V roce 2013 se mi zbortil soukromý život, snažím se ale to chápat jako začátek zásadní pozitivní změny, která mne posléze dovede ke světlým zítřkům. Pokud jde o profesi, nebyla to také žádná sláva: do českých médií dolehla krize, kulturní rubriky se otřásají, rozpočty se snižují, lidé se nepřehlédnutelně kamsi přesouvají. Přišla jsem o hodně externí psací práce, se kterou jsem byla spojená dlouhé roky či desetiletí - "moji" redaktoři skončili ve ForMenovi a Euru a Národní filmový archiv "tranformuje" Filmový přehled, což znamená likvidaci tohoto periodika v jeho stávající podobě (psala jsem tam prakticky každý měsíc víc než pětadvacet let). Kdo ví, jak to bude s Filmem a dobou... Lidovými novinami... Řadu tištěných médií čeká přechod na internet, o čemž vypráví jeden půvabný film - Walter Mitty a jeho tajný život Bena Stillera.Pokud mi někdo nenabídne nějakou novou práci, čeká mne odchod z oboru (což nevidím nijak černě, protože třeba dramaturgie, kterou jsem venkoncem vystudovala,je taky fajn, můžete v ní napáchat mnoho dobra a jste víc mezi lidmi než v kině).
Filmy mám pořád moc ráda, v uplynulém roce jsem viděla spoustu zajímavých kousků. Protože nesnáším žebříčky, byly to třeba Nespoutaný Django, Frankenweenie, 30 minut po půlnoci, Iron Man 3, Rozkoš v oblacích, Star Trek: Do temnoty, Gravitace, Kapitán Phillips a Vlk z Wall Street. Pokud jde o české filmy, potěšil Hořící keř, Nepravděpodobná romance a Jako nikdy.
Tak nám všem přeju v novém roce plno dalších dobrých zážitků v kině, u videa i u počítače. Těším se na další setkání tady na blogu, se kterým rozhodně nechci praštit, přestože se mu věnuju méně než dřív. Všem, kteří mi na něj pravidelně či jednorázově finančně přispěli, moc děkuju a přeju nový rok obzvláště vypečený.
A nyní si zazpívejme tu naši.
Žádné komentáře:
Okomentovat