Prohledat tento blog

pondělí 7. března 2011

Český lev 2011: Vachler šel do sebe

Lehkou schizofrennost lví show
zdůraznila dvě plátna nad jevištěm
Nevím, jestli se můj pohled televizního diváka na slavnostní ceremoniál provázející předávání Českého lva nějak liší od toho vašeho (jak už jsem zde několikrát podotkla, společnost VAC mne už léta do Lucerny nezve). Takže jen několik poznámek... Především jsem ke Lvímu přímému přenosu letos přistupovala opatrně ve vzpomínce na otřesný zážitek z loňska, který nesmyslnou exhibicí žvanivých, nevtipných moderátorů upozaďoval a omezoval oceněné tvůrce a filmy. Hádám, že kdybych o letošním Lvu neměla psát článek do týdeníku Euro (kde vyjde za týden), možná bych vůbec nesebrala odvahu k tomu, abych si televizi zapnula.

Vegetarián, vizionář, velikáš: Petr Vachler 
Přišla bych tak ovšem o velmi poučnou podívanou na téma "kterak šel Petr Vachler do sebe". (Vzhledem k tomu, že šéf pořádající společnosti Vachler Art Company je v titulcích lví show uveden hned na několika důležitých postech, a že je současně ředitelem České filmové a televizní akademie, jejíž členové ceny udílejí, si totiž Vachlera od Českého lva dovedu jen stěží odpreparovat.) Letošní Lvi byli příjemným překvapením díky ujasněné koncepci lehce obměněného autorského týmu (do kterého si Vachler najal i režiséra Marka Najbrta) a tvůrčímu přínosu, eleganci a šarmu moderátora Jana Budaře. 

Zdeněk Svěrák dostal Cenu za
mimořádný přínos české kinematografii
Vedle suverénního Budaře najednou působil jaksi přebytečně i nápad se známými českými filmovými melodiemi, který měl podívanou sjednotit. Vedle jeho profesionality působili estrádně i tanečníci (slovenská skupina The Pastels, která se loni vyloupla do světel reflektorů díky televizní show Česko Slovensko má talent). A všechny zbylé oslí můstky a trapné vtípky (typu fingovaného telefonování Audrey Tautouové) ještě vynikly. Najednou totiž začalo být jasné, že jde především o předávání cen a nikoli o nějakou pokleslou, zábavní televizní show...Čeští lvi se vzpamatovali v poslední chvíli: po veletrapné loňské ceremonii se totiž zvedla taková vlna kritiky, že to hrozilo až ztrátou legitimity (i když mi chronické opozičnické rejpalství Kamila Fily vždycky nepadne do noty, tady na aktualne.cz to loni rozebral docela přehledně). Vachler to v rámci letošních Lvů neustál jen v jedné zdánlivě marginální oblasti - ve vztahu k nově vzniklým Cenám české filmové kritiky (o jejich vzniku jako reakci na podivné hlasování akademiků jsem psala na tomto blogu zde a o jejich průběhu tady). Česká filmová komora (z jejíž iniciativy Ceny vznikly) totiž dala pořadatelům Českého lva a Febiofestu ke zvážení možnost zrušit své kritické ceny ve prospěch ceny nově vzniklé a oborové. Zatímco Fero Fenič "svého" Kristiána letos neuděluje, Vachlerův tým naopak podnikl na poslední chvíli horečné kroky k legitimizaci a proměně své kritické ceny (již prý loni udělovalo pouhých 28 hlasujících). Nakonec se ovšem stala především cenou filmových teoretiků a méně významných publicistů (kdosi si dal práci spočítat, že v obou seznamech hlasujících - o nezávislé Ceny a o kritickou cenu Českého lva - je jen devět shodných jmen). Masivní odliv renomovaných kritických a publicistických osobností pod křídla nové, nezávislé organizace naznačuje, že Český lev v tomto směru své výsadní postavení už zřejmě neobnoví.

