Příběh outsiderského snílka, který je ze svého
bezpečného světa vržený do dobrodružství reality, může mít mnoho nejrůznějších
podob. Režisér a herec Ben Stiller tuto klasickou story dokázal využít v jedné
z nejlepších komedií letošního roku. Walter Mitty a jeho tajný život je
chytrý, vkusný a nápaditý film, který s hravou lehkostí říká důležité věci.
Osmačtyřicetiletý filmař, který ve svém pátém celovečerním režijním počinu
ztvárnil hlavní roli, bývá jako režisér nejčastěji spojovaný s parodiemi
(Zoolander, Tropická bouře). Walter Mitty má ovšem nejblíž ke Stillerově debutu
– romantické tragikomedii Bolestná realita (1994). Titulní hrdina je dospělý
muž ve zralém příběhu. Obojí svou hravou jednoduchostí vzbuzuje nakažlivou chuť
na život.
Scenárista Steve Conrad volně vychází z povídky
Jamese Thurbera, která poprvé vyšla v roce 1939 v časopise The New
Yorker. O osm let později se dočkala filmové verze s komikem Dannym Kayem
v titulní roli, nový přepis si ovšem zachovává nadhled i aktuálnost. Titulní
hrdina totiž pracuje ve fotoarchivu magazínu Life, kde má už šestnáct let na
starosti negativy. Titulní strany časopisu efektně zrcadlí dramatické proměny
světa a jejich hybatele – a ze zdí filmové redakce skutečné obálky legendárního
periodika shlížejí na nás diváky i na nenápadného dvaačtyřicátníka. Ten si svůj
nevzrušivý život kompenzuje prostřednictvím denního snění, v němž se mění
v neohroženého superhrdinu. Zatahuje do nich i svou tajnou lásku, kolegyni
z účtárny Cheryl Melhoffovou (neobyčejně obyčejná, neokoukaná Kristen
Wiigová).
S novým vedením, reprezentovaným dynamickými
mladými fachidioty s plnovousy, však Life přechází na internet. Řadu
zaměstnanců čeká vyhazov, a bude mezi nimi i Walter – zvlášť pokud nesežene
podklad pro obálku posledního tištěného čísla. Autorem fotografie je prominentní
spolupracovník redakce Sean O'Connell (vynikající Sean Penn), křižující kontinenty
v honbě za jedinečnými vizuálními krásami světa. Aby fotografa našel, musí
se Walter pohnout z místa.
Židovský
koncept na obálce života
Ben Stiller se svým filmem hlásí ke konceptu židovské komedie, v níž se komické situace odvíjejí od hrdinovy neurózy a s níž spojujeme Woodyho Allena, Judda Apatowa či Wese Andersona. Postavou drobného, mírně smolařského hrdiny pak vzdává poctu všem obyčejným lidem, kteří si jaksi zapomněli užívat života. Název periodika, jehož reálný osud film vědomě připomíná, je samozřejmě symbolický. Life – život – se ve Walterovi Mittym ovšem nespojuje jen s bouřlivým letem vrtulníkem s na mol ožralým grónským pilotem. Laciné sny o záchraně pejsků z hořících domů protagonista opouští, neboť největší výzvou je pro něj ovládnutí vlastního strachu. V okamžiku, kdy se Walter vymaňuje ze strnulosti a dává se konečně do pohybu, působí jeho putování přirozeně – a jeho podstatu nekorunují hrdinské skutky, ale třeba jen odpolední fotbálek s partou afghánských vesničanů.
Ben Stiller se svým filmem hlásí ke konceptu židovské komedie, v níž se komické situace odvíjejí od hrdinovy neurózy a s níž spojujeme Woodyho Allena, Judda Apatowa či Wese Andersona. Postavou drobného, mírně smolařského hrdiny pak vzdává poctu všem obyčejným lidem, kteří si jaksi zapomněli užívat života. Název periodika, jehož reálný osud film vědomě připomíná, je samozřejmě symbolický. Life – život – se ve Walterovi Mittym ovšem nespojuje jen s bouřlivým letem vrtulníkem s na mol ožralým grónským pilotem. Laciné sny o záchraně pejsků z hořících domů protagonista opouští, neboť největší výzvou je pro něj ovládnutí vlastního strachu. V okamžiku, kdy se Walter vymaňuje ze strnulosti a dává se konečně do pohybu, působí jeho putování přirozeně – a jeho podstatu nekorunují hrdinské skutky, ale třeba jen odpolední fotbálek s partou afghánských vesničanů.
