Dnes se u nás začíná s očkováním proti "prasečí" chřipce a jak známo, je vakcín trestuhodně málo, takže se dostane na jen asi na milion Čechů (kdo za to může? to zjišťováním ponechám investigativnějším povahám). Zbylých zhruba 9,5 milionu občanů musí trpně sedět na zadku a čekat, jestli je virus zasáhne, či nikoli.
Byla bych samozřejmě ráda, kdyby i tentokrát šlo jen o obvyklé mediální zveličení, které dělá z komára velblouda. Tak tomu přece bylo v případě hrozby nakažení "ptačí" chřipkou nebo nemocí "šílených krav" - znáte, byť jen z doslechu, někoho, kdo ji dostal nebo na ni dokonce zemřel?. Dneska si dávám k obědu beze strachu hovězí a z okna teď koukám na sousedovic slepice, jak se svobodně pasou na trávě (nebo co to dělají) a nikoho nenapadne, že by je měl chránit před čerstvým povětřím, aby něco nechytly a nepřenesly to na nás.
Mezi "vyvolené", kteří budou očkováni, patří chronicky nemocní pacienti, vybraní zdravotníci a jistý počet osob, potřebných "k zajištění chodu státu v případě pandemie". To zní naprosto logicky, že? Proč má tedy našinec pocit selhání "těch nahoře" a hluboké nespravedlnosti, plynoucí z toho, že o něm zase jednou rozhoduje stát a nemůže proti tomu nic dělat? Prostě patřím mezi ty miliony relativně zdravých občanů, bez kterých se chod státu obejde, takže musím počítat s tím, že onemocním a nějakou dobu mi bude přinejmenším špatně a budu naštvaná, nebudu moct pracovat ani normálně žít, a pravděpodobně nakazím další lidi kolem sebe. Asi nepochybujete o tom, že tady ale bude spousta lidí, kteří se mezi ten pomyslný vyvolený milion dostanou, i když nepatří do žádné ze zmíněných skupin: nevěřím totiž, že někdo, kdo získá možnost nechat se očkovat díky známostem, příbuzenství nebo prostému úplatku, jí nevyužije.
A jsme zase u problému, který tak pěkně tematizovala katastrofická sci-fi Rolanda Emmericha 2012: tam jsou divákovy sympatie směrovány k tezi, že je amorální a cynické, když se na paluby záchranných arch dostanou jen politici a zbohatlíci, kteří si koupili lístek (a které zosobňují arabský šejk a ruský miliardář). S prostým lidem se nepočítá a to je špatně, neboť ten je solí národa. Z hlediska hollywoodské logiky je taková ryzí populistická teze zcela v pořádku a je docela zajímavé, že na ní tvůrci filmu důsledně založili zápletku svého zábavně přiblblého komerčního filmu.
Jenže - kdyby se ta vakcina dala někde koupit, cítila bych se mnohem, mnohem lépe - mohla bych se totiž svobodně rozhodnout, jestli to udělám nebo ne. I kdybych ji nekoupila zrovna pro sebe, koupila bych ji pro svou dceru, která je sice chronicky nemocná, ale jsem stoprocentně přesvědčená, že ji nikdo s možností očkování neosloví (kdyby ano, budu tohle svoje reptání samozřejmě muset revidovat). A vůbec bych si nepřipadala jako záporná postava z filmu Rolanda Emmericha.
hm, ja si zase myslim, ze je dobre, ze se vakcina neda koupit. Je dobre, kdyz oockovani budou jen lide v rizikovych skupinach. Kdyz by dostali vakcinu vsichni, je vetsi sance, ze chripka zacne mutovat. Na druhou stranu, nechapu, co v skupine, ktera vakcinu dostane, delaji "osoby potřebné k zajištění chodu státu v případě pandemie". Koho tím mají na mysli? Politiky? A vůbec, je to divné, tady v Holandsku dostanou vakcínu jen ti, kterým hrozí, že by se jim po nakažení stalo víc než jen bylo týden blbě, čili těhotné ženy, staří lidé, malé děti, žádné výjimky pro významné osoby.
OdpovědětVymazatDíky, anonyme, velice mne zajímaly zprávy ze zahraničí. Nemůžu ale souhlasit s tvrzením "Kdyz by dostali vakcinu vsichni, je vetsi sance, ze chripka zacne mutovat." NIKDY to nebudou všichni - to je jen modelová absolutní představa. Vždycky se najde plno lidí, kteří se na očkování vykašlou (třeba proto, že by stálo peníze) - a tady je navíc hodně lidí, kteří soudí, že očkování bude mít vedlejší příznaky a podobě.
OdpovědětVymazatV jedné oficiální zdravotnické zprávě, která se mi dostala do ruky, se píše:
"očkování proti běžné chřipce je obecně odborníky doporučováno jako prevence onemocnění běžnou chřipkou, ale také jako prevence situace, kdy by mohlo v nemocném člověku dojít ke kontaktu běžné chřipky s mexickou variantou s rizikem vzniku mnohem nakažlivější mutace. Zároveň by pravděpodobně u takového člověka byl klinický obraz onemocnění horší, než pokud by onemocněl pouze jedním typem chřipky."