Veselé vánoce přeje chobotnice

Letmý vzorek štědrovečerního televizního jásání v podobě děsného (nebo dětského?) filmu Veselé Vánoce přejí chobotniceProto závistivě vzdávám hold všem ženám a mužům, ale i mimozemšťanům, kterým se daří vánoční povinnosti zvládnout a ještě se s pečlivě vyfénovanou hlavou/tykadly usmívat na své bližní i na sebe sama do vypiglovaného zrcadla.

Pořád jsem čekala, až budu mít chvilku na blogování a bude v té správné náladě, abych mohla okomentovat výsledky vánoční ankety - a pořád nic. Ale protože to vlastně byla anketa o antivánočních filmech, tak v té správné náladě momentálně jsem. S upřímnou a čirou nenávistí k vánočním svátkům vám oznamuju, že zvítězil animovaný snímek Henryho Selicka (na jehož podobě má lví podíl Tim Burton) Ukradené Vánoce Tima Burtona, který získal patrně 65% hlasů. Patrně proto, že jsem si výsledky napsala na papírek a nějak to po sobě nemůžu přečíst. Vítězství není nijak překvapivé: příběh o tom, kterak Kostlivý Jack unese Santu Clause a nastoupí na jeho místo, protože ho už nebaví dělat každý rok Halloween, končí - jako patrně úplně VŠECHNY antivánoční snímky - veskrze pozitivně. V loutkové podobě se to ovšem snese líp než v hrané, a ten vítězný zlomyslný pocit, který celý film provází, ta pozitivitu už nepřebije.

Jako druhá se umístla zlomyslná komedie s Billym Bobem Thornto neinspiroval jen název dnešního svátečního příspěvku, ale i situace ženy, která může psát jen pravou rukou, protože musí tou levou držet nad hlavou skomírající modem od T-mobilu (jinak se u nás k internetu v téhle chvíli ani levičák, ani pravičák nepřipojí). Zároveň tato žena nemá vánočně naklizeno v domě (a to ani mít nebude), ozdobený stromeček, zabalené dárky ani hotovo-navaříno. (Teď jsem si modem v samém vzteku upustila na hlavu - promiňte. Možná se ani nepovede tenhle příspěvek dopsat.) Zvádnout tohle všechno a plno dalších roztomilých drobnůstek, které k těm svátkům míru a lásky tak nějak patří, dokáže jen chobotnice. Já jsem ovšem spíš kreveta - taky plno nožiček, ale takových slabounkých, jen tak s nima mrskám, a nic. nem Santa je úchyl, ale bohužel po sobě nepřečtu, kolik získala hlasů, za což se omlouvám. V případě tohoto filmu si taky pamatujete spíš všechny ty děsivě nechutné scény s hrdinou, který svou práci v kostými Santa Clause neodvádí příliš pečlivě, než značně radostné finále. Oba filmy ovšem předpokládají, že jsme si do pomyslného betléma svých vánočních ikon adoptovali postavu Santy, i když řada z nás byla ještě vychována ve staromilské vidině veskrze záhadného a netělesného Ježíška (protože si asi nikdo nepředstavuje, že ten stejnojmenný novorozenec v jesličkách by zvládl natahat ve vteřince pod naše vánoční stromy ty tuny dárků).

Dvanáct procent hlasů získala hororová komedie Joea Danteho Gremlins (1984) z produkce Stevena Spielberga, kde malé americké městečko o svátcích zdevastují odporné kreaturky, jejíž hrdince radost z Vánoc kalí vzpomínka na otce, který zahynul v komíně, když se pokoušel suplovat Santovu práci, a k níž napsal scénář v mladicky rozhněvané náladě Chris Columbus (posléze typický "vánoční" scenárista a režisér - viz např. série Sám doma).

Patrně deset procent získala komedie Rolničky, kam se podíváš, zcela realisticky zobrazující řadu vánočních situací (především pachtění za dárky pro nevděčné parchanty) a navíc nabízející neodolatelnou kombinaci vánočních rekvizit s božským Arnoldem v čele.

Pět procent hlasujících si získal Vánoční skřítek, který je díky Willu Ferrellovi a značně ujetému humoru rovněž stěží odolatelnou zábavou (ale musíte mít trochu pevnější žaludek).

Ano, a pro všechny, kdo Vánoce raději tak trochu anarchisticky sabotují, jsem měla v anketě alternativní nevánoční volbu v podobě hororu Texaský masakr motorou pilou, kterou odkliko 7% čtenářů tohoto blogu. (Vzhledem k mojí dnešní náladě bych ale nabídla spíš něco katastrofičtějšího, třeba Armageddon).

Přeju vám tedy pěkné Vánoce, případně Chanuku, drazí čtenáři, každopádně už to bude brzo za námi... Zítra touhle dobou už si budete na koberci v obýváku spořádaně hrát s vláčkem, který jste dostali nadělen... koleje drhnou, sakra, to ten koberec). Omlouvám se všem, kterým jsem nestihla popřát osobně či dopisem, však jsem za to taky po právu dostala modemem po hlavě.