Prohledat tento blog

pátek 29. března 2013

5 pravidel

Koncept larpu (z anglického Live Action Role Play) začal do české reality pronikat v 90. letech. Stalo se tak v souvislosti s víkendovými hrami s příběhem, vázanými na tehdejší boom fantasy knížek J. R. R. Tolkiena. Od skotačení v kostýmech elfů a trpaslíků z fiktivní Středozemě je ovšem dost daleko k larpu nazvanému Projekt Sytém, který organizuje od roku 2008 brněnské občanské sdružení Court of Moravia jako hru na totalitu. Jako každý larp, ani Systém nemá publikum, jen aktéry rozvíjející pod nenápadným dohledem organizátorů vybrané role. V celovečerním dokumentu 5 pravidel, který právě přichází do kin, ovšem debutující Vavřinec Menšl umožňuje divákům nahlédnout do zákulisí dnes už legendárního projektu, sledovat jeho klíčové momenty a poznat některé organizátory i hráče - a také vnímat jejich reflexi celého zážitku. Ta prý posléze může změnit i reálný život některých účastníků.

O Systému se živě diskutuje na sociálních sítích a zaujal i tištěná média. V českém prostředí totiž představuje stále ještě unikum díky složitosti a rozsahu příprav i kvůli kontroverznímu zážitku. Padesát dobrovolníků nejrůznějšího věku, názorů i povolání si totiž zaplatí za zjevně nepříjemnou „zábavu“: vyzkouší si, jakým způsobem a jak rychle se podvolí totalitnímu systému. Přestože organizátoři dozírají i na to, aby vypjaté situace nevyústily do otevřeně agresivního jednání, hra je psychicky dost náročná.

Systém a realita 

Každý hráč v larpu Systém ztvárňuje předepsanou roli, kterou si sám vybral a jejíž minulost a základní charakteristiky zná. Nemá však stanovené žádné konkrétní repliky ani vzorce chování: rozhodování a jednání je jeho vlastní. Dojem izolace od reality umocňuje prostředí fiktivní vesničky nazvané Hranice: jde o opuštěný areál rekreačního střediska v Zubří u Nového Města na Moravě. Modelové společenství tvoří tři skupiny – studenti, občané a pomocní pracovníci, totiž imigranti čekající na začlenění do společnosti. Ti jsou podřízeni titulním pěti pravidlům Systému, jež zní povědomě všem, kteří kdysi ve frontě na banány žmoulali v kapse samizdatového Orwella: vyzývají totiž občana k tomu, aby byl poslušný a šťastný. Pokud to dokáže, ztratí sice svobodu, ale nemusí už přemýšlet a rozhodovat se – což představuje bezpečí a jistotu, udržující v chodu každou totalitu, ať je komunistická, fašistická či korporátní. Larp je ovšem založen na chování společenství poté, co jsou zmíněná pravidla porušena. 

Hladký chod nabubřelých oslav Dne rovnosti tak nabourají studenti, kteří z legrace zneužili vesnický rozhlasu, i odhalení tajného, zakázaného milostného vztahu studenta Romana a pomocné pracovnice Julie. Obyvatelé Systému se tak rázem ocitají ve víru výslechů, výhrůžek, manipulací ponoukajících k udavačství – a nakonec se stávají účastníky lidového soudu s provinilci. V rámci larpu tak poznávají třeba i to, že pasivita je vlastně přitakáním totalitnímu režimu… Menšlův film se opírá o atraktivní téma, nejde v něm ovšem jen o letní víkendovou hru, v níž skupina převážně mladých lidí osahá stav, v němž jejich prarodiče a rodiče strávili podstatnou část svého života. 5 pravidel dnes připomíná i fakt, že otázka ochrany demokracie se u nás znovu na pořad dne - a pokud na ni nebude hledat odpověď každý sám za sebe, ocitá se v přímém ohrožení i náš vlastní, svobodný Systém. 


5 pravidel 
ČR 2013, 80 minut
Režie: Vavřinec Menšl
Premiéra 28. 3. 2013

(Tenhle text jsem napsala pro Lidovíé noviny, kde také vyšel. Za možnost uveřejnit ho i zde na blogu redakci děkuji.)

2 komentáře:

  1. "Lidoví" noviny??? Viz pod textem v závorce...

    OdpovědětSmazat
  2. Devítka je hned vedle nuly, takže překlep s í a é je pochopitelný. Nicméně i tak korektura potěší. Díky za shrnutí, Alenko.

    OdpovědětSmazat