Ve středu jsem viděla nový film Jana Svěráka Kuky se vrací a když jsem se ptala, kdy o něm budu moct něco napsat na tenhle blog, dozvěděla jsem se od PR manažerky filmu tohle: "tak trochu předpokládáme, že seriózní novináři počkají s recenzemi až k datu premiéry". (Ta je 20. května.) Tak to jsem zvědavá... zřejmě se tímhle způsobem dá i vyselektovat, kdo u nás je a kdo není seriózní novinář. (První vlaštovka je už zde :-)).
Taky mi připadá, že na recenzi Kukyho je trochu brzy (ostatně když jsem na blog napsala o Protektorovi, kterého jsem náhodou viděla také poměrně dlouho před premiérou, producent Najbrtova filmu se na mne docela zlobil). Takže pro začátek jen dvě drobné poznámky, které mi táhnou hlavou. Předně: až budete číst, že Kuky je růžový, nevěřte tomu. Kuky si ve filmu důsledně stojí za tím, že je červený, ale holt už za svůj zasloužilý život hračky trochu vybledl.
Ta druhá a trochu delší poznámka se týká otázky, jestli Jan Svěrák skutečně jako první režisér v Čechách použil legendární "Wilhelm Scream" (seznam filmů, ve kterých byl použit - je jich k dnešku a bez Kukyho 172 - najdete tady). Zdařilý smrtelný výkřik muže požíraného krokodýlem (tak, jak poprvé zazněl v dobrodružném filmu Raoula Walshe s Garym Cooperem Distant Drums/ 1951 a poprvé byl ze zvukového archivu studia Warner Bros vyloven o dva roky později pro postavu vojína Wilhelma, střeleného indiánským šípem, ve westernu The Charge at Feather River) se stal jedním z fetišů hollywoodských zvukařů a jeho slávu šířili ve svých filmech zvláště cinefilové z řad generace Nového Hollywoodu - Steven Spielberg a George Lucas, respektive jejich proslulý designér zvukových efektů Ben Burtt. (Stručnou historii tohoto úžasného zvukového efektu a odkazy na další wilhemovské stránky najdete tady.)
Tady je populární sestřih některých nejznámějších okamžiků, kdy Wilhelmův jásavě srdcervoucí vřískot zazněl:
Je zřejmé, že tento zvukový efekt se využívá - navzdory původnímu použití - prakticky vždycky pro někoho, kdo odněkud padá. Jan Svěrák, který má Spielberga a Lucase rád (což je v zrovna v Kukym v mnoha scénách znamenitě vidět), se po bok svých předchůdců a souputníků používajících Wilhelovo halasné rozloučení se světem připojil podle všeho ve scéně, kdy z volantu autíčka hrdinova lesního mentora, kapitána von Hergota (kterého mluví Zdeněk Svěrák) spadne neznámý brouček.
Je to tak, Wilhelm tam opravdu je, "oficiálně" jsem si to ověřil. Tys mi ovšem tímto příspěvkem uzmula možnost být prvním novinářem, který si toho všimnul :-)
OdpovědětVymazatNo musím přiznat, že před Kukym jsme Wilhelma použili minimálně v Tobruku a mám pocit, že i ve Vratných lahvích, ale tam si nejsem jistej, jest-li nebyl ve finále vyhozen. :-) Za Soundsquare - Jakub Čech
OdpovědětVymazatJakub Čech - díky, tohle mne fakt zajímá. Nedošlo mi, že "Wilhelm" může být v nějakém filmu prostě proto, že se tak rozhodl tým ve studiu. Režisér o tom třeba někdy ani nemusí vědět, že? Mám pořád sklon ty režiséry a jejich autorství přeceňovat.
OdpovědětVymazatVe Vratných lahvích ale "Wilhelm" myslím nakonec není - nevzpomínám si, kde by to bylo. Až se na ně podívám znovu, zkusím se na to soustředit.
Ondra: Ten nápad jsem ti přece ukradla - mluvili jsme o tom spolu po projekci. Jenom si to šlechetně nepamatuješ. (Nebo nepamatuješ.)