Vášeň mezi řádky - Génius a neviditelná žena

Režírující herci bývají vedlejších produktem hvězdného systému: populární hvězda se většinou rozhodnou natočit film, aby světu dokázala, že má v hlavě mozek. (I když případ Clinta Eastwooda dokazuje, že výsledky mohou být dlouhodobě velmi zajímavé.) Ale jsou tady i herci, kteří svými režijními počiny opravdu chtějí něco sdělit. Mezi ty patří i Ralph Fiennes - jednapadesátiletý Angličan, jenž je – navzdory řadám prestižních cen, „vážným“ divadelním aktivitám a desítkám vybraně artových titulů ve své filmografii – známý především coby lord Voldemort ze série Harry Potter. Fiennes má ovšem ve skutečnosti nos, netouží ovládnout svět, nekouzlí... a jako režisér nyní osvědčuje svou zajímavost milostným dramatem Vášeň mezi řádky.

Příběh mimomanželského vztahu Charlese Dickense je druhým režijním počinem herce, který se na filmovém plátně etabloval díky svému chameleonskému talentu. Ralph Fiennes, jehož láska k britské literární a dramatické klasice je hluboká a letitá, coby filmový režisér debutoval už před třemi lety. Modernizovaný přepis Shakesperova politického dramatu Coriolanus se ovšem celkem pochopitelně žádným trhákem nestal. Fiennes totiž v sobě coby režisér nemá dravou energii, která jeho krajanovi a kolegovi Kennethu Branaghovi umožňuje dostat diváky do kina i na Shakespeara.

Další látka, kterou si Fiennes jako režisér vybral, oproti Coriolanovi vypadá výrazně atraktivněji (přestože název Vášeň mezi řádky je reklamním tahem českého distributora a film se v originále skromně jmenuje The Invisible Woman – Neviditelná žena). Dickens je autor, který přináší čtenářům radost i dnes - a zájem publika o soukromý život celebrit (včetně spisovatelských klasiků) pravidelně sytí trh filmovými životopisy nejrůznější úrovně. Ten Fiennesův, inspirovaný životopisnou knihou Claire Tomalinové, je brilantní miniaturou, která je režírovaná s nečekanou, velmi filmovou jemností a cudnou elegancí. Na plátně neuvidíte nic z toho, co jste zvyklí v podobných snímcích vidět: Fiennes si rafinovaně pohrává s očekávanými situacemi - a vytváří divácky vzrušující podívanou, založenou na náznacích. První polibek Charlese a Nelly, doprovázený zrychleným dechem příštích milenců, je tak rajcovnější jako jakákoli explicitní postelová scéna.

Krize středního věku ve viktoriánském stylu 

Zásluhu na zajímavém výsledku má jistě i ceněná Abi Morganová, která scenáristicky podpořila dva tak rozdílné tituly, jako jsou Stud a Železná lady. Vášeň mezi řádky se jeví jako zajímavý doplněk k sexuálně explicitnímu artovému dramatu i k originálnímu životopisu Margaret Thatcherové... Ukazovat plešatějšího autora, kterak celé dny vysedává u psacího stolu, není jistě nejlepší způsob, jak nejširšímu publiku prezentovat slavného Viktoriánce. Ani představa žoviálního chlapíka, který po večerech vysedává u krbu, obklopen svými deseti dětmi a věrnou chotí, nesugeruje divácký hit. Charles Dickens měl ovšem naštěstí ve skříni pořádného kostlivce, na kterém se vyplatí vystavět filmový příběh: letitý, nemanželský vztah, který nakonec vedl k rozluce slavného spisovatele s manželkou. O sňatku s výrazně mladší herečkou Nelly Ternanovou ovšem Dickens – milovaný vězeň v konzervativní londýnské společnosti - vůbec uvažovat. Nelly musela zůstat celé roky „neviditelná“, přestože se její existence prolnula do řady spisovatelových děl (mimo jiné i do románu Nadějné vyhlídky, v jehož adaptaci Ralph Fiennes před dvěma lety hrál).

Vyprávění je strukturované jako vzpomínky Nelly, která se Dickensově smrti provdala. Minulost, kterou se jí povedlo utajit, svěřuje frustrovaná mladá žena starému knězi. Prostřednictvím dobové „psychoanalýzy“ se jí posléze povede smířit se s minulostí a přijmout přítomnost.

S motivem vyprávění a existencí vypravěčky si Ralph Fiennes nijak nepohrává: Nelly (herecky zdatná Felicity Jonesová) je spolehlivou průvodkyní do minulosti, ve které nám chronologicky, útržkovitě přibližuje svůj vztah. Z vyprávění se postupně vylupuje příběh o hezké, nemajetné dívce prosté hereckého talentu, která měla to štěstí, že se do ní zbláznil stárnoucí, slavný literát (který ve Fiennesově podání nepostrádá temné kouzlo i šovinistické rysy). Nad drobnými privilegii obletované milenky ovšem rychle převažují negativa. Postavou, se kterou začneme rychle soucítit, je Dickensova stárnoucí, tělnatá manželka, která nemá žádnou možnost vzdorovat mužovým diktátorským rozhodnutím. Zavržená Catherine (výborná Joanna Scanlanová) ovšem dobře ví, že spisovatelský génius víc než jakoukoli ženu miluje svou práci. A naše sympatie si proto získává i Nelly, citlivá, mravná, průměrná mladá žena, kterou ani v daném společenském prostředí, ani v náručí spisovatelské celebrity nemohl čekat žádný výjimečný úděl.

Abi Morganová a Ralph Fiennes tak vlastně vyprávějí provokativně „antifeministický“ příběh, který je pěkným kontrastem k módním oslavným historkám o viktoriánských rebelkách.

The Invisible Woman
Velká Británie 2013, 111 minut, titulky
Režie: Ralph Fiennes

Scénář: Abi Morganová

Kamera: Rob Hardy

Hudba: Ilan Eshkeri
Hrají: Ralph Fiennes (Charles Dickens), Felicity Jonesová (Nelly Ternanová), Joanna Scanlanová (Catherine), Kristin Scott Thomasová (paní Ternanová), John Kavanagh (reverend Benham)
Premiéra: 10. 4. 2014