Prohledat tento blog

čtvrtek 6. listopadu 2014

Intestellar

Christopher Nolan zaslouží obdiv. Realizoval osm filmů, které celosvětově do pokladen kin přinesly 3,5 miliardy dolarů. Comicsová trilogie o „Temném rytíři“ Batmanovi (2005-2012) a zapeklitá šaráda Počátek (2010) stmelily oddanou fanouškovskou základnu. Její sebevědomí posiluje i nadšení části odborné kritiky. Čtyřiačtyřicetiletý Nolan oslňuje inteligencí, vypravěčským perfekcionismem i originalitou svých vizí, vycházejících z filozofických a sociologických konceptů. Přestože se nejčastěji věnuje sci-fi, zájem o individuální vnímání časoprostoru přibližuje jeho díla psychologickému žánru.

Tak je tomu i v zatím posledním režisérově snímku – sci-fi Interstellar, která právě přichází do našich kin. Dychtivě očekávaná senzace podzimní sezóny je příběhem skupinky astronautů, kteří se vypraví do hlubin vesmíru hledat nový domov pro lidstvo, jehož čas na umírající Zemi se rychle krátí. Téma času zasahuje ovšem především hrdinu Coopera (výborný Matthew McConaughey), který se po průletu „červí dírou“ ostává do vesmíru plného fyzikálních paradoxů. Čas mu plyne pomaleji než milované dceři (Jessica Chastainová), čekající celá desetiletí na otcův návrat.

Paralelně vyprávěné příběhy odehrávající se v různých, na sobě závislých časoprostorech nabízel Nolan už v Počátku. Tam se ovšem obešel bez melodramatických klišé, která do Interstellaru zapracoval se svou obvyklou konstruktérskou chladnokrevností. „Opravdové“ emoce v Mementu (2000), Temném rytíři či v Počátku vzbuzovala samotná konstrukce. Ta se ovšem v Interstellaru dostává do konfliktu s podstatou subžánru „vesmírné opery“.

Se svým bratrem, spoluscenáristou Jonathanem, se totiž režisér tentokrát vypravili na území, kde se směle experimentuje odjakživa - a s chutí. Stanley Kubrick ve filozofující féerii 2001: Vesmírná odysea (1968), Andrej Tarkovskij v Solaris (1972) či George Lucas v Hvězdných válkách (1977) ve svých vizích zůstali velkými vypravěči. I Alfonso Cuarón v Gravitaci (2013) připomněl, jak důležitou roli hraje v kosmických dobrodružstvích plynulost a přirozenost diváckého požitku.

Kameraman Hoyte Van Hoytema (Ona), který nahradil Nolanova oblíbeného Wallyho Pfistera, samozřejmě ohromuje designem trikových sekvencí. Ty jsou dokonale zvládnutými „cestovatelskými“ pohlednicemi, spojenými s průletem hrdinů „červí dírou“ do vzdálené galaxie. Originálnější je ovšem kameramanova práce s neutěšenou, všednodenní realitou postapokalyptické Země, jejíž obyvatelé se celá desetiletí potýkají s dusivým prachem a postupným hynutím zemědělských plodin. 

Van Houtemovy Spojené státy připomínají Ameriku 30. let, svět hospodářské krize – a protagonista vyprávění je z rodu těch obyčejných, starosvětsky umanutých hrdinům, kteří dovedou vybruslit i z té nejnebezpečnější situace. Dcerku Murph se zemřelou manželkou pojmenovali podle zákonů schválnosti nesoucích jméno amerického leteckého inženýra Murphyho. Na misi se v souladu s tím pokazí vše, co se pokazit může. 

Protože příroda (vesmír) "není zlá", hned dvojitou komplikaci do příběhu vnášejí lidé, především vesmírný trosečník Mann (v titulcích neuvedený Matt Damon se v neobvyklé roli objevuje po pětadevadesáti minutách vyprávění!). A o překvapení se postará i postava Ameliina otce, profesora Branda, ve znamenitém podání Nolanova oblíbeného Michaela Cainea.

Interstellar nenabízí lineární, předem odhadnutelný příběh, sci-fi operující s časoprostorovými paradoxy má je však jen několik základních řešení. Na žádné nové nepřišel ani protřelý revizionista Nolan. I s klíčovým motivem „pomoci z hvězd“ si poradil na bázi rodinného melodramatu ve stylu Zemeckisova Kontaktu (1997). Schopnosti rozhodovat se ve jménu lásky a odmítat lež hlásanou ve jménu lidstva jsou na hrdinech testovány v tradičních mezních situacích. 

Nolanův film je řemeslně dokonale zvládnutý, ambiciózní, podnětný a místy fascinující. V rámci režisérovy tvorby založené na překvapivých koncepcích však představuje prohru. Režisér neposkytuje kontemplativní podívanou ve stylu Kubricka, k němuž významně odkazuje. Vizuální informace a atraktivní zvraty mu nestačí, musí pojmenovávat a vysvětlovat. Interstellar se tak nevzdává jen tajemství a lehkosti, ale také humoru. Je proto nesmysl srovnávat Nolana se Stevenem Spielbergem (který měl film původně režírovat): jeho chuť vyprávět a bavit není spontánní. Jednoduchou, samozřejmou hravost autora Jurského parku tvůrce Interstellaru ze svého filmařského arzenálu vyloučil. 

