A říkám si, že filmy, pojednávající o zlodějích lesklých cetek, zlatých prutů, pirátských pokladů či kufříků se zářivým obsahem (právě takových, jaký (ne)vidíte v Tarantinově Pulp fiction), jsou obrazem té dětské hrabivosti, která nás kdysi vedla k hromadění určitého druhu třpytivých věcí (nevím, jak vy, ale já ulítávala na skleněnkách). Není nic snadnějšího než ztotožnit se s Dannyho parťáky nebo Indianou Jonesem.
A nebo nás to ještě nějakým způsobem bere i dneska. Lesklá, zářící DVDčka vypadají přece nádherně... Zrovna dneska jsem v Brně udělala takový malý nákup. Božínku, a drobné mince, co je jich najednou plná kapsa a tak báječně se přesýpají. Bankovka nepůsobí zdaleka tak vábně. A proto vždycky zůstanu dětinská a chudá.
Žádné komentáře:
Okomentovat