Prohledat tento blog

středa 7. listopadu 2012

Yuma

Mladí Poláci vyrážejí na "výlety"
do Frakfurtu
Začátek 90. let ve východním bloku, tedy období "divokého kapitalismu" po pádu železné opony, zřejmě nabízí téma, které ve filmu daného regionu ještě nějakou dobu bude rezonovat. Zajímavým příspěvkem k němu je drama režiséra Piotra Mularuka (ročník 1966) nazvané Yuma, které letos soutěžilo na MFF Karlovy Vary v sekci Na východ od Západu. Jde o celovečerní debut nesoucí označení polsko-české koprodukce, což se navenek pro diváka projevuje jen účastí hudebního skladatele Jana P. Muchowa. Yuma se odehrává v první polovině 90. let v polsko-německém pohraničí a jejími hrdiny jsou Poláci (hraní polskými herci) - příběh o době, která v některých lidech probouzela jen to nejhorší, by se ovšem mohl stejně tak stát v Čechách, Polsku či Maďarsku - a také by tam mohl být víceméně podobně natočen.  

Rusové byli součástí této hry vždycky
Od boku bych si tipla, že kdyby šlo o český film, bylo by v něm víc "hřejivého humoru", zvláště kdyby ho realizoval někdo z "pamětnické" tvůrčí generace, do které patří u polských sousedů právě i Piotr Mularuk. Hlavnímu hrdinovi Zygovi ( Jakub Gierszal) je nicméně na začátku 90. let zhruba dvacet, takže jde spíš o konstrukt bez autobiografických rysů. Tomu také lze nejspíš přičíst skutečnost, že se postava autorovi během svého rychlého a nezadržitelného pádu po šikmé ploše uniká a divák k ní ztrácí jakýkoli vztah. Na začátku je ovšem Zyga pochopitelný, v zásadě hodný a inteligentní snílek - právě proto, že má fantazii, se však chopí příležitosti změnit svůj nudný a neperspektivní život v chudém, příhraničním polském městečku. S pomocí tety Halinky (Katarzyna Figuraová - pamatujete na její sexy účinkování v Machulského podobenství Kingsajz?) se mladík zapojuje do svébytného druhu místního podnikání, spočívajícího v loupežných výpravách do sousedního Německa a a následné redistribuci nakradeného nedostatkového západního zboží. Bizarní součástí tohoto podnikání je skálopevné přesvědčení pachatelů, že jde o jakousi sociální, jánošíkovskou misi "bohatým brát a chudým dávat" a současně o spravedlivou pomstu "na nacistech". Do Zygovy vzkvétající činnosti, která bezvýznamného mladíka promění v lokálního zločineckého bosse, se ovšem posléze vloží ruské gangy, konkrétně muž, který si dané prostředí zmapoval už ve službách všudypřítomných vojsk Varšavské smlouvy...  

Zyga lásku své kamarádky neopětuje
Své místo má ovšem ve vyprávění i dívka Majka, která byla vždycky trochu jiná a po které Zyga nepřestal nikdy toužit, a klasický hollywoodský western Delmera Davese Cesta za záchranou (1957 - známý je ovšem dnes spíš díky svému nedávnému remaku 3:10: Vlak do Yumy s Russellem Crowem a Christianem Balem v hlavních rolích). Zyga se během posledního filmového představení v místním zchátralém kině ztotožňuje s čestným hrdinou tohoto filmu, posléze se však mění ve zloducha s vlastním svébytným mravním kodexem, kterému však pohříchu režisérovou vinou poněkud chybí charisma - respektive Piotr Malaruk jaksi nemá čas na jeho budování, protože honí příliš mnoho zajíců najednou a navíc svému  antihrdinovi nevytvořil rovnocenného protivníka. 

Teta Halinka razí teorii, že jde
o "rodinné" podnikání 
Je tu sice postava Zygova dávného kamaráda Rysia (Kazimierz Mazur), kterého osud i společný traumatická zážitek vycentrují ve hře na četníky a zloděje na opačnou stranu - totiž mezi ochránce spravedlnosti. Yuma však nedokáže z tohoto motivu odvodit o mnoho víc než jen sérii drobných potyček, které vyznějí doztracena. Stejně je na tom vztah Zygy a jeho vrstevníka Ernesta, kterému mladík kdysi pomohl uprchnout z Východního Německa do svobodného světa. Povrchně jsou pojaty i Zygovy vztahy s jeho dávnými kamaráda z party...A ve školácký ornament se mění i hrdinovo opakované poměřování s westernovým ideálem z Davesova filmu, zprostředkované posléze už jen starou figurínou kovboje...         

Ve výsledku je tak Yuma "jen" slušným a inteligentním režijním debutem, na který si můžete vyrazit do kina, abyste se utvrdili v tom, že polská kinematografie stále ještě existuje... což podle minimálního množství filmů z tohoto regionu v naší distribuci vůbec není samozřejmostí. Odpověď na otázku, zda Poláci skutečně řeší podobná témata a potýkají se s podobnými problémy jako my v Česku, by ovšem vyžadovala nesrovnatelně  víc materiálu k posouzení než jeden jediný film, který k nám víceméně náhodou zabloudil přes festivalovou zónu. 

Polsko / ČR 2012, 112 minut, titulky
Režie: Piotr Mularuk
Scénář: Piotr Mularuk, Wolciaech Gajewicz 
Kamera: Tomasz Dobrowolski, Jacek Podgorski
Hudba: Jan P. Muchow
Hrají: Jakub Gierszal (Zyga), Krzysztof Skonieczny (Bullet), Jakub Kamineski (Hammer), Tomas Kot (Opat), Katarzyna Figuraová (Halinka), Karolina Chapková (Majka), Helena Sujecká (Cupcake), Tomasz Schuchart (Ernest), Kazimierz Mazur (Rysio)
Premiéra 1. listopadu 2012

1 komentář:

  1. "Figuraová"? Snad buď Figura nebo Figurová...

    OdpovědětVymazat