Množství klasických comicsových superhrdinů Ameriky je spojené s New Yorkem, respektive s Manhattanem.
Ten totiž představoval v časech, kdy se rodili na stránkách časopisů a novin, ideální městskou krajinu. Dnes existují stovky velkoměst umožňujících pohyb po stejné „duchovní“ vertikále - mezi futuristicky působícími mrakodrapy a chaotickým, temným podzemím spjatým s kanalizací a podzemkou. A současně po „přízemních“ horizontálách, kombinujících přísnou geometrii hlavních ulic s křivolakými vedlejšími uličkami.
Současné filmy inspirované comicsy tento místopis s chutí převzaly – a i mimo sféru kreslených seriálů obecně pokud chcete zachránit svět, stále ještě většinou stačí zachránit jen Manhattan. Napříč jednotlivými tradičními nakladatelstvími do New Yorku bytostně patří Batman i Superman. Své klíčové bitvy tam vybojovali i členové týmu Avengers. Nejbytostněji je ovšem s tímto městem ve městě spjatý Spider-Man - pavoučí superhrdina, ze kterého by v rovinatém terénu stal ležák. Při svých zásazích proti zločincům ohrožujícím bezpečnost Newyorčanů totiž svobodně „poletuje“ prostorem jen díky pavučinám, které upíná na výškové budovy. Tajemný, obdivovaný ochránce spravedlnosti je ovšem v civilu chudým a outsiderským studentem Peterem Parkerem, který příznačně bydlí v dělnickém, přízemním Queensu.
Současné filmy inspirované comicsy tento místopis s chutí převzaly – a i mimo sféru kreslených seriálů obecně pokud chcete zachránit svět, stále ještě většinou stačí zachránit jen Manhattan. Napříč jednotlivými tradičními nakladatelstvími do New Yorku bytostně patří Batman i Superman. Své klíčové bitvy tam vybojovali i členové týmu Avengers. Nejbytostněji je ovšem s tímto městem ve městě spjatý Spider-Man - pavoučí superhrdina, ze kterého by v rovinatém terénu stal ležák. Při svých zásazích proti zločincům ohrožujícím bezpečnost Newyorčanů totiž svobodně „poletuje“ prostorem jen díky pavučinám, které upíná na výškové budovy. Tajemný, obdivovaný ochránce spravedlnosti je ovšem v civilu chudým a outsiderským studentem Peterem Parkerem, který příznačně bydlí v dělnickém, přízemním Queensu.
Není divu, že filmová trilogie inspirovaná populárním comicsem společnosti Marvel se v letech 2002-2007 stala vědomou oslavou amerických hodnot, otřesených teroristickými útoky z 11. září 2001. Restart série se odehrál předloni, pouhých pět let po třetím dílu Spider-Mana v režii Sama Raimiho. Stejný příběh se s jiným tvůrčím a hereckým týmem zaznamenal u diváků mimořádný úspěch: The Amazing Spider-Man celosvětově přinesl do pokladen kin víc než 750 milionů dolarů. Pokračování, které – opět v režii osvědčeného Marca Webba – tak doprovázejí do premiérových kin velká očekávání. Aspirace na vysokorozpočtový divácký hit, uvozující sezónu letních blockbusterů, se tu snoubí s touhou vyjádřit se v odlehčeném žánrovém rámci k současné Americe.
Puberťák a osud světa
Puberťák a osud světa
The Amazing Spider-Man 2 dobře ladí s „postpubertálními“ trendy, které se v posledních době prosazují i v comicsových adaptacích. Stejně jako kreslený Peter Parker / Spider-Man zrozený pro mládežnické publikum 60. let, i tento staronový hrdina umožňuje identifikaci té části publika, které naplňuje kina. Boje s padouchy všeho druhu vnímá jako klukovskou hru doprovázenou žertovnými hláškami, při které se vysloveně baví. V soukromí už ovšem není zdaleka tak svobodný - naopak: čerstvý maturant má na krku laskavou tetičku May (Sally Fieldová), u které žije a která nemá o jeho druhé existenci ani ponětí. Netuší, že coby Spider-Man svým způsobem zavinil její ovdovění i smrt policisty Stacyho, otce své středoškolské lásky Gwen (Emma Stoneová). Tomu navíc Peter slíbil, že neohrozí jeho dceru – svou školní lásku Gwen, která jediná zná jeho identitu. Nový Spidey ovšem osamělým neurotikem s diagnózou schizofrenika, ale - v obou svých podobách – socializovaným mužem schopným řešit své problémy.
