Menzelovy Vlaky a ostře sledovaná digitalizace

Slavnostní premiéru si jeden z nejoceňovajnějších filmových titulů 60. let – Ostře sledované vlaky - odbyl na začátku července na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech. Osmačtyřicet let starý snímek, který v roce 1968 získal Oscara za nejlepší cizojazyčný film, nyní znovu vstupuje do českých kin. Nová, digitalizovaná a restaurovaná verze snímku Jiřího Menzela byla v pátek 1. srpna slavnostně představena i na Letní filmové škole v Uherském Hradišti. Festivalové kino Hvězda uvítá i kameramana Jaromíra Šofra a jednoho z hlavních představitelů, Josefa Somra. Ten si v Ostře sledovaných vlacích zahrál požitkářského milovníka razítkování – výpravčího Hubičku. 

Pořadatelem populární „filmovky“ je Asociace českých filmových klubů. Právě ta už od roku 1993 pravidelně nabízí divákům kvalitní nové snímky i klasická díla v rámci Projektu 100, Jedním z nich je i Menzelovo dílo, považované za jedno z vrcholných filmů československé nové vlny 60. let. Projekt 100 je putovní přehlídka, která před dvěma lety doznala nové podoby. Pod heslem „velké filmy na velkém plátně“ nyní přibližuje nejširšímu publiku čtyři snímky ročně v nejlepší možné obrazové kvalitě, která vynikne zvláště na filmovém plátně. Letos si - po dokumentární eseji Koyaanisqatsi, legendární sci-fi 2001: Vesmírná odysea a kultovním morytátu Quentina Tarantina Pulp Fiction – historky z podsvětí – do distribuce znovu našla cestu i legendární adaptace živelně křehké novely Bohumila Hrabala.

Nesmělý Miloš Hrma, který se v zasněném světě středočeského nádražíčka na sklonku 2. světové války pokouší stát chlapem, z divácké paměti nikdy úplně nevymizel. Postava, kterou s naivním šarmem ztělesnil tehdy třiadvacetiletý zpěvák Václav Neckář, v povědomí české veřejnosti stále živě rezonuje. Svědčí o tom třeba i popularita, kterou si před třemi lety získala Neckářova interpretace písně Půlnoční v „nádražáckém“ animovaném dramatu Alois Nebel.

Ostře sledované vlaky patří k těm domácím filmovým titulům, které se často reprízují na televizní obrazovce. Tam ovšem tituly určené pro kina podléhají degradaci: obrazovou kvalitu nesnižuje jen malý formát, ale často i brutální ořez obrazu a nekvalitní digitalizace. Nemluvě o tom, že filmová díla jsou využita jako nosiče reklam.

Jak uchovat filmovou paměť?

Znovuuvedení celovečerního černobílého debutu Jiřího Menzela vrátilo do hry téma digitálního restaurování rodinného stříbra české kinematografie. Ostře sledované vlaky jsou teprve čtvrtým filmem, kterému se dostalo péče ve špičkovém formátu 4K. Prvním titulem, který prošel digitální obnovou, se před třemi lety stal historický opus Františka Vláčila Marketa Lazarová. Následovala tragikomedie Miloše Formana Hoří, má panenko a poetické drama Vojtěcha Jasného Všichni dobří rodáci. Proces je velmi nákladný (jeden film stojí kolem dvou milionů korun) – a s dosavadními finančními prostředky by se „renovace“ zlatého filmového fondu čítajícího dvě stovky titulů nemile protáhla. Na Slovensku jsou na to lépe: tamní vláda už v roce 2006 schválila projekt obnovy a záchrany audiovizuálního dědictví a až do roku 2020 do něj prostřednictvím ministerstva kultury SR vkládá každoročně 1,5 miliónu eur.

Pokud se u nás situace nezmění, dá se dosavadní systém aplikovat jen v případě velkých, „výstavních“ projektů, na nichž se nyní podílí několik subjektů: vedle Národního filmového archivu jsou to Státní fond kinematografie a Nadace české bijáky. Ta je spojená s MFF Karlovy Vary a do projektu se prostřednictvím své internetové stránky pokouší zapojit veřejnost. „Národ sobě“ se však zatím moc neangažuje: třeba na populární komedii Limonádový Joe aneb Koňská opera zatím veřejnost přispěla částkou 5 600 korun. A Sedmikrásky Věry Chytilové či Démanty noci Jana Němce jsou na tom ještě hůř.

Restaurování filmů ve formátu 4K naštěstí patří sice k nejkvalitnějším, ale nikoli jediným možným metodám. Běžná digitalizace, spočívající v přepisu filmu do vysokého rozlišení, je rutinní záležitostí, ale zaručuje kvalitu jen při odborném dohledu. Garantem takového přístupu je Národní filmový archiv. Samozřejmou součástí digitálního restaurování filmu se totiž stal historický průzkum zahrnující nejen dobové technologické podmínky, za kterých byl daný film natáčen a promítán, ale i umělecké záměry tvůrců. 

Při digitálním restaurování tak zdaleka nejde jen o základní péči - odstranění obrazových a zvukových nečistot a stabilizaci obrazu. Digitální manipulace může být velmi rozsáhlá a existují na ni nejrůznější názory. Snaha filmové dílo maximálně přiblížit podobě, jakou měla v době své premiéry, působí logicky a samozřejmě. Je však také otázkou etickou. Vždycky totiž půjde jen o něčí subjektivní představu o ideálním výsledku, který nevyhnutelně vzbuzuje rozmanité komentáře a reakce. 

V tom nebylo výjimkou ani restaurování Ostře sledovaných vlaků, které ovšem za zdařilé považuje i Asociace kameramanů. Restaurátorského procesu se za asociaci zúčastnili Marek Jícha, Jiří Myslík a Antonín Weiser, kteří průběžně konzultovali s autory filmu – režisérem Jiřím Menzelem a kameramanem Jaromírem Šofrem. Právě Jícha se od roku 2013 vehementně angažuje ve výzkumném projektu NAKI AMU/NFA (národní kulturní identita), který slouží vypracování metodik digitalizace národního filmového fondu. Ostře sledované vlaky jsou prvním zrestaurovaným filmem, který splňuje přísná mezinárodní kritéria DRA - metody digitálně restaurovaného autorizátu. Podle Asociace kameramanů by proces digitálního restaurování měla provázet i příprava a registrace zmíněných dvou set vybraných českých filmů jako národních kulturních památek. 

České filmy mají navíc svá specifika: ty, které vznikaly v rámci východoevropského komunistického bloku, handicapoval fakt, že jejich tvůrci nemohli dodržet předepsané výrobní technologie. V „ORWO regionu“ se totiž musel používat východoněmecký filmový materiál vyráběný ve Wolfenu. Čeští a slovenští kameramani byli nuceni používat nestandardní postupy, aby dospěli k výsledkům srovnatelným se západní produkcí (používající kvalitní materiál KODAK). Tyto pracovní postupy jsou v zahraničí zcela neznámé a jsou předmětem výzkumu NAKI.

Ostře sledované vlaky

ČR 1966, 92 minut

Režie Jiří Menzel
Hrají: Václav Neckář, Josef Somr, Jitka Bendová, Vladimír Valenta, Libuše Havelková, Alois Vachek, Jitka Zelenohorská, Vlastimil Brodský, Květa Fialová
Premiéra: 31. 7. 2014

(Kratší verzi tohoto textu jsem uveřejnila v Lidových novinách. Za možnost uveřejnit text i zde na blogu redakci děkuji.)