Gay romance po soderberghovsku - Liberace!

Steven Soderbergh má ve svých padesáti letech pověst jednoho z nejzajímavějších amerických filmařů. Oprávněnost takové chvály vynikne i v případě nejnovějšího režisérova filmu – milostného dramatu Liberace!, pojatého jako životopisný příběh inspirovaný skutečnými událostmi. Jméno titulního protagonisty, fenomenálního baviče a klavíristy, ovšem českému divákovi patrně mnoho neřekne. Liberace (1919-1987) víc než třicet let oslňoval Ameriku v době, kdy u nás panovala komunistická cenzura. A pro tu byl naprosto nepřijatelný. Ve světě za železnou oponou navíc jeho líbivý, konvenční repertoár nemohl oslovit ani žádného slušného hudebního kritika. A dnes je Liberace dokonale mimo – nebo není?

Ve filmu, který vznikl pro televizní společnost HBO, se Steven Soderbergh a scenárista Richard LaGravenese každopádně Liberaceho profesionální existenci vnímají jen jako základ pro příběh o ztracené identitě. Důležitější než Liberaceho famózní klavírní produkce je pro ně napětí mezi opulentním veřejným obrazem a přísně tajeným soukromím ješitného, stárnoucího homosexuála, který se neobejde bez plastických operací a mladičkých milenců. To, co je dnes samozřejmou součástí života některých celebrit, muselo zůstat v konzervativní Americe 60. a 70. let před veřejností skryto: věčně mladý Liberace musel pro miliony fanynek ztělesňovat nezpochybnitelný, mužně romantický ideál.

V roce 1977, kdy Soderberghův příběh začíná, přitom Liberace se svými masivními šperky, bizarními klavíry, nákladnými kostýmy plnými flitrů a okázalým jevištním projevem představoval jakousi blouznivou vizi sladkého života. A právě ta okouzlila šestnáctiletého Scotta Thorstona, který se oficiálně stal zaměstnancem etablované hvězdy, neoficiálně však několik let fungoval jako její vydržovaný milenec. Navzdory čtyřicetiletému věkovému rozdílu spolu Scott a Liberace prožili několik šťastných let – a pro oba šlo patrně o životní lásku.

Po roztržce a bouřlivém rozchodu Scott napsal spolu s novinářem Alexem Thorleifsonem vzpomínkovou knihu. A právě ta se stala základem filmu Liberace!, který zprvu vyhlíží jako nezúčastněný popis vzniku a krachu jednoho vztahu. Postupně však diváka zatahuje do světa plného falešných odrazů, mámivých odlesků a pokřivených zrcadlových odrazů – světa, ve kterém i milostný cit vyhlíží jako umně interpretovaná klavírní skladba.

Smutný konec Frankensteinova monstra 

Liberace! je dalším ze Soderberghových filmů, které si v rámci žánrového vyprávění pohrávají s našim vnímáním sexuálních rolí, zakonzervovaných oficiálním Hollywoodem. Od utahané ženy v domácnosti Erin Brockovich (2000), která nakonec dokáže víc, než hromada protřelých právníků, vedla cesta k přímočaré akční hrdince thrilleru Zkrat (2011), která se musí na své cestě za pomstou obejít bez mužů. Okázale heterosexuální romantická komedie Bez kalhot (2012) pak „zneužila“ atraktivitu pánské striptýzové show k lehce podvratné úvaze o smyslu amerického snu. Liberace!, na němž se Steven Spoderbergh podílel také jako kameraman, je okouzlující, fantastickou výpravou do světa milostného kýče přeneseného do gay reálií. Jde přitom o klání protagonistů, kteří zapadli do Liberaceho světa tak hluboko, že už se nepodobají sami sobě.

Přirozený, naivní mazlík Scott se totiž pod vlivem zkušeného a pragmatického milence mění v paskřivý otisk uctívané celebrity: díky plastické operaci dokonce začne Liberaceho fyzicky připomínat. Brilantní stylista Soderbergh, který si pohrává s dobovými filmařskými standardy i přesnými replikami osobních předmětů uctívané celebrity, se při tom nespoléhá jen na (perfektní) maskérské efekty. Opírá se – jako už mnohokrát předtím – o herce. Film bezpečně ovládá osmašedesátiletý Michael Douglas, který v titulní roli podává patrně nejlepší herecký výkon své kariéry (a vyrovnává se přesvědčivě i s Liberaceho hudebními čísly). V 80. a 90. letech přitom Douglas ztělesňoval sofistikovanou mužnost, i když nikdy neinklinoval k vysloveně akčním rolím – na rozdíl od svého brilantního sparing partnera Matta Damona, který v roli Scotta Thorstona vytváří rozkošnou antitezi ke svým chlapáckým rolím. Zatímco Douglas se Soderberghem spolupracoval jen dvakrát (na drogovém dramatu Traffic – nadvláda gangů a na Zkratu), Damon patří dlouhodobě k režisérovým oblíbencům. Přestože spolupracují už pošesté, daří se režisérovi i tentokrát ukázat Damona znovu a jinak. 

Scott se v rámci oblíbené soderberghovské změny perspektivy v průběhu vyprávění vyprofiluje jako postava komická i zoufalá. Jako diváci jsme nuceni přijmout úhel pohledu zhrzeného milence, vyloučeného ze světa lásky, péče a blahobytu do ubohé reality jako ošklivé Frankensteinovo monstrum. Otázka „spravedlivého“ trestu za mladickou pošetilost a poživačnost ovšem nemá místo ve vyprávění, jehož autor odmítá roli moralizujícího soudce.

Liberace! zůstává sofistikovaným, vtipným a „hezkým“ filmem, divák se však jen stěží vyváže ze zodpovědnosti udělat si na hrdiny vlastní názor. Což je závazek, kterou můžete přijmout s chutí.

Behind the Candelabra
USA 2013, 118 minut, titulky
Režie a kamera: Steven Soderbergh
Scénář: Richard LaGravenese (podle knihy Scotta Thorsona a Alexe Thorleifsona)
Hudba: Marvin Hamlisch
Hrají: Michael Douglas (Liberace), Matt Damon (Scott Thorson), Scott Bakula (Bob Black), Dan Aykroyd (Heller), Debbie Reynolds (Frances), Rob Lowe (doktor Startz), Tom Papa (Arnett), Bruce Ramsay (Carlucci)

Premiéra: 18. 7. 2013

(Tento text jsem napsala do Lidových novin. Za možnost uveřejnit ho i zde redakci děkuji.)