Liberální prezentace Číny čili Totem vlka

Dvaasemdesátiletý Francouz Jean-Jacques Annaud nikdy nebyl vysloveně artovým tvůrcem – a jeho filmy se současně vymykají i prvoplánové komerční sféře. To potvrzuje i režisérův nový film Totem vlka, který nedávno přišel do českých kin. Příběh o drastickém narušení přirozeného systému je realizovaný v čínské koprodukci, ale přesahuje rámec filmového dobrodružství směrem k úvaze o bytostné potřebě svobody. Snímek má větší myšlenkové ambice než dva Annaudovy předchozí „zvířecí“ snímky - adaptace klasického románu Jamese Olivera Curwooda Medvěd (1988) a tygří dobrodružství Dva bratři (2004).

Přesah příběhu odehrávajícího se v 70. letech v mongolské stepi je ukotvený už v literární předloze: stejnojmenný román publikoval v roce 2004 čínský spisovatel Jiamin Lü pod pseudonymem Jiang Rong. Jiamin Lü je považován za kriticky smýšlejícího autora, v mládí se však jako příslušník Rudých gard angažoval i v pálení "nevhodných" knih (ze kterých si - podobně jako Montag ze 451 stupňů Fahrenheita - vybíral do své tajné domácí knihovny). V Totemu vlka autor zpracoval částečně autobiografickou látku. Kniha měla obrovský úspěch a podnítila diskuse týkající se charakteru čínského národa. Autor byl však nařčen i z šíření protikomunistických myšlenek a dokonce z fašistických postojů.

Hrdinou vyprávění je student Chen Zhen, který je v období kulturní revoluce poslán z Pekingu mezi mongolské nomády. Píše se rok 1967 a mladý člen Rudých gard má bojovat proti zastaralému myšlení – místo toho se však sbližuje s cítěním a obyčeji prostých pastýřů ovcí. Tváří v tvář mongolské stepi a jejím zákonům si však uchovává postoje intelektuála, který citlivě vnímá narušování odvěké přírodní rovnováhy. Vztahy mezi ovcemi, jejich pastevci, vlky a gazelami jsou jen nejviditelnější částí přirozeného systému, který začínají hrubě narušovat plány čínské vlády. Chudá step se stává objektem drancování – a dominantní druh, vlci, přichází o svá práva.

Na místní vlčí smečku nakládá autor celou tíži významů spojených s potřebou svobody. Jakmile se jí divokým stvořením přestane dostávat, volí raději smrt. Chen musí nést důsledky toho, že se rozhodl odchytit a vychovat vlčí mládě… Prostá symbolika příběhu situovaného do nádherné přírody se znamenitě hodí pro filmové vyprávění. Už v roce 2005 se začalo uvažovat o zfilmování knihy, o které v jednom okamžiku projevil zájem i autor filmových adaptací Tolkienova Pána prstenů – Novozélanďan Peter Jackson. Nakonec však volba čínské vlády padla na Jeana-Jacquese Annauda s ohledem na jeho zkušenost se „zvířecími“ projekty. Ze hry tak vypadly digitální triky. Přestože Annaud oficiálně disponoval nebývale nízkým rozpočtem (40 milionů dolarů), realizoval velkoryse vyhlížející podívanou, která si rozhodně zaslouží diváckou pozornost.

Totem vlka je vzácným příkladem snímku využívajícího práce se skutečnými zvířaty. Ve filmu je minimum lidských herců,kteří jsou pro západního diváka neznámí, takže neruší nádherné obrazy, které padesát kilometrů od míst, kde autor předlohy kdysi skutečně pobýval, pořídil kameraman Jean-Marie Dreujou. Přirozeně působícímu vyprávění ovšem předcházela čtyřletá příprava, které se účastnil ceněný zvířecí trenér Andrew Simpson. Někteří z pětatřiceti vlčích herců se po dokončení filmu vrátili do svých domovských zoologických zahrad, jiní se svým trenérem „emigrovali“ do Kanady.

I to je okázale symbolické ve vztahu k příběhu, který vznikal pod záštitou Čínské lidové republiky. Totem vlka je totiž součástí prezentace „moderní Číny“ vůči západnímu světu. Jean-Jacques Annaud prohlašuje, že se nemusel potýkat s žádnými cenzorskými omezeními. Jistě je vděčný i za to, že mu byl díky Totemu vlka zrušen doživotní zákaz návštěvy Číny, který si vykoledoval filmem Sedm let v Tibetu (1997). Totem vlka se tak sice dostává k divákům jako nosič liberálních myšlenek o bytostné potřebě svobody, představuje však současně žhavě zajímavé politikum.

P. S. Základ textu jsem napsala do Hospodářských novin, kde vyšel ve zkrácené podobě. Za možnost uveřejnit ho i zde na blogu redakci děkuji. Nyní bych k němu ráda připodotkla, že Annaudův film můžeme vnímat i v souvislosti s momentální diskusí o ekonomických zájmech Číny v ČR. Ty se týkají i filmu: včera (28. března 2016) proběhlo v pražském hotelu Hilton představení ambiciozního koprodukčního televizního seriálu Poslední vízum, který se natáčí až do října letošního roku v Čechách (ale Liberec bude na plátně "hrát" Vídeň na sklonku 30. let). Seriál je plánován na osm dvouhodinových dílů pojatých jako samostatné  hrané filmy. Příběh natočený podle skutečných událostí se odehrává v roce 1938 a jeho protagonistu je "čínský Oskar Schindler" - čínský velvyslance v Rakousku Ho Feng-Shan, který zachránil tisíce Židů tím, že jim pomohl odjet před nacisty z Evropy. Čínská společnost Omnijoin a česká společnost Twin Star Film už prý společně připravují další projekt, celovečerní 3D spektákl Coral Moon.

Lang tchu tcheng / Le Dernier loup
Čína / Francie 2015, 121 minut, titulky

Režie: Jean-Jacques Annaud
Scénář: Jean-Jacques Annaud, John Collee, Alain Godard, Wei Lu
Kamera: Jean-Marie Dreujou
Hudba: James Horner
Hrají: Shaofeng Feng (Chen Zhen), Shawn Dou (Yang Ke), Ankhnyam Ragchaa (Gasma), Basen Zhabu (Bilig)
Premiéra: 17. 3.