![](http://1.bp.blogspot.com/_zbSMf0jJ03A/Sn_t7vFZkPI/AAAAAAAACm8/8xDTgsoeAfs/s200/P1030672.JPG)
"Svatý Vavřinec ohnivých slz napláče", praví lidové pořekadlo k 10. srpnu, zaznamenané v nedostižné knize Zdeňka Vašků Velký pranostikon. Ode dneška do středy máte zvýšenou šanci, vytrčíte-li hlavu k nezamračené obloze, vidět "padající hvězdy". Země v této době protíná dráhu komety Swift-Tutle 1862 III (což zní jako jméno postavy z filmu Terryho Gilliama), drobné meteorické částečky, uvolňující ze z jádra komety, zůstávají rozptýleny podél její dráhy, a při průletu zemskou atmosférou nám způsobují působivé optické rozkoše. Zdá se ovšem, jako by vylétaly ze souhvězdá Persea (odtud název
Perseidy).
![](http://3.bp.blogspot.com/_zbSMf0jJ03A/Sn_iqDTVU0I/AAAAAAAACl0/rCPfzylBdf4/s200/lanottedisanlorenzo3.jpg)
Milovníci tvorby bratří Tavianiů ovšem o tomto poetickém a neklidném dnu vědí i díky filmu
Noc svatého Vavřince. Válka, viděná očima šestileté holčičky v toskánském městečku okupovaném fašisty, v roce 1982 inspirovala drama, které získalo pět Donatellových Davidů a vysoce ho ocenili i na MFF v Cannes. Dnes už je tenhle přístup k válečnému tématu trochu omšelý, film bratrů Tavianiových má ale stále své kouzlo. (Nechápu, proč ho některá televize dnes neuvádí... připadá mi to tak naivně logické. Člověk aby si i na Hromnice pouštěl příslušnou komedii Harolda Ramise sám...
Noc svatého Vavřince ovšem u nás na DVD ještě nevyšla a bůhví, kdy a jestli vůbec k tomu dojde. Ony tyhle starší a ne úplně staré evropské filmy se do domácího kina dostávají zastraceně těžko).
![](http://3.bp.blogspot.com/_zbSMf0jJ03A/Sn_r3DkJftI/AAAAAAAACm0/biLrBlZrQYs/s200/P1030677.JPG)
Když už jsme u nebeských ohňostrojů, v sobotu jsem absolvovala jeden umělý, totiž proslavený ohňostroj na závěr festivalu amatérského divadla
Jiráskův Hronov. (A na fotce v úvodu samozřejmě nejsou Perseidy, ale pokus o zachycení ohňostrůjné atmosféry mým ryzím neumětelským způsobem.) Dynamická kompozice doprovázená hudbou a instalovaná na střeše historického divadla (které vypadá, jako by mělo každou chvíli lehnout popelem, ale dosud se tak nestalo), naplnila nové náměstí hekajícím a žasnoucím davem (vždycky během mrtvě pusté půlnoci na Silvestra, který v Hronově v poslední době trávíme, si na tenhle živý a útěšný obrázek vzpomenu).
![](http://2.bp.blogspot.com/_zbSMf0jJ03A/Sn_pFmnuCTI/AAAAAAAACmU/X9-ZoJX-Lrk/s200/P1030669.JPG)
Divadelní ohňostroj (kterému se třeba ten, který zahajuje Karlovarský festival, naprosto nevyrovná) nabízí patrně jedinou příležitost, při které získává smysl čerstvá rekonstrukce hronovského náměstí. Zatím jsem mimochodem nemluvila s nikým, koho by nová podoba hronovského centra nadchla. Nesmyslně obrovská, nudná kamenná plocha s několika roztroušenými lavičkami a pokusem o výsadbu pár stromů vystřídala staré hrbolaté náměstí, kde se hojně parkovalo a na které se nadávalo, ale kde se dalo žít. Teď aby se našinec bál křižovat pěšmo ten divný plac, připomínající spartakiádní seřadiště...
![](http://1.bp.blogspot.com/_zbSMf0jJ03A/Sn_p3tD1_kI/AAAAAAAACmc/by46t7BOx4w/s200/P1030661.JPG)
Abych jen nereptala, Vavřinec je i patronem vinařů (a tak my pijáci a drobní samozásobitelé optimisticky doufáme v dobrou úrodu, kterou ještě srpen a září "dopečou" a sršni a špačci úplně nesežerou). A taky se výrazně krátí den (jak neomylně komentuje jiné lidové pořekadlo "Na svatého Vavřince, svícen do světnice") a po úplňku - pokud zaprší - začnou zase růst houby. (Na fotce jsou klouzci v lese u Kosteleckých Končin - toho menšího jsem tam samozřejmě soucitně nechala... a teď toho samozřejmě lituji.)
Jak asi vidno z těchto poznámek, letní venkovský život se mi dostal hluboko pod nehty, v centru Prahy jsem nebyla celé týdny a vůbec mi to nechybí. Ale přece jen požitky v podobě novinářských projekcí mne trochu zneklidňují a časem budu muset vzít velkoměsto zase na milost - přinejmenším kvůli projekci
Hanebných panchartů, která je 17. srpna - v kinech se na nový film Quentina Tarantina můžete těšit v posledním srpnovém týdnu.
![](http://3.bp.blogspot.com/_zbSMf0jJ03A/Sn_vSSDM_fI/AAAAAAAACnE/u1DHU0OvZ14/s200/pit+apenduimages.jpeg)
Mimochodem, když už jsme u chození do kina, do Prahy by mne (skoro) donutily zajet i
ozvěny píseckého Festivalu nad řekou. (Zvlášť bych se ráda podívala na plátně na ty Cormanovy poeovské horory - ale samozřejmě jen za podmínky, že by se hrály z filmu a nikoli z DVD. Na rozkoše očí jsem totiž pěkně náročná potvora.)
Mimochodem, když vidíte padat hvězdu, zkuste si něco přát.
náměstí podle poslední architektonické módy jsou projektována stejným stylem : vyhnat auta (to bych ještě bral), vykácet vzrostlé stromy (protože si údajní občané stěžují na padající větve), plochu vybetonovat, vydláždit, doplnit "drobnou architekturou", zasadit ministromky s půdním balem (které brzy uschnou), čehož výsledek je, že se náměstí stává zvláště v parném létě neobyvatelné... to se stalo např. i v Písku...
OdpovědětVymazatitalský film Noc sv.Vavřince je výborný, ale dávno tomu, co ho bylo možno vidět
Anonymní: Fakt taková rekonstrukce náměstí proběhla i v Písku? Jsem zděšená...
OdpovědětVymazatfakt, v lokalitě zvané Bakaláře, což je v podstatě náměstí za kostelem, kde byly vzrostlé stromy a živoucí tržiště je teď kamenná poušť - autorem pan architekt Lapka (nic proti němu, je to takové uspořádané...)
OdpovědětVymazat