Pouta - nejlepší domácí film
loňského roku 
V očích veřejnosti nicméně panuje mezi rozdávajícími dokonalá jednota: v rámci obou cen hlasovala zhruba padesátka osob, jež došla k podobným výsledkům. Preferovala totiž Pouta Radima Špačka. A stejně si vedli i Vachlerovi akademici. Psychologické drama z éry normalizace ze třinácti nominací proměnilo pět: za nejlepší film (producent Vratislav Šlajer), režii (Radim Špaček), scénář (Ondřej Štindl), kameru (Jaromír Kačer) a mužský herecký výkon v hlavní roli (Ondřej Malý). Úspěch druhého nejlépe oceněného filmu, loutkového dobrodružství režiséra Jana Svěráka Kuky se vrací, je ovšem jen relativní: sedm nominací sice zúročil hned třikrát, ale jen ve „vedlejších“ kategoriích (zvuk, střih a hudba). Od roku 1994 (kdy autor Kukyho rozdělil hlasy ve svůj prospěch tím, že uvedl do kin dva filmy - Jízdu a Akumulátor 1) je to historicky poprvé, co Jan Svěrák nezískal cenu za režii svého hraného filmu. (Za Kolju, Tmavomodrý svět a Vratné lahve totiž prestižního Lva získal.) Televizní kamery Jana Svěráka mezi celebritami v publiku hledaly marně, ale tradiční dominanci Svěrákovy rodiny ve lvím klání se povedlo udržet alespoň prostřednictvím režisérova otce Zdeňka, který získal Cenu za mimořádný přínos české kinematografii. 

Hlava-ruce-srdce: vtip s Schmitzerovou
hlavou míří proti ohlupující televizi
Ještě větším překvapením ovšem bylo selhání Občanského průkazu Ondřeje Trojana, který se pyšnil počtem jedenácti nominací, ale nakonec vyšel úplně naprázdno. V osmnáctileté historii Českých lvů Trojanův film vytvořil nezáviděníhodný rekord ovšem i proto, že se v rámci Lva letos poprvé zavedly dvojí nominace: v prvních (vyhlášených v přímém přenosu na nominačním večeru) bylo vybráno pět osobností či filmů a v druhých (vyhlášených během hlavního večera) byl jejich počet zúžen na tři, z nichž vzápětí vzešel vítěz. Snadno se tak mohlo stát, že původně favorizované filmy nakonec ostrouhaly. 

Osobně mne ovšem nejvíc mrzí neúspěch surrealistického dramatu Davida Jařaba Hlava-ruce-srdce, které ze dvou nominací nakonec neproměnilo žádnou. Český lev totiž v očích diváků zvyšuje zajímavost filmu a je dobře obchodovatelnou hodnotu: Poutům, které si v kinech vzhledem ke svému dramatickému a uživatelsky nepříjemnému ladění nevedly nijak dobře (na rozdíl od Kukyho nebo Občanského průkazu), pětice lvích sošek jistě zvedne návštěvnost (a jejich distributor je proto chytře znovu uvedl do kin). Hlavu-ruce-srdce  ovšem posvěcený neúspěch v očích publika odsouvá mezi "nezajímavé" tituly. Ve vztahu k Jařabově provokativnímu filmu je zřejmé, že konzervativní členové akademici (už vzhledem ke svému věkovému průměru) zjevně raději sázejí na jistotu. V tom se samozřejmě nijak neliší od svých kolegů z Americké akademie... 

P.S. V rámci Českého lva sice vznikla nová cena - Cena Magnesia za nejlepší studentský film, ale mrzí mne, že nepovedlo se obnovit ocenění pro nejlepší nerealizovaný scénář. Ta bez náhrady loni zanikla vinou odstoupení Sazky ze sponzoringu lví akce. Inu, krize... 

10 komentářů:

  1. Nevím, jaký je problém udělit dvě ceny na nominačním večeru a zároveň udělovat na onom oborovém večeru ceny kritiků ve všech kategoriích.

    Stejně jako nechápu, jak může někdo Vachlerovi vytýkat, že jim nešel vstříc a ceny kritiky nezrušil - zvlášť, když CFK vznikly (a neustále to připomínaly) proto, že Lvi jsou příšerní (a ano, to je pravda). Možná v nějakém ideálním světe by Vachler vycouval a řekl "tak to pardon, já ty svoje ceny teda zruším, když se vám nelíbí," ale v ideálním světě by ten problém vůbec nevznikl... A je to taky jenom člověk - kdyby to někdo udělal mně, taky bych mu na ruku nešel, prostě proto, že by mě ten osobní útok (což ze strany mnohých je - a ne úplně neoprávněný) docela nasrštval.

