Světová válka Z

Sezóna letních blockbusterů je v plném proudu – a na z plátna se na zábavychtivé diváky letos valí samé katastrofy. Lidstvo už zachraňoval před totální zkázou – počínaje květnem - Iron Man 3, hrdinové druhého Star Treku, afroamerický nezletilec ve filmu Po zániku Země a supermanský Muž z oceli. A do konce srpna půjde světové populaci o kejhák ještě přinejmenším ve filmech Pacific Rim – Útok na Zemi a Elysium. Mezi výpravné sci-fi, modelující s velkým halasem obrazy globálního ohrožení, se právě zařazuje i apokalyptický thriller Světová válka Z.

V příběhu o lidstvu likvidovanému smrtícím, prudce nakažlivým virem režisér Marc Forster potvrzuje svůj žánrový rozptyl: na svém kontě má totiž nejen ekologickou bondovku Quantum of Solace, ale i psychologické drama Ples příšer (2001), viktoriánskou love story Hledání Země-Nezemě nebo černou komedii Horší už to nebude. Stylově i tematicky nesourodé portfolio spojují prvky tak vágní, jako je vypravěčská suverenita a smysl pro spojení herecké akce a silného vizuálu. Forsterův přístup charakterizuje i mírná dávka podvratnosti, která se ovšem ve Světové válce Z ventiluje jen okrajově – třeba ve chvíli, kdy postava lékaře, působícího jako jeden z hlavních hrdinů, nečekaně zakopne a omylem se zastřelí vlastní zbraní.

Vztah režiséra a jeho scenáristů k látce ovšem určovala už knižní předloha amerického spisovatele Maxe Brookse (syna komediografa a komika Mela Brookse). Kniha je formálně založená na principu orální historie - osobních vzpomínkách různých protagonistů na válku se zombii. Původní koncept ovšem ze scénáře vymizel během pěti uplynulých let, během kterých byl scénář několikrát razantně přepsán různými autory. Spíš než autor knižní předlohy ovšem do vývoje látky zasahovala skutečnost, že vznikala pod produkčním patronátem Brada Pitta, se kterým se od začátku počítalo pro hlavní roli. Plavá hollywoodská hvězda, která v prosinci oslaví padesátku, si v poslední době cestu k popularitě vystýlá jak umělecky ambiciózními projekty, tak divácky atraktivními, mainstreamovými snímky. Světová válka Z možná měla původně být v souladu s předlohou tím prvním – ve výsledku však funguje hlavně jako nadstandardně dobře natočenou oddechovku, která občas něčím překvapí.

Zombiové útočí rychle

Světová válka Z vychází z béčkového subžánru zombie-hororů, ve kterém se zpravidla vyhládlé oživlé mrtvoly ke svým obětem blížily osudově pomalým, potácivým krokem. Někdy před deseti lety ovšem nečekaně zrychlily, a s pomocí digitálních triků se z nich staly bleskurychle útočící potvory. Ve Forsterově filmu si tak užijete velkolepě děsivých davových scén, ve kterých se po útoku zombiů zpanikařený dav pobíhající ulicemi během deseti vteřin mění v šiřitele další nákazy. Právě forma svérázné pandemie dovoluje do hry dostat novináře Gerryho Lanea, bývalého operativce OSN, kterého americká vláda (nebo její zbytky) vyšle do světa hledat původní ohnisko nákazy. Jen tak se totiž dá vyvinout vakcína, která by ochránila zbytky lidstva. Gerry je v Pittově pojetí napůl James Bond, napůl metrosexuál. Výměnou za bezpečí manželky a dvou malých dcer se Gerry vydává na cestu kolem světa, aby se přes Severní Koreu a Izrael dostal na kliniku v britském Cardiffu, kde hledá prozatímní řešení problému. Světová válka Z je totiž první částí plánované filmové trilogie, pročež má Brad Pitt vystaráno o práci - a divák se musí smířit s tím, že se odpovědí na položené otázky dočká v horizontu několika let.

Poněkud nejapný scénář plný oslích můstků a logických děr se zřejmě neodpichoval jen od zombiovských hororů, civilně apokalyptických Potomků lidí a chytrého katastrofického thrilleru Nákaza (2011), ale zřejmě i od civilních politických thrillerů o „zlém“ establishmentu. Zábavnější než hrdinně razantní Brad Pitt usekávající briskně pokousanou ruku izraelské vojačce, aby se neproměnila v zombii, jsou tak drobné postřehy zaznamenávající pragmatický vztah jednotlivých zemí k zombie-nákaze. Zatímco USA zachraňuje jen „cenné“ občany, v Izraeli přijímají imigranty jakéhokoli vyznání jako příští vojáky – a v Koreji vytrhali celé populaci zuby. I taková totiž může být představa o tom, jak blokovat agresivní, sebedestruktivní sklony lidského druhu.

Filmová Světová válka Z ovšem vzdala žánr politického podobenství ve prospěch divácké podívané pro horké letní dny. Škoda: zombiové coby bytosti bez mozku často sloužili i „jiným“ účelům, než snižovat diváckou inteligenci.

World War Z
USA 2013, 116 minut, titulky
Režie: Marc Forster
Scénář: Matthew Michael Carnahan, Drew Goddard, Damon Lindelof (podle knihy Maxe Brookse)
Kamera: Robert Richardson
Hudba: Marco Beltrami
Hrají: Brad Pitt (Gerry Lane), Mirelle Enosová (Karin), Sterling Jenkinsová (Constance), Daniella Kerteszová (Segen), Abigail Hardgroveová (Rachel), Fana Mokoena (Thierry), James Badge Dále (kapitán Speke), Ludi Boeken (Warmbrunn), Elyes Gabel (doktor Fassbach), David Morse (bývalý agent CIA), Matthew Fox (parašutista), Moritz Bleibtreu (lékař)
Premiéra: 27. 6. 2013