Vyhnání do ráje aneb vyvlastnění Terrence Malicka

Dvaasedmdesátiletý režisér Terrence Malick patří k nejoceňovanějším filmovým umělcům současnosti. O jeho tvorbě se však u nás nikdy soustavně nepsalo, a to ani ve specializovaných filmových periodikách. (Chuť věnovat se Malickovi však probleskuje v univerzitní sféře). Rozměrná studie Martina Škabrahy Vyhnání do ráje. Poslední člověk Terrence Malickatak představuje první komplexní český příspěvek do bohaté zahraniční malickovské bibliografie. Práce vznikla a byla publikována na Univerzitě Palackého v Olomouci v rámci projektu Re-prezentace minulosti: nové metody interpretace historie v umění a médiích, který vedl v letech 2012–2014 profesor Ian Christie z univerzity v britském Birkbecku. V souladu s tím si ji nelze pořídit v papírové podobě, je však dostupná on-line).

Šestatřicetiletý Martin Škabraha není v publikační činnosti nováčkem: podílel se už na kolektivní monografii Limity vědeckého poznání vydané Ostravskou univerzitou (kde rovněž působí jako pedagog) a v nakladatelství Novela bohemica vydal své eseje z let 2004–2015 pod zastřešujícím názvem Sokrates vrací úder. I ve svém „malickovském“ textu vsetínský rodák nezapře obratného a zkušeného pisatele, který publikuje zejména v kulturním týdeníku A2, dvouměsíčníku Sedmá generace, příloze Salon deníku Právo či v internetových denících Britské listy a Deník Referendum.

Škabraha se Malickovi věnuje už delší dobu: studii o režisérově romantickém dramatu Nový svět (2005) vydal pod názvem „Into the wild“. Obraz a slovo ve filmu Terrence Malicka Nový svět[2]. Podobně jako tato studie, není ani Vyhnání do ráje primárně textem filmologickým: její autor je sice pozorným, inteligentním a nadstandardně vzdělaným divákem, zůstává však především filozofem. Ze setkání filozofa s filmem vznikly i u nás některé pozoruhodné výstupy, především vynikající sbírka esejů Karla Theina Rychlost a slzy (Prostor 2002), vyznamenaná Cenou F. X. Šaldy. Nejpopulárnějším myslitelem zabývajícím se (mimo jiné) kinematografií je slovinský filozof a kulturní teoretik Slavoj Žižek, s nímž Škabrahu spojuje pozice postmoderního marxisty.

(Tento text jsem napsala pro svou domovskou Revue. Celý ho najdete tady.)