Od roku 1995, kdy natočil Rozum a cit, se Ang Lee jako režisér s přehledem pohybuje v angloamerickém kulturním prostoru. Po Ledové bouři (1997) a Zkrocené hoře (2005) už potřetí umisťuje vztahové drama na pozadí novodobé americké historie. Podobně jako Ledová bouře (situovaná do „roku aféry Watergate“ - 1973) se i snímek Zažít Woodstock odehrává v přelomové éře, těsně svázané s rebelskými 60. lety (jejichž ozvuky tchajwanský rodák pocítil v polovině 70. let, kdy začal v USA studovat).
Režisérův nový projekt je situován do léta 1969 a líčí okolnosti vzniku legendárního hudebního festivalu (který se konal od 15. do 17. srpna 1969 pod širým nebem na loukách poblíž městečka Bethel, vzdáleného 69 km od Woodstocku). Z pohledu filmařů ovšem celá legendární akce – jako každý vrchol – nese zárodky úpadku a deziluze (upozorňují i na zajímavé finanční pozadí celé akce).
Příběh, inspirovaný autobiografickou knihou Elliota Tibera, využívá formálně místy coby inspiraci celovečerní dokument Michaela Wadleigha Woodstock (1970). Navzdory tomu však divák filmu – 
na rozdíl od půl milionu účastníků samotné akce – prakticky nepřijde do kontaktu s hudbou, která proniká do vyprávění pouze v útržcích nebo jako nespecifikovaný vzdálený hluk. Snímek tak stěží uspokojí fanoušky očekávající podívanou, natočenou ke 40. výročí konání festivalu.
na rozdíl od půl milionu účastníků samotné akce – prakticky nepřijde do kontaktu s hudbou, která proniká do vyprávění pouze v útržcích nebo jako nespecifikovaný vzdálený hluk. Snímek tak stěží uspokojí fanoušky očekávající podívanou, natočenou ke 40. výročí konání festivalu.
Hrdinou vyprávění je židovský mladík Elliot (herecky schopný Demetri Martin), který si příjmení Teichberg změnil na „Tiber“ a nemůže se postavit na vlastní nohy vinou rodičů, za které řeší problémy kolem upadajícího motelu. S existenčními potížemi se ovšem potýkají i ostatní obyvatelé zapadlého letoviska White Lake, obydleného převážně židovskými imigranty. Elliot, vlastnící povolení na vlastní malou kulturní akci, oslovit organizátory velkého hudebního festivalu, kteří se nedohodli ani s radními v původně vybraném Woodstocku, ani v nedalekém Wallkillu. Festival se sice nakonec koná na pozemcích farmáře Maxe Yasgura, do motelu Teichbergových ale pořadatelé umístí svůj hlavní stan. Elliot zůstává jejich spojnicí s místními obyvateli, kteří se jen obtížně smiřují s „invazí hippies“ (do okolí Bethelu nakonec dorazilo půl milionu návštěvníků).
Autoři filmu
sledují Woodstock z perspektivy mladíka, který musí místo globálních problémů řešit vlastní vážné potíže: posléze tak získává odstup od rodičů, hlavně od nesnesitelné matky, traumatizované zkušenostmi evropské Židovky, a ujasní si svou sexuální orientaci. Lee se scenáristou Jamesem Schamusem se decentně vyjadřují hned ke dvěma americkým menšinám: židovské a (podobně jako ve Zkrocené hoře) homosexuální.
sledují Woodstock z perspektivy mladíka, který musí místo globálních problémů řešit vlastní vážné potíže: posléze tak získává odstup od rodičů, hlavně od nesnesitelné matky, traumatizované zkušenostmi evropské Židovky, a ujasní si svou sexuální orientaci. Lee se scenáristou Jamesem Schamusem se decentně vyjadřují hned ke dvěma americkým menšinám: židovské a (podobně jako ve Zkrocené hoře) homosexuální.
Zajímavý film se opírá o pečlivě vystiženou atmosféru a znamenitě herecké výkony (dvě mezní polohy ženství přitom zosobňují Imelda Stauntonová v roli hrdinovy nesnesitelně lakové matky a Liev Schreiber coby citlivý transvestita Vilma).
USA 2009, 120 min., od 12 let, titulky
Režie: Ang Lee
Scénář: James Schamus (podle knihy Elliota Tibera a Toma Monteho Taking Woodstock: A True Story of Riot, a Concert and a Life - 2007)
Kamera: Eric Gautier
Hudba: Danny Elfman. Různé skladby a písně.
Hrají: Demetri Martin (Elliot Teichberg), Henry Goodman (Jake Teichberg), Jonathan Groff (Michael Lang), Eugene Levy (Max Yasgur), Imelda Stauntonová (Sonia Teichbergová), Emile Hirsch (Billy), Liev Schreiber (Vilma)
Premiéra 27. srpna 2009
(Psáno pro měsíčník Filmový přehled)
Žádné komentáře:
Okomentovat