    Že teď musel zapojit spoustu druhořadých a neznámých pisálků je fakt - ale to není jeho chyba, to je zase věc toho všeobecného bojkotu. A opět - v ideálním světě by asi bylo logické ty ceny zrušit, jenže když o Lvech vím, co vím, tak bych něco takového nečekal. Spíš bych se na bojkot vykašlal a snažil se alespoň ty dvě svoje ceny dát do správných rukou - což se mimochodem podle mého názoru těm neznámým pisálkům, kterými vy, renomovaní, očividně pohrdáte, v případě Českého míru povedlo mnohem spíš. :-D

    Že Vachler nese většinu viny, je jaksi samozřejmé - to nemá cenu vyvracet - do té situace dostal Lvy on. A je dobře, že CFK vznikly, protože to bylo zapotřebí. Ale kritici se taky nechovají úplně normálně.
    Co jsem tím celým myslel je, že nechápu, proč by měl Vachler rušit své dvě okrajové ceny kvůli tomu, že lidé, kteří otevřeně pohrdají jeho prací (v mnoha ohledech po právu, ale to je věc jiná), založili vlastní ceny, které se s těmi dvěma okrajovými kryjí jen hodně částečně. Nechtěli se účastnit obou - dobře, ty jeho bojkotovali, čímž jejich krytí prakticky vyrušili, a vše je vyřešeno... Teď najednou vytýkat, že když se neúčastnili, měl je zrušit, protože bez nich to nejde... nevím - pak je neměli bojkotovat. Skoro to vypadá, jako by celé ty CFK vznikly jen proto, aby Vachlera donutily něco udělat... a to "něco" nevyšlo - to mi přijde hrozně dětinské a degradující.

    PS: Já osobně z toho jen těžím, protože jsem právě jeden z těch druhořadých přivandrovalců a vím, že nebýt celé té akce, tak by se mě Lvi netýkali, neměl bych na nich co dělat a bylo by to tak správné... Takže můžu být rád, že to takhle dopadlo, minimálně kvůli sobě - pěkně jste mi to zařídili. ;-)

    OdpovědětSmazat
  2. Podsouváte mi různé emoce a závěry, kterých jsem se naprosto nedopustila. Abychom se o tom všem mohli bavit a některé věci upřesnit, bylo by v první řadě třeba, kdybyste uvedl své jméno. Takhle to vypadá - promiňte mi hrubost - jen jako nějaký anonymní výblitek.

    OdpovědětSmazat
  3. Nemyslel jsem to špatně, urážlivě, ani nijak negativně s cílem vás poškodit - pokud to tak vyznělo, omlouvám se. Taky jsem to nemyslel konkrétně na vás, ale spíš obecně co si okolo těch cen čtu (a určitě bude něco z toho zkreslené). Prostě jenom můj skoro nestranný názor na celou tu věc okolo českých filmových cen.
    Anonymitu jsem zvolil, je to určitě zbabělé, ale mám zkušenosti s tím, že když první, co někam napíšu, není kladné, tak je prostě po všem a už není možné se nikdy bavit na oněch stránkách normálně... A stejně byste mě neznala :-D

    OdpovědětSmazat
  4. Tady na mém blogu je to asi trochu jinak - je to spíš takový komorní, pozitivní prostor a jsem vždycky moc ráda, když sem někdo napíše nějaký komentář (tedy pokud mne ten člověk nějak sprostě neuráží). Budu ráda, když se nějak představíte, a vaše jméno nebo přezdívku si zapamatuju :-). A nebuďte poraženecký, protože jsem na vás vybafla - řada věcí, které jste psal, mne zajímá, a hádám, že nebudu sama.

    OdpovědětSmazat
  5. No, už jsem okolo toho udělal moc cavyků. Jmenuju se teda Martin Svoboda. Když je jméno tak důležité. A poraženecky se chovám jednoduše proto, že moje vědomosti o celé té věci jsou dost povrchní, protože ani s jednou stranou nejsem v žádném kontaktu, takže vaše tvrdší odezva mě opravdu odradila - protože rozhodně nemám žádná fakta ani zkušenosti zblízka... jen obecný názor na tu věc jako celek...

    OdpovědětSmazat
  6. Tak zdravím, Martine Svobodo! To je samozřejmě v pořádku, že jste podal pokus o nestranný komentář té věci. Já jsem v tom zase namočená až příliš, takže mi takový pohled nutně uniká. Kupříkladu co se týče Petra Vachlera, mohl udělat totéž, co udělali lidi z Febiofestu se svou obdobnou cenou - totiž ji tiše zrušit. Ale on udělal ve své typické zabejčenosti pravý opak...

