Transformers 3

Vizuál: klasická architektura Chicaga a
megaroboti z vesmíru

Transformerská jednička byla slušným filmem pro mládež a dvojku jsem - přiznávám - neviděla. Trojka mne bavila: je ohleduplně udělaná tak, aby nevadilo, že jsem neviděla dvojku a že bych mohla být Shiovi LaBeoufovi matkou (incestní). Michael Bay se totiž rozhodl i v šestačtyřiceti zůstat Michaelem Bayem, takže jeho nový film působí tak trochu starosvětsky - v tom nejlepším smyslu toho slova. Mám na mysli skutečnost, že i po šestnácti letech strávených ve filmovém průmyslu si tenhle režisér udržuje vlastní řemeslný rukopis a dokázal ho tentokrát šikovně přizpůsobit i požadavkům 3D podívané */. V třetích Transformerech Bay zůstal tvůrcem akčních blockusterů, což je post, jenž opustil jen s propadákem Ostrov - a vymyká se faktu, že v tomhle žánru režiséři vesměs strašně rychle stárnou (stačí si vzpomenout na Johna McTiernana nebo Rennyho Harlina). Zbožně doufám, že mu to i tentokrát vyjde a znovu na oživlých hračkách firmy Hasbro vydělá - což budeme vědět už za týden, kdy se sečtou domácí tržby za první víkend (třetí Transformeři mají totiž u nás i v USA premiéru prakticky shodně). Předchozí díly každopádně do pokladem amerických kin přinesly víc než 720 milionů dolarů.

Mimozemšťané ničí Chicago

Třetí Transformeři sázejí na to, co se mi vždycky na Bayově práci líbilo, tedy na rozměrné, patetické akční scény, z nichž každá má vypracovaný vlastní rytmus a dané vizuální téma, takže připomíná muzikálové číslo. V tomto ohledu je film laděný jako velké katastrofické drama ve stylu Války světů, popisující scény destrukce civilizovaného světa. Jako jeho zástupce je chytře vybráno neokoukané Chicago, takže trikaři se vyřádili na nádherné architektuře starých mrakodrapů. Chicago je v dalším příběhu o souboji hodných Autobotů a zlých Deceptikonů technicky uzavřeným a komunikačně ochromeným prostorem, z nějž mechazloduši přitahují k Zemi zničenou rodnou planetu, již chtějí opravit. Hrstce hrdinů mohou posílat pomoc šéfové z řídícího centra ve Washingtonu. Daří se jim to jen proto, že do ulic Chicaga "nahlížejí" pomocí dopravních kamer a kamerek u bankomatů. Podívaná má tak logický, prostý, ale hlavně "realistický" pozemský základ, který mi chyběl před osmi lety ve "válce strojů" v posledním Matrixu. A jsem si skoro jistá, že Bayův film bude proto vypadat dobře i za osm let - stejně jako vypadá dobře dvanáct let starý Armageddon. I v něm jde totiž o Bayův styl a o to, že chcete vidět Bruce Willise, jak odpaluje golfový míček na loď Greenpeace, udatně vrtá, aby zachránil Zemi, a pak mu v hrdinském velkém detailu v oku vyhasíná život...  

Optimus Prime a Sentinel:
chybí jen věta "Jsem tvůj otec."

Nejlepší Bayovy filmy jsou ovšem ty, které kombinují dynamický vizuál s dobrým scénářem - a Ehren Kruger se po předchozích Transformerech nevídaně pochlapil. Nejde samozřejmě o originalitu, ale o kvalitu variace na "známý" příběh, respektive na jeho peripetie. Protože je vám přes třináct let (což je přístupnost, již dodržuje celá trilogie), samozřejmě víte, jak všechno dopadne. Zápletka, která vede k cíli, tedy k happy endu jako dalšímu vítězství Autobotů nad Deceptikony a povýšení věčného outsidera Sama Witwického na zachránce světa, jsou ovšem docela zábavné a barvité. Dovoluji si tvrdit, že transformeří trojka v tomto směru hraje spíš roli dvojky, která bývá u dobrých trilogií nejlepší: je totiž klíčovou "převodovou" pákou s poměrně složitým mechanismem, jež posouvá k iniciační, jednoduchou jedničku k finálnímu dílu. (Už proto si myslím, že pokud film vydělá, nemusel by se Michael Bay bránit čtyřce.)