Walterovo barvité denní snění má podobu tradiční
stillerovské parodie, Walter však není z podstaty idiot ani nemotora. Je
to muž, který prostě dosud nedostal svou příležitost. V tom je složitější
a skutečnější, než kdyby šlo o klasickou komickou postavu. Stillerovo pojetí
není dramaticky čisté: žerty s únikem před žralokem sice pobaví, ale
mnohem působivější je humor vycházející z jemně posunuté reality. Jedním
z pojítek mezi různými světy je tak i skvělý mandarinkový dort, který peče
hrdinova matka (herecká veteránka Shirley MacLaineová)...
Hrdinův profil na internetové seznamce získává střetem se žralokem na atraktivitě jen tak mimochodem a happy end spojený s Cheryl je samozřejmostí. Neobvyklou, přidanou hodnotu Waltera Mittyho a jeho tajného světa ovšem tvoří příběh o zániku klasických médií. Přechod na úspornější internet a likvidace špičkových, leč náhle nepotřebných zaměstnanců Walterova typu proměnila v uplynulých letech řadu obsahově i obrazově výjimečných periodik v banální balast. Umělec O'Connell, který fotí na klasický film a ty opravdu jedinečné okamžiky pouze prožívá, je beznadějným přežitkem.
Hrdinův profil na internetové seznamce získává střetem se žralokem na atraktivitě jen tak mimochodem a happy end spojený s Cheryl je samozřejmostí. Neobvyklou, přidanou hodnotu Waltera Mittyho a jeho tajného světa ovšem tvoří příběh o zániku klasických médií. Přechod na úspornější internet a likvidace špičkových, leč náhle nepotřebných zaměstnanců Walterova typu proměnila v uplynulých letech řadu obsahově i obrazově výjimečných periodik v banální balast. Umělec O'Connell, který fotí na klasický film a ty opravdu jedinečné okamžiky pouze prožívá, je beznadějným přežitkem.
Také tvář kinematografie nenávratně proměňuje
digitalizace, právě počítačové triky však Stillerovi dovolily proměnit jeho
film v zajímavé „počtení“. Od vtipných úvodních titulků po finále provázejí
Walterovu cestu slova a věty vepsané digitálně do okolního prostoru. Název
časopisu Life je z nich tím nejzjevnějším.
Stiller digitální proměnu neodsuzuje, svůj film však
pojal jako velmi osobní hold zanikajícímu světu autenticity spojené
s osobním kontaktem s realitou – s tištěným papírem, fotografií,
individuálním prožitkem. Vrcholnou scénou je z tohoto pohledu okamžik, kdy
Walter konečně spatří titulní stranu Life s fotografií, za kterou se štval
přes půl světa, aniž tušil, že je na ní zobrazen on sám...
V Česku zvoní tištěným médiím hrana právě teď. Pokud
vám ještě noviny chodí do schránky, můžete si u téhle skvělé, smutné komedie i
trochu pobrečet.
USA 2013, 114 minut, titulky
Režie: Ben Stiller
Scénář: Steve Conrad
Kamera: Stuart Dryburgh
Hudba: Theodore Shapiro
Hrají: Ben Stiller (Walter), Kristen Wiigová (Cheryl), Adam Scott (Hendricks),
Kathryn Hahnová (Odessa), Patton Oswalt (Maher), Shirley MacLaineová (Edna), Sean Penn (O'Connell),
Ólafur Darri Ólaffson (pilot)
Premiéra: 26. 12. 2013
(Tenhle text jsem napsala do Lidových novin. Za možnost uveřejnit ho i zde redakci děkuju.)
(Tenhle text jsem napsala do Lidových novin. Za možnost uveřejnit ho i zde redakci děkuju.)
Žádné komentáře:
Okomentovat