 |
| Rita Hayworthová (1946) |
Historie MFF Karlovy Vary není zmapovaná tak dobře, jak bychom si přáli. Víc než čtyřicet let byl festival organizován pod dohledem socialistického státu. Ať to na něm vypadalo jakkoli, podle oficiálních informací v cenzurovaných médiích šlo o veleúspěšnou akci, přesvědčivě prezentující kulturní úspěchy a bratrskou sounáležitost pokrokových sil světa. To se samozřejmě odrazilo i ve sféře, která širokou veřejnost vždycky zajímala nejvíc: v přítomnosti hereckých hvězd. Dnes se ovšem už nedozvíme, jestli se hollywoodská star Rita Hayworthová na prvním ročníku festivalu v roce 1946 opravdu cítila tak dobře, jak naznačovaly oficiální fotografie nebo
dobový týdeník. (Každopádně se tam alespoň symbolicky vrátila - ke štěstí diváků - před dvěma lety v muzikálu
Dívka z titulní strany). Nevíme také, jestli si tu skutečně jako doma připadala Shirley MacLaineová, která festival navštívila v roce 1962, nebo Claudia Cardinaleová dva roky po ní.
 |
| Claudia Cardinaleová ve Varech |
Celebrity ze Západu festivalovou akci posvětily svým hvězdným třpytem, takže se předpokládalo, že se budou usmívat a nepřekvapí nečekaným politickým prohlášením, kritizujícím z pozic svobodného světa dění „za železnou oponou“. To se samozřejmě naplnilo i u levicově (nebo přinejmenším demokraticky) orientovaných amerických režisérských legend, jakými byli Frank Capra nebo Elia Kazan (kterému je letos věnována i jedna z miniretrospektiv, zahrnující režisérovo autobiografické drama
Ameriko, Ameriko a dva dokumenty -
Dopisy Eliovi Martina Scorseseho a
Outsidera Eliu Kazana Annie Tresgotové). Kvůli „kompatibilním“ politickým názorům mohli pořadatelé samozřejmě bez obav pozvat třeba i herce Henryho Fondu. Festival v 60. letech provázela uvolněnější atmosféra, vše ale skončilo srpnem 1968. Toho roku si obdivovaný představitel Vinnetoua, francouzský herec Pierre Brice, a jeho americký kolega Tony Curtis (známý z komedie
Někdo to rád horké) sotva stačili ostentativně dopéct nad ohněm svůj první a poslední český vuřt - a éra varských hvězd na víc než dvacet let skončila.
 |
| Sharon Stoneová brojí za světový mír |
V době normalizace se festival stal vizitkou komunistické moci. Propagované celebrity veřejnost často vůbec neznala: pocházely ze spřáteleného Sovětského svazu, Mongolska či Číny a byly jen vedlejšími produkty rudé pustiny, v niž se změnil uváděný program. Změnu přinesl teprve listopad 1989. Od roku 1994 pak nové vedení v čele s Jiřím Bartoškou a Evou Zaoralovou festivalu začalo vracet ztracenou prestiž a změnilo jen v mezinárodně respektovanou akci. Novodobou historii MFF Karlovy Vary samozřejmě opět utvářejí i hosté, kteří jsou hvězdami i ve "skutečném", mezinárodním kontextu. Samozřejmou součástí polistopadové koncepce bylo totiž i pojetí festivalu jako mostu „mezi Východem a Západem“ - otevřeného fóra, v němž mohou svobodně zaznívat nejrůznější názory a pohledy na svět. Ty ovšem nejsou politické, ale především umělecké. Sharon Stoneová, která hlásala z pódia ve Velkém sále boj za světový mír, tak před šesti lety vzbudila značné rozpaky: vypadalo to totiž, že si spletla festival. Nebo měla přijet do Varů o dvacet let dřív.
Žádné komentáře:
Okomentovat