovitého hrdinova mentora Graffa. A že stejně horlivě jako on využívá svého hereckého autopilota i Ben Kingsley...

Protože žijeme ve světě filmových sérií, nesetkáváme se zřejmě s Enderem naposled: pokud bude film divácky úspěšný a vydělá dost peněz, počítejte s pokračováním. A nikoli jen s jedním. Orson Scott Card napsal enderovských knížek zatím deset.

Ender's Game
USA 2013, 115 minut, titulky

Scénář a režie: Gavin Hood (podle románu Orsona Scotta Carda)
Kamera: Donald McAlpine
Hudba: Steve Jablonsky
Hrají: Asa Butterfield (Ender), Harrison Ford (Graff), Viola Davisová (Majorka Andersonová), Hailee Steinfeldová (Petra), Abigail Breslinová Valentine), Ben Kingsley (Rackham), Aramis Knight (Fazolek), Moises Arias (Bonzo)

Premiéra: 31. října 2013