Sam a jeho první šéf  (John Malkovich) 

Pokud hrdina vypadá jako Shia LaBeouf, je snadné přijmout fakt, že je rozený outsider a navzdory svým předchozím hrdinským skutkům nemůže po vysokoškolských studiích (která mu zaplatil stát) najít práci. Nepomůže ani medaile od prezidenta Obamy, zvlášť když se s ní mladík ohání u přijímacího pohovoru do firmy, kde jsou všichni republikáni (přiznám se, že tyhle bayovské vtípky dětinsky miluju). Tyto scény, kompatibilní s prezentací "šupáckých" rodičů a otřískaného auta, jímž musel mladík nahradit osvědčeného Transformera Bumblebeeho (který nyní plná vládní úkoly), prezentují LaBeoufův osvědčený komediální talent. Ten vyniká i ve srovnání s Johnem Malkovichem, který si v roli Samova nového šéfa pouze vydělává na nájem. Samovo ponížení korunuje nová přítelkyně Carly, která na rozdíl od něj má nejen práci, ale i atraktivního, bohatého a mocného šéfa Dylana, který ji nepokrytě svádí. Je zřejmé, že hrdinův sok v lásce nemá v rámci transformerských reálií žádnou hodnotu: sbírá totiž stará auta, zatímco Sam je zvyklý po boku aut-robotů bojovat. Není divu, že se Dylan posléze vyprofiluje jako padouch! Roztržka mezi milenci je logická, neboť Samovi se role sexuálního mazlíčka dostávajícího kapesné na obědy nezamlouvá, a touží vrátit se do svého starého, "hrdinského" světa. Ten nyní obhospodařuje americká vláda a přerostlý teenager se jí do krámu vůbec nehodí.

Skoro nevadí, že Rosie Huntington-
-Whiteleyová (Carly) neumí hrát

Tento zábavný rozjezd z třetích Transformerů dělá příběh o tom, jak obtížně v době krize shánějí zaměstnání kvalifikovaní američtí vysokoškoláci se špatným sociálním zázemím. Ehren Kruger (respektive produkční studio a Michael Bay, kteří jistě určili hlavní linie příběhu) jde ovšem ještě dál: Dylan je ztělesněním amorálního podnikatele, který jako by vypadl z představ většinového diváka o zloduších z nedávné americké hospodářské krize. Je těsně napojený na oficiální podnikatelské struktury, které jsou ve filmu jednoznačně "zlé": jde totiž o firmy, pro které je Sam jako zaměstnanec nepřijatelný, ať se jakkoli trapně a komicky snaží. A ta, u níž mladík díky Dylanově ponižující přímluvě nakonec dostane místo poslíčka v podatelně, je odpornou ukázkou absurdní firemní tyranie vůči ubohým zaměstnancům.

Firemní kopírka byla
převlečený Deceptikon

Bayovská komedie připravující půdu akčnímu ději tady překvapivě přechází až ve zlovolnou satiru na firemní pa-kulturu a pa-filozofii. (Dost připomíná sterilní, absurdní, totalitářský svět, který v Ostrově obývá nepřizpůsobivý, outsiderský hrdina Ewana McGregora.). Kdyby "větší zbytek" Tramsformers 3 nebyl tak uspokojivou akční podívanou, skutečně by mne mrzelo, že jí učiní rázný konec okamžik, kdy se firemní kopírka ukáže být skrytým Deceptikonem a posune Sama konečně zpátky k jeho skutečné, legitimní existenci. Bayovský odpor ke "kancelářským" institucím kontrolujícím a anonymizujícím své podřízené je zjevný: dává jim až charakter "Velkého bratra"  (tento prvek určitě najdete i v režisérových dalších filmech). Ještě pozoruhodnější je fakt, že tento odpor se netýká armády (která je tu bezprecedentně zobrazena jako organizace fungující na principech chlapského a kamarádského dobrovolnictví pod velením symaptického plukovníka Lennoxe a samorostlého Afroameričana Eppse). Velení má posléze nepříjemná, ale v krizi slušně fungující šéfka Mearingová, jejíž komisní zapšklost pramení zjevně jen z nedostatku sexuálního vybití (hraje ji skvěle Frances McDormanodová, jež tvoří kompatibilní pár s agentem Simmonsem v podání jiné nezávislé hvězdy - Johna Turturra).