    Jinak bych se ráda ohradila: nepohrdám "pisálky" (probůh, co jsem jiného já?) ani Vachlerovou prací.

    OdpovědětSmazat
  7. No právě o to mi jde - jeho chování přesně odpovídá tomu, co se od něj dalo očekávat - proto mi celý ten bojkot a to divení přijde úplně zbytečné, nebo mírně podezřelé. Když bych byl jedním z těch kritiků sám a bojkotoval Lvy, bylo by mi úplně jasné, že Vachler to nevzdá. A když to tak udělají všichni prvoligoví kritici, cenu to ještě víc poškodí, protože bych opravdu neočekával ústup. A když se teda Vachler chová přesně podle očekávatelného vzorce, budí to tak trochu dojem, že kritici uměle vyvolali situaci, kterou předpokládali... a teď ji mohou kritizovat, o což jim celou dobu šlo.

    OdpovědětSmazat
  8. Martine (pokud jste to vy), nikdo nezná ani v tomhle malém českém rybníčku tak dobře, aby mohl předvídat něčí chování (natož Vachlerovo). Nejsou žádné očekávatelné vzorce... a kritici (pokud mohu odhadovat) určitě nechtěli uměle vyvolat nějakou situaci jen proto, aby ji mohli kritizovat. To je blbost. Ty ceny vznikly myslím hlavně z nějakého přetlaku, potřeby se dát dohromady nezávisle na nějaké zastřešující organizaci (Vachler, Febio, atd.) - tak, jak to je v jiných zemích.

    OdpovědětSmazat
  9. To byla vaše slova: "Ale on udělal ve své typické zabejčenosti pravý opak..." Jistě neexistují dokonalé vzorce chování, do jisté míry ale jdou některé reakce očekávat. Jistě ne do posledního detailu. Nicméně myslím, že šlo odhadnout, že když založím vlastní ceny a budu bojkotovat ty Vachlerovi, ten neustoupí. To rozhodně není neočekávatelná reakce, která by měla někoho překvapit.
    A pokud jsou CFK nezávislé, nevím ani, proč by měli kritici nějakou reakci od Vachlera očekávat, nebo snad neoficiálně vyžadovat. To je další věc - CFK hlásí samostatnost a nezávislost, to ale rozhodně není tak úplně pravda. Ruku na srdce - já se teda nesetkal s článkem o CFK, který by neobsahoval zmínku o Českých lvech a jejich úrovni. Můžu jen odhadovat záměr zakladatelů, ale veřejnost a jistě i velká část účastníků bere CFK jako "náhradu" za Lvy, jejich opak a jejich nápravu - a to zcela otevřeně a oficiálně. Nejsou to nezávislé ceny, kdy se kupa lidí dala dohromady a řekla "co kdybychom udíleli ceny," je to prostě reakce na něco, co potřebovalo změnit, která je na Lvech vlastně (nepřímo) dost závislá.

    Stejně nevím, proč vůbec vytýkat Vachlerovi to,že kritické ceny nezrušil. Vždyť oněch kritiků (z jejich vůle) nijak netýkají.
    A podle mého idealistického názoru to mohlo krásně fungovat tak, že by si kritici udělili své (kvalitní) ceny a pak jako projev dobré vůle odhlasovali ty dvě okrajové, prakticky nesouvisející, na Lvech. Stejně jako jsou Oscaři a cechové ceny. Proč by to tak nemohlo fungovat?

    Ale nechci se pořád točit okolo jednoho bodu, byli bychom tu donekonečna :-D Máme na to prostě jiné pohledy, když já jsem na okraji a koukám na výsledek, kdežto vy jste v dění a konáte. Jsem fakt rád, že ty ceny vznikly, i když zrovna letost vlastně žádný rozdíl nepřinesly (ještě bude možnost). Jen mi přijde, že chvílemi to mohlo jít míň nuceně a tak strašně vyhraněně. Ale když to porovnám s rautem po Lvech, je to pořád ztělesnění důstojnosti a poklidu :-D

    Martin.

    OdpovědětSmazat
  10. PS: A tím nechci říct, že bych nějak výrazně nesouhlasil s tím, co říkáte. Ten rozdíl vnímání té věci je asi způsoben právě tím, jak moc jsme v tom namočení. Kdybych byl prvoligový kritik a roky měl s Vachlerem neshody, asi bych jednal stejně...

    Martin.

    OdpovědětSmazat