LFŠ v Uherském Hradišti pokračuje...

V pátek začal v Uherském Hradišti 40. ročník Letní filmové školy. Do jihomoravské metropole se vyplatí přijet za zábavou a poučením - i jen si tak „parádně pokecat“. Jubilejní ročník největšího domácího nesoutěžního festivalu začal naplno už v pátek, slavnostního zahájení se však dočkal v sobotu večer. Milovníci dobrého filmu se mohou z dramaturgicky pečlivě ošetřené akce těšit až do soboty 2. srpna. Poslední projekce začnou dokonce až těsně před sobotní půlnocí.

Středobodem „filmovky“, která se jako uzavřená akce pro členy filmových klubů poprvé konala v roce 1964, je už tradičně kino Hvězda. Právě zde v sobotu večer ředitelka festivalu Radana Korená celou akci slavnostně zahájila. Z jejích rukou přejala největší hvězda festivalu – britský režisér Peter Greenaway – nově nedesignovanou „zmrzlinovou“ cenu Asociace českých filmových klubů. Ta je i tentokrát pořadatelem LFŠ. 

Radana Korená, zmrzliová cena
a Peter Greenaway

Sobota patřila neúmornému, dvaasedmdesátiletému Greenawayovi, který dokázal publikum upoutat svými fundovanými kunsthistorickými výklady i sebeironií. Další plánované režisérské hvězdy – Michel Gondry, Todd Solondz a Bertrand Tavernier se sice z účasti na filmovce na poslední chvíli omluvily, jejich filmy ovšem tvoří důležitou součást programu.

Vedle Hvězdy se promítá i na sedmi dalších místech po celém Uherském Hradišti, včetně dvou kin pod širým nebem. Nejde o žádný velikášský odhad: V roce 1975 se filmové školy zúčastnilo 250 návštěvníků, dnes se však jejich počet pohybuje kolem pěti tisíc. Filmovka už v sobotu začala praskat ve švech – a s ohledem na kapacitu projekčních sálů je totiž množství akreditací omezené. První víkendový den festivalu byly jednodenní akreditace vyprodány tak brzy, že se na mnoho příchozích už nedostalo.

Kino Hvězda

Vzhledem k tradičně teplému počasí se ovšem filmová škola neodehrává jen v kinosálech, ale v prostoru celého Uherského Hradiště. Město s festivalem už tradičně úzce spolupracuje a kromě projekčních sálů a ubytovacích kapacit pro bohatý doprovodný program nabízí i výstavní prostory či přednáškové sály. Živé diskuse o filmech se ovšem přesouvají na trávníky v parcích i do kaváren a restaurací.

Přijet na filmovku se tak vyplatí, i když dostat se na projekci vyžaduje trpělivé stání ve frontách před kiny. Po tradičně přetíženém víkendu by se však situace měla stabilizovat. 

Letošní logo

Jak být zapálen filmem

Letošní „retro“ design konvenuje s heslem, pod kterým se čtyřicátá LFŠ stala vlajkovou lodí kvalitního diváckého zážitku. „Zapáleni filmem“ jsou zjevně už dramaturgové akce, kteří pod zkušeným vedením programové ředitelky Ivy Hejlíčkové připravili pro návštěvníky mimořádně vyvážený a zajímavý program. Na rozdíl od „programátorů“ klasických soutěžních festivalů se totiž nemusejí opírat o filmové novinky, které většinou neprojdou delší zkouškou časem. Na rozdíl od MFF Karlovy Vary, kterému se hradišťská akce vyrovná počtem uváděných snímků, filozofie Letní filmové školy vychází z hlubšího vědomí souvislostí.

Vedle retrospektiv, věnovaných zmíněným režisérským hvězdám, se diváci mohou seznámit i s díly francouzského režisérského klasika Roberta Bressona. Unikátní je přehlídka filmů ceněného režiséra Alexandera Hackenschmieda, který po odchodu z vlasti působil v USA.

Leopardí žena - Hawksův
nedostižně rychlý film 

Retrospektivní charakter filmové školy potvrzuje i velká přehlídka screwballových komedií, které jsou těsně spojeny s hollywoodskou studiovou érou 30. let. Leopardí žena, Příběh z Filadelfie nebo Zázrak na Morganově potoce nabízejí dodnes živou přehlídku hereckých hvězd i nevídaně střelhbité, vtipné dialogy. Aktuální paralelu k současnosti pak tvoří skutečnost, že vedle „souboje pohlaví„ ostrovtipně reflektovaly i atmosféru hospodářské krize. Nové kontexty získávají na Letní filmové škole i němé filmy, které jsou uváděny s živým hudebním doprovodem.

Diváci se letos mohou seznámit i se současnou španělskou kinematografií nebo britským sociálním filmem, který rozhodně nenabízí jen depresivní pohled na „uražené a ponížené“. Na první pohled živé a aktuální jsou pak retrospektivy režiséra a herce Miroslava Krobota a Dejvického divadla (jehož aktivity se připomenou i kompletním uvedením populárního televizního seriálu Čtvrtá hvězda). 

Parádně pokecal

LFŠ však nabízí svým „studentům“ i nejžhavější filmové novinky, třeba nové české, slovenské, polské a maďarské snímky. Řada filmů, které diváky lákají do kinosálů, bude brzy uvedena i v české kinodistribuci. Patří mezi ně i novinka Michela Gondryho – dokumentární esej Je muž, který je vysoký, šťastný? Hravá reflexe režisérova setkání s filozofem a aktivitou Noamem Chomskym bude mít v českých kinech premiéru už 31. července. Ve stejný den se k divákům premiérově dostane i generační komedie debutujícího režiséra Tomáše Pavlíčka Parádně pokecal a restaurovaná verze Menzelova oscarového dramatu Ostře sledované vlaky.

(Tohle je jeden z novinářských textů, které teď zpravodajsky generuju na LFŠ do různých novin. Vyšel v těch Lidových.)