Civilní osu druhého dílu tvoří Peterovy snahy zvládnout náročný dvojí život, přivydělat si při studiu vysoké, netrápit tetičku a ochránit Gwen – a také zjistit, proč před lety museli zemřít jeho rodiče. Spideyho nepřátelé se pak rekrutují pod křídly mocné společnosti OsCorp, již po smrti svého zrůdného otce přebral Peterův bývalý přítel a spolužák Harry Osborn (Dane DeHaan). Ten se vedle frustrovaného silnoproudého zloducha Electra (Jamie Foxx) stává hrdinovým hlavním protivníkem. Oba jsou Peterovými temnými alter-egy řešícími stejné problémy cestou zla. Ke slovu se dostávají témata podlehnutí i vzpoury proti rodových dispozicím a genetické manipulaci.
Rozměrné, trikově podpořené scény honiček a soubojů tvoří hlavní atrakce víc než 140minutového snímku, logicky však vycházejí z Peterova civilního života. Heslem druhého Spider-Mana je provázanost, jež většině comicsových podívaných chybí: mnohohlavý scenáristický tým odvedl velmi dobrou práci a režisér Marc Webb zvládá s přehledem jako „hravé“ akční scény (natáčené navíc také pro 3D projekci), tak vztahovou rovinu vyprávění. Ta je samozřejmě podřízena comicsové psychologii, která je ovšem založena na neustálém provazování a komplikování původně velmi prostých, jednotlivých motivací. Což schopní herečtí představitelé v čele s charismatickým Andrewem Garfieldem bez problémů zvládají.
Příběhy o formování superhrdinů nejsou vděčné jen dějově, ale i ideově. V tomto směru je druhý Spider Man přehledný, zajímavý i inspirativní. Peterův soukromý a profesní život je neutěšený, nenápadný outsider ovšem v superhrdinské existenci naplňuje svou touhu po svobodě, uznání, nezávislosti a konání dobra – ale i svou touhu po sociální rovnosti. Ta může být naplněna jen v ideálním světě superhrdinů s nadlidskými schopnostmi, v akci, která se odehrává „právě teď“. Vedle prvoplánové ilustrace klasického motta „Užívej dne“ se ovšem druhý Spider-Man vydává i do složitějších časových linií, jako pavoučí vlákna vystřelovaných z neutěšené minulosti do možné šťastnější budoucnosti.
Motiv smysluplného a správného využití času, který nám byl osudem vyměřen, se ve filmu objevuje několikrát v různých podobách (počínaje maturantským proslovem Gwen po bitku v soukolí věžních hodin). Spider-Man nemá vůdcovské ambice, ale funguje jako dobrý příklad – a nutnost osobní zodpovědnosti v současné společnosti je ve filmu zdůrazňována tak často, že ji nelze přehlédnout.
Na potenciální idiotský hollywoodský film to není tak málo, že.
Na potenciální idiotský hollywoodský film to není tak málo, že.
The Amazing Spider Man 2
USA 2014, 142 minut
Režie: Marc Webb
Scénář: Alex Kurtzmann, Roberto Orci, Jeff Pinkner
USA 2014, 142 minut
Režie: Marc Webb
Scénář: Alex Kurtzmann, Roberto Orci, Jeff Pinkner
Kamera: Daniel Mindel
Hudba: Hans Zimmer, Pharrell Williams
Hrají: Andrew Garfield (Peter Parker/Spider Man), Emma Stoneová (Gwen Stacyová), Jamie Foxx (Max Dillon/ Electro), Sally Fieldová (May), Dane DeHaan (Harry Osborn / Green Gobin), Felicity Jonesová (Felicia), Paul Giamatti (Sycevič), Marton Csokas /doktor Kafka)
Premiéra 24. 4. 2014
Hrají: Andrew Garfield (Peter Parker/Spider Man), Emma Stoneová (Gwen Stacyová), Jamie Foxx (Max Dillon/ Electro), Sally Fieldová (May), Dane DeHaan (Harry Osborn / Green Gobin), Felicity Jonesová (Felicia), Paul Giamatti (Sycevič), Marton Csokas /doktor Kafka)
Premiéra 24. 4. 2014
(Kratší verzi textu jsem uveřejnila v Lidových novinách.)
"Na potenciální idiotský hollywoodský film to není tak málo, že."
OdpovědětVymazatpěkné, trefné, děkuji za zajímavou recenzi. IK
Batman ani Superman "bytostně" ani nijak jinak s městem New York spjati nejsou.
OdpovědětVymazatBatman je spjat s městem Gotham, Superman s městem Metropolis.
Zvlášť u Batmana by si toho měl filmový kritik po sedmi (!) filmech s ním všimnout...
Gotham a Metropolis jsou comicsové podoby New Yorku.
OdpovědětVymazat