Prohledat tento blog

sobota 11. července 2015

Hvězdy ve Varech

Laskavá nabídka spolupráce kolegů z E15 mi umožnila pracovně pobývat po celou dobu na MFF Karlovy Vary. Viděla jsem dost zajímavých filmů (jako každoročně hlavně těch starých) - a potkala jsem i nějaké ty hvězdy.  Tou největší pro mne byl režisér George A. Romero, jehož Noc oživlých mrtvol patří mezi mé vůbec nejoblíbenější filmy. Romero má culík, vypadá na víc než na pětasedmdesát, výmluvně gestikuluje krásnými režisérskými pařáty a báječně ďábelsky se směje. Netypicky uvedl i projekci  Hoffmannových povídek (1951) režisérů Emerica Pressburgera a Michaela Powella (kteří měli před časem ve Varech úchvatnou retrospektivu). Tvůrce, který vymyslel moderní filmové zombie, opulentní technicolorovou feérii podle romantické Offenbachovy opery na začátku 50. let zbožňoval. Opakovaně si prý půjčoval jejich kopii a promítal si ji doma - a byl jediný, kdo to v New Yorku dělal. Pak si ovšem ten film začal půjčovat ještě někdo jiný - jakýsi Martin Scorsese.  

Richard Gere byl asi nejobletovanější hvězdou letošního festivalu. Je to profesionální sympaťák, i když své nové filmy, které přivezl - Time Out of Mind a Franny - nejsou ničím výjimečné. (V nabitém Letním kině ale Gere uvedl svůj romantický hit Pretty Woman, což je tutovka.) Napsala jsem o tskovce s Gerem tenhle text. Už se mi do něj nevešlo, že nakonec mluvil i o tom, že Čína se patrně bude vměšovat do další reinkarnace jeho přítele dalajlámy. (Hollywoodský herec známý svými sympatiemi k Tibetu se přiklání k názoru, že čínské úřady už dvacet let zadržují 11. pančenlámu, kterého podle všeho nechaly unést ještě jako dítě).

Do Varů přijel i Jamie Dornan, pro mne to však žádná moc velká hvězda není (viz foto pořízené z terasy hotelu Thermal). Zvláště divné bylo, že irský fešák je obletovaný kvůli roli šaramantně sadistického pana Greye z 50 odstínů šedi, ale o jeho účasti v tomto erotickém hitu se ve Varech oficiálně nedoporučovalo mluvit. Tisková konference byla věnována koprodukčnímu válečnému dramatu Anthropoid, v němž má Dornan ztělesnit po boku Aňi Geislerové - nastojte - Jana Kubiše, jednoho z mužů, kteří provedli atentát na Reinharda Heydricha.

Asi nejmilejší pro mne bylo setkání s Harveym Keitelem, který byl ve Varech už před jedenácti lety, kdy dostal stejné ocenění jako letos Gere. Netuší, že znělka, ve které si tehdy zahrál, se na festivalu promítá dodnes (a také netuší, kde přesně má doma ten Křišťálový glóbus za celoživotní přínos světové kinematografii.) Keitel se při tiskovce choval úplně jinak, mnohem osobněji, než bývá u hvězd ve Varech zvykem: vychutnával si pomlku na rozmyšlenou, zkoumal, co je skryto za (nejapnými) otázkami, a pohrával si se samotnou formou novinářských dotazů, které bral někdy vážněji, někdy ironičtěji, než bývá obvyklé. Zatímco Gereova sympatičnost i duchovnost působily (v dobrém slova smyslu) ryze profesionálně, šestasedmdesátiletý Keitel si dopřává luxus být myslícím moudrým pánem. Jeho radostí je zjevně i synek Roman, který minule do Varů dorazil v prenatálním stadiu - v břiše Keitelovy manželky Daphny. Na pátečním producentském večírku rodiče nechali Romana trochu exhibovat (hrál prý na klavír a tančil), to jsem ale už neviděla. Odešla jsem z Puppu chvíli předtím - ale zrovna na minutu včas, abych pomohla jedné paní, myslím jménem Carol, která hodně ošklivě upadla na bradu na noční kolonádě. S pomocí dvou kolemjdoucích a jejího trochu bezradného partnera  jsem ji vzkřísila, uklidnila a zavolala profesionální pomoc.

1 komentář:

  1. Na nadšení z Romera bychom se shodli. A to nemám přílíš rád horory. Přesto patří Noc oživlých mrtvých, ale hlavně Úsvit mrtvých mezi mé oblíbené filmy. Možná právě proto, že je nepovažuji za horory, ale spíš skvěle natočenou společenskou kritiku a v druhém případě i satiru. To, že vstávající mrtví budou božím trestem lidstvu za neustálé zabíjení, mi příjde jako velice trefný nápad :-)

    OdpovědětSmazat