Trascendence

Superpočítače, které intelektuálními schopnostmi daleko přesahují člověka a navíc mají lidské emoce – to je jedno z témat, které literární i filmová sci-fi využívá s mimořádnou oblibou už celá desetiletí. Představa umělé inteligence je pravidelně spojována s technofobními příběhy. Vytvoření mechanického Frankensteina, který se vzbouří proti svému vynálezci, totiž vede k tradiční představě oživlého trestu za pýchu lidského tvora, který se chtěl vyrovnat božímu stvořiteli. Od HALa 9000 z Kubrickovy 2001: Vesmírné odysey přes macešskou Matku z Vetřelce, umělou hereckou celebritu v S1m0ne Andrewa Nicolla až k programu Samantha v romantické tragikomedii Spikea Jonzeho Ona – filmová sci-fi vytvořila množství computerových hrdinů, které spojuje přesvědčení, že vědí všechno lépe než jejich ubohý lidský tvůrce. Z tohoto titulu je pak pro ně logickým krokem to, že zbaví lidstvo velení a ovládnou zpackaný svět, aby ho napravili a zdokonalili.

Stejným směrem se ubírá i Transcendence, což ovšem neznamená, že svému divákovi nepřichystá nějaké to překvapení. Přestože si na konci vůbec není jistá, jak se má své téma uzavřít, jde na otázku stvoření umělé superinteligence od lesa. Nejdřív se zabývá partou „šílených vědců“ – IT specialistů, kteří se svými týmy pracují na vývoji superpočítačů. Hvězdou mezi nimi je Will Caster (Johnny Depp), geniální samotář, který nenávidí publicitu. Willovy fotky nicméně zdobí titulní strany barevných magazínů a o jeho podpisy se derou půvabné studentky matematiky. Kvůli sponzorům se ovšem Will musí opustit teplíčko své laboratoře a uchýlit se k veřejnému projevu, ve kterém sebejistě demonstruje svou neochotu měnit budoucnost.

Když se ovšem kontroverzní vědec stane obětí atentátu technoteroristů, rozhodnou se jeho nejbližší přenést vědomí umírajícího do superpočítače. Zatímco milující spolupracovnice a manželka Evelyn (Rebecca Hall) je posedlá možností uchovat Willa jakýmkoli způsobem naživu, kolegové Max Waters (Paul Bettany) a Joseph Tagger (Morgan Freeman) mají o odvážném, improvizovaném experimentu pochybnosti morálního rázu. Jak se posléze ukáže, mají svým způsobem pravdu obě strany – což je největším problémem snímku, na kterém se coby scenárista podílel pramálo zkušený Jack Paglen.

Hlavní podíl na vyznění Transcendence ovšem patrně nemá její scenárista, ale zkušený producent Christopher Nolan. Ten umožnil režijní debut svému dvornímu kameramanovi, dvaapadesátiletému Wallymu Pfisterovi (který s ním spolupracoval na většině jeho filmů včetně kultovní trilogie Temný rytíř a dramatu Počátek). Téma techniky, která se vymkne z rukou svým tvůrcům, významně zazní v Nolanově režisérské filmografii pouze v kouzelnickém dramatu Dokonalý trik (2006). Už tam se ovšem objevuje téma jejího využití až za hranice panující morálky. Dvojice povahově protikladných protivníků v podání Hugha Jackmana a Christiana Balea se v Dokonalém triku ocitá ve vleku perfekcionismu, jehož výsledkem má být dokonalá iluze. Podobně vnímají vysněný superpočítač i Will Caster a Max Waters, kteří se ve filmu z přátel a kolegů mění v nesmiřitelné protivníky.

Nová, virtuální bytost, kterou se Will po „trascendenci“ stal, totiž okamžitě začne pronikat do hmotné reality: spojí se s internetem a s pomocí Evelyn vytvoří místo, kde může uskutečňovat své světovládné plány. Lidstvo se totiž zjevně ocitlo na špatné cestě, devastuje svou planetu a potřebuje dostat přes prsty... Konečným soudcem ovšem zůstává Max, který se přiklonil na stranu teroristů, aniž plně pochopil Willovy záměry. 

Ani „poetické“ ladění vyprávění pak nedokáže zastřít skutečnost, že všichni ti dobří herci, které se Nolanovi povedlo shromáždit, nemají vlastně co hrát. Výjimkou není ani Johnny Depp, který se v roli Willa po letech pitvoření pokouší vrátit k civilnímu herectví. Moc se ovšem netěšte - část vyprávění chátrá a mře, načež se přestěhuje do virtuální podoby.

Pokud je vám vidina totalitně řízeného „ekologického“ světa sympatická, nejspíš dáte filmu nějaké ty body navíc. Jestli si ovšem svou existenci nedokážete představit bez mobilu a internetu, bude vám nejspíš tato vize připadat blouznivě radikální. Transcendence sice díky Pfisterově kameramanskému oku vypadá zajímavě, její naivní dramatické peripetie jsou však – zvláště ke konci – zoufale duchaprázdné. Což je u filmu s tak velikášsky "duchovním" názvem na pováženou.

Transcendence
USA 2014, 120 minut
Režie: Wally Pfister
Scénář: Jack Paglen

Kamera: Jess Hall

Hudba: Mychael Dana
Hrají: Johnny Depp (Will caster), Rebecca Hallová (Evelyn Casterová), Kate Maraová (Bree), Paul Bettany (Max), Morgan Freeman (Tagger), Cillian Murphy (Buchanan), Cole Hauser (Stevens)

Premiéra: 17. 4. 2014