Ze všech členů posádky divákovi nepřiroste k srdci ani tak Cooper či vědkyně Brandová v podání rozkošné Anne Hathawayové, jako spíš sarkastický, nehumanoidní robot TARS. Jeho smysl pro humor je nastaven na 75 procent - což je přiměřené pro posádku, která v napjatých situacích potřebuje odlehčení. V tematizaci vlastního přístupu k vyprávění se Nolan málokdy dostal tak blízko. Jeho procházka mezi hvězdami má přirozenou diváckou příjemnost nastavenou tak na pětadvacet. 


Insterstellar 
USA / Velká Británie 2014, 169 minut
Režie: Christopher Nolan
Scénář: Christopher a Jonathan Nolanovi  
Kamera: Hoyte Van Hoytema
Hudba: Hans Zimmer
Hrají: Matthew McCounaughey (Cooper), Anne Hathawayová (Amelia Brandová), Jessica Chastainová (dospělá Murph), Michael Caine (profesor Brand), Wes Bentley (Doyle), Casey Affleck (dospělý Tom), Mackenzie Foyová (malá Murph), John Lithgow (Doland), Ellen Burstynová (zestárlá Murph), Topher Grace (Getty), Matt Damon (Mann)
Premiéra: 6. 11. 2014 

(Tohle je delší verze textu který jsem napsala do Hospodářských novin. Za možnost uveřejnit ho i zde redakci děkuji.)


Pokud jde o některé moje nolanovské texty, najdete je tady:
analýza Počátek

14 komentářů:

  1. fakt před to nešlo napsat velkými písmeny "hlavně nečíst před shlédnutím filmu" ?? ten film mě nechává chladný i přes ten šílený hype, ale ty spoilery mě dost mrzí

    OdpovědětVymazat
  2. Tak co čteš recenze. Je to tvůj problém. Zásadně nečtu recenze než jdu do kina, ať už spoilují nebo ne. Nechci být ovlivněn ničím jiným než zážitkem z filmu. Až expost si pročtu, jak se na to dívají jiní.

    OdpovědětVymazat
  3. Díky, Anonyme z 12.55. Tohle nebyl reklamní text, ale recenze určená skutečně spíš lidem, kteří film viděli. :-)

    OdpovědětVymazat
  4. Nechápu tu větu o konstrukci filmu, která se dostává do konfliktu s podstatou subžánru „vesmírné opery“. Doufám, že si nemyslíte, že by Interstellar šel do této kategorie narvat?

    OdpovědětVymazat
  5. "Přestože se nejčastěji věnuje sci-fi", pokud vím, tak Nolan natočil z celkových 10 filmů pouze 2 filmy s sci-fi tématikou (Inception a Interstellar). Fantasy a Mystriozní rozhodně není sci-fi, i když nějaké ty prvky se mohou zdát podobné, protože jsou nereálné (viz. Teslův stroj z The Prestige).

    OdpovědětVymazat
  6. K tomu snad ani není co dodávat... Člověk jako paní prokopová by snad neměl ani být vpuštěn do kina. Recenze si čtou v největší míře právě lidé, kteří film ještě neviděli... A Paní prokopová tam nas*** úplně vše z filmu. Jak skončí, proč a co se jak děje... Navíc vůbec nerozumí o čem film je a výslednému dílu dá mu pouze 3x... A napsat že "Přestože se nejčastěji věnuje sci-fi" jak již napsal kolega výše... no comment...

    OdpovědětVymazat
  7. S celkovým hodnocením souhlasím. Tohle se opravdu nepovedlo, ale Nolanovým fans to stačí ke štěstí.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. nezvládol si diskusiu na svojom blogu, tak si ju vymazal, failík :D

      Vymazat
  8. "Kameraman Hoyte Van Hoytema (Ona), který nahradil Nolanova oblíbeného Wallyho Pfistera, samozřejmě ohromuje designem trikových sekvencí."

    WTF?

    OdpovědětVymazat
  9. Aleno, možná by vás mohlo zajímat hodnocení fanouška 70mm filmu poučeného Krnovským festivalem. Vím, že tam jezdíte :-)
    http://diit.cz/blog/interstellar-v-imaxu-ze-70mm-filmu-recenze-poznamka-k-filmovym-formatum

    OdpovědětVymazat
  10. Jeho procházka mezi hvězdami má přirozenou diváckou příjemnost nastavenou tak na pětadvacet.

    takže celkové hodnocení je 25%?

    OdpovědětVymazat
  11. "Přestože se nejčastěji věnuje sci-fi, zájem o individuální vnímání časoprostoru přibližuje jeho díla psychologickému žánru." Totálny fail ešte len na začiatku recenzie, ako má potom človek brať autorku vážne, keď buď 1. klame alebo 2. nemá dostatočne napozerané (v tomto konkrétnom prípade Nolanovu filmografiu)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. V tom, že Nolan točil nejčastěji sci-fi, se autorka samozřejmě mýlí. Pokud však nemá na mysli Inception a Batmany. Každopádně to, že Nolan má "zájem o individuální vnímání časoprostoru" je naprostá pravda - viz Memento, Inception a právě Interstellar. A díky tomu jsou ta díla pak skutečně víc psychologická, než sci-fi nebo cokoliv vás napadne jako jejich hlavní žánr.

      Vymazat
    2. jannovak, ale však autorka je svojprávna, tak neviem na čo ju tu obhajujete, pokiaľ si ona sama neviem obhájiť svoj názor, tak potom bohužiaľ, smola

      Vymazat