Po stopách MUDr. Vozába

Odjíždím do jihoitalského Otranta, abych hledala stopy MUDr. Jaroslava Vozába, náchodského lékaře, amatérského historika (1919-1977). Ten v roce 1977 poskytl štábu České televize výstup ze svého letitého soustředěného výzkumu, týkajícího se skutečné polohy sídla, v němž se odehrává mystický příběh klasického gotického románu Horace Walpolea Otrantský zámek. Protože Vozábova teze není obecně příliš známá, připomínám, že podle jeho názoru nejde o historickou stavbu v italském Otrantu, ale o Otrhanský zámek poblíž Náchoda.

Doložil to nadmíru přesvědčivě i svými archeologickými výzkumy v ruinách lokace. Během natáčení reportáže však došlo k tragické události: část zbytků zámecké zdi, podemletá dešti, se zřítila a zasypala nejen Vozába, ale i reportéra České televize Miloše Frýbu. Z místa osudové nehody se tehdy povedlo ve zdraví uniknout jen najatému kameramanovi Janu Švankmajerovi - navíc i s kamerou obsahující právě natočený filmový materiál. Ten posloužil jako základ rekonstrukce celého případu. Švankmajer se později prosadil i ve světě jako režisér animovaných snímků - což je dost zvláštní ve světle skutečnosti, že patnáctiminutový dokument, který na základě zachráněného materiálu pořídil, zjevně obsahuje i neumělé animované i hrané dotáčky obsahující kameramanovy vlastní interpretace. Není divu, že u vedení Krátkého filmu Otrantský zámek vzbudil rozpaky a sedm let váhalo s jeho uvedením. Nedivím se ani, že i dnes filmeček vzbuzuje oprávněný odsudek (viž např. lakonický, leč hluboce pronikavý komentář AngelAngie na stránce věnované filmu na csfd.cz: "Kam se sakra poděla mistrovská Švankmajerova tvorba? Podprůměrné a nezajímavé zpracování bylo vyvažováno poměrně vyvedenou rozpohybovanou animací z knihy a byl velmi dobrý závěr, ale jinak?").

Tragicky přervané Vozábovo dílo a Švankmajerova hrubá dezinterpretace mne vedly k naplánování badatelské cesty do míst, kam se vzhledem k omezené možnosti cestování v tehdejším Československu MUDr. Vozáb (a ani Jan Švankmajer - ten však o pravdu nepochybně nestál!) patrně vůbec nedostal. Protože to však není jisté a některé indicie naznačují, že Vozáb v Otrantu nakonec byl, budu tam hledat jeho stopy - vždyť ani uplynulé roky by je neměly úplně smazat. Cennou pomocí mi při cestě nepochybně bude i má dcera - studentka historie a italianistiky na FF UK. Neboť přítomnost dostupného, funkčního internetu v dané lokaci je víc než pochybná, nejsem si jista, jestli čtenářům tohoto blogu budu moct podávat průběžně relevantní informace a obrazové výstupy z cesty.

Pro pořádek uvádím ještě Švankmajerův skandální "komentář" k Vozábovu případu:




P.S. Podotýkám, že letenku jsem si koupila mnohem dřív, než zemřel Pavel Melounek :-).