Američané na Luně nebyli první 

Bayovská chvála nezištné anarchie a "dobrovolného" hrdinského obětování příznačně nekončí u vztahu k americké vládě: tam, kde většina režisérů (ať už z mainstreamu, nebo z artové sféry) nachází toho největšího zloducha, vlají u tohoto režiséra stále ještě hrdé hvězdnaté prapory ve svěžím a silném větru. Ve třetích Transformerech se dozvíte pravý opak toho, co ve většině akčních blockbusterů z posledních let: kennedyovské USA tu nejsou obdobím mravní čistoty a neposkvrněných hodnot, ale obdobím, které odstartovalo další kolo studené války. (Soupeření USA a SSSR o dominanci při dobývání vesmíru podle "paralelní historie", rozvíjené v tomto díle Transformers, totiž zavinilo objevení trosek autobotského hvězdného korábu na Luně **). A určitě je pozoruhodné, že podobně toto období vidí i noví X-Meni!

Samovba odměna bude sladká 

V obou filmech se "jiné" bytosti dávají do služeb vlády. V X-menském filmu Matthewa Vaughna se dochází v otázce spolupráce k podobnému hořkému prozření, jako ve Watchmenech. Bayův film je však v tomto ohledu nečekaně optimistický: také kennedyovská vláda byla součástí tradiční kontaminace politického prostoru kompromisy, ziskuchtivostí a tajnůstkářstvím. Ale současná americká vláda je podle všeho schopná se poučit ze svých omylů. Je přitom zajímavé, že prezident Obama se sice ve filmu mihne, když předává Samovi jeho medaili, ale vyprávění jako by už potom kalkulovalo s nějakou novou, nejmenovanou americkou vládou - podle mnou odhadovaného Bayova  přesvědčení patrně pro změnu republikánskou.

Pokud jde o osud mladíka, který možná zase zůstane nezaměstnaným, úzce specializovaným asociálem zachraňujícím s chronickou pravidelností svět, je ovšem jeho odměna přesně taková, jakou čekáte: totiž úplně a sladce apolitická. A vůbec při tom nevadí, že představitelka Carly má horší herecký talent než Optimus Prime.

Michael Bay režíruje - nebo se baví? 

*/ Je dobře znát, že víc než 70 procent filmu se natáčelo přímo 3D kamerami. Ty vystřídaly 2D technologie jen ve scénách, na které podle producentů filmu "3D ještě nestačí". Bay se rozumně vzdal i svých stylových manýr, které ve 3D nevypadají dobře (detaily a rychlé střihy), a naopak dokonale zvládl akci, která je ve 3D pěkně ošidná.

**/ Scénu variující klasický archivní dokument "malého kroku pro člověka a velkého pro lidstvo" najdete třeba i ve Snyderových Watchmenech.

 ***/ (spoiler) Vyznění Transformers 3 je tak státotvorné a a proamerické, že snad Bayovi pomáhal sám Roland Emmerich (který se ovšem naopak ve 2012 ukázal jako pěkný obamovský vlezdoprdelka - viz moje recenze). Vládce Autobotů Optimus Prime, jinak zastánce spolupráce mezi lidmi a Transformery, nevěří v obnovu rodné planety - staré vlasti, a prohlašuje Zemi (Ameriku) za svůj nový domov. O to bolestnější pro něj je, když jsou Autoboti v jedné chvíli ze Země deportování. Šéf Autobotů ve své finální řeči na oslavu vítězství prohlásí: "Nastanou dny, kdy budeme ztrácet víru. Dny, kdy se naši spojenci obrátí proti nám. Nikdy ale nenastane den, kdy bychom opustili tuto planetu a její lid." S dějem filmu to sice moc nesouvisí, funguje to ovšem dobře jako svérázný komentář ke vztahům USA a jejich evropských spojenců - třeba v otázkách blízkovýchodních vojenských a politických operací nebo teroristické hrozby.

Transformers: Dark of the Moon
USA 2011, 154 minut, dabing (3D)
Režie: Michael Bay
Scénář: Ehren Kruger
Kamera: Amir Mokri
Hudba: Steve Jablonsky
Hrají: Shia LaBeouf (Sam Witwicky), Rosie Huntington-Whiteleyová (Carly), John Turturro (Simmons), Patrick Dempsey (Dylan), Josh Duhamel (Lennox), Tyrese Gibson (Epps), John Malkovich, Frances McDormandová (Mearingová), Kevin Dunn a Julie Whiteová (Samovi rodiče), John Malkovich (Bruce Brazos), Alan Tudyk (Dutch)
Premiéra: 30. 7. 2011

P.S. Tady na moviezone najdete v zajímavém textu o 3D projekcích i (zajímavou) poznámku o tom, jak si Bay poradil s temnou stránkou steroskopického jinopromítání.