O letošních Cenách české filmové kritiky jsme toho s uměleckým ředitelem MFF Karlem Ochem moc nestihli říct v
pořadu Josefa Chuchmy Jasná řeč (moje historicky první diskusní vystoupení v televizi se vysílalo v pondělí 27. ledna v nekřesťanskou hodinu - ve 23.25 na ČT Art - ale na stránkách ČT
je ke stažení). Takže přidám ještě pár osobních poznámek. Dominance kinoverze třídílného televizního filmu
Hořící keř Agnieszky Hollandové, která z deseti nominací proměnila šest, bude patrně pokračovat i v rámci Českého lva. Zatímco výsledky hlasování kritiků, které byly slavnostně vyhlášeny v sobotu v pražském divadle Archa, najdete na stránkách Sdružení českých filmových kritiků -
tady), ceny České filmové a televizní akademie se budou udílet až 22. února. Příběh o snaze vrátit veřejně čest upálenému Janu Palachovi v podmínkách nastupující normalizace získal čtrnáct lvích nominací (v souladu s tím, že akademici udělují své ceny ve více kategoriích než kritici). Možná bude mít ovšem hlasování kritiků na akademiky negativní vliv a vyzdvihnou třeba psychologické drama Zdeňka Tyce
Jako nikdy. Druhý nejoceňovanější domácí film loňského roku má totiž dvanáct nominací na českého lva. Nebo zamíří do komerčnějších vod a ocení
Revival Alice Nellis, který se u kritiků naštěstí nesetkal s velkým ohlasem.
|
Milan Fridrich a Eva Zaoralová |
Pokud jde o
Hořící keř, rozhodnutí
společnosti HBO umístit do kin celovečerní verzi rozměrného projektu nepomohlo filmu Hollandové k tomu, aby se dostal do oscarové soutěže (jejíž organizátoři nakonec shledali, že nevyhovuje jejich pravidlům). A také divácký ohlas v českých kinech byl - jak o tom mluvím v Chuchmově pořadu - zřejmě zcela mizivý. V rámci televizní obrazovky má však projekt velký mezinárodní úspěch (HBO film uvedlo v patnácti zemích a do osmi ho prodalo, v červnu bude mít premiéru v amerických kinech).
Hořící keř patrně získá - aspoň v rámci televizního žánru - i nějaká mezinárodní ocenění. Mimochodem Cenu za nejlepší film v Arše udělovala první dáma české filmové kritiky Eva Zaoralová s Milanem Fridrichem - ředitelem programu České televize, která scénář Štěpána Hulíka kdysi odmítla! Čerstvý držitel Ceny české filmové kritiky za scénář a ceny RWE udělované objevu roku se proto tehdy obrátil na společnost HBO, která
Hořící keř (znamenitě) realizovala. Jde o dost unikátní situaci, protože ČT patří k pravidelným koproducentům českých filmů a někdo se v ní musel kvůli chybnému odhadu pěkně chytit za nos. Nápad instalovat Fridricha na pódium zrovna při udílení ceny právě tomuto filmu byl sice velmi nešťastný, leč veřejnoprávní. (Veřejnoprávní účel mělo zřejmě i vystoupení generálního ředitele Národního filmového archivu Michala Breganta, který při udílení ceny za kameru Martinu Štrbovi dost neústrojně zviditelnil restaurátorské aktivity své organizace. Třeba o tom, že NFA zlikvidoval měsíčník Filmový přehled, se samozřejmě nemluvilo.)
|
Ondřej Zach není číšník nalévající sponzorský
Moet producentům Hořícího keře, ale muž,
který je za HBO zodpovědný za vznik tohoto filmu |
Nevím, jak přímý přenos působil v televizi, předpokládám ale, že dojem na obrazovce byl stejně korektní a vkusný jako v sále. Blahopřání organizátorům - jen je mrzuté, že chyběl příliš mnoho oceněných. On nějaký telemost s Hollandovou by nebyl špatný... Volba moderátora byla dobrá, i když mně mnohé vtipy Václava Moravce moc vtipné nepřipadaly. Možná je to ovšem tím, že všichni kritici, kteří ceny udílejí, jsou už tradičně posazeni vzadu v sále, kde není skoro nic vidět ani slyšet. (Televizní kamery totiž musejí kvůli sledovanosti zabírat celebrity a ne nějakou Ivu Hejlíčkovou, Ivu Přivřelovou, Tomáše Seidla nebo Ondřeje Vosmíka, že.) Tohle při druhém udílení Cen velmi pěkně narušil Ondřej Vetchý, který z pódia nečekaně zaběhl dozadu do sálu - mezi nás, dělný lid kritický.
Žádné komentáře:
Okomentovat