Český film nechybí aneb Nic proti ničemu

Nic proti ničemu režiséra Petra Marka:
skvostná tragikomedie o touze
někam patřit   

Fakt, že letos v hlavní varské soutěži chybí český film, nemůže zamaskovat ani účast slovensko-českého snímku Martina Šulíka Cigán (který je prý značně nešulíkovský, a zajímavým způsobem se vyjadřuje k romské otázce). V soutěži celovečerních filmů jsou naopak dva filmy německé. Nestandardní situaci způsobila skutečnost, že členové programového oddělení sice našli hned dva německé snímky, které se jim líbily, ale v rámci domácí produkce neobjevili žádný film odpovídající jejich nárokům a současně naplňující soutěžní pravidla (ze hry tak vypadly  Nikolaevovy Lidice, které si už v červnu odbyly premiéru v kinech). To samozřejmě neznamená, že domácí produkce na festivalu chybí: jako každý rok tu najdete třeba i výběr toho nejzajímavějšího z české tvorby.

David Jařab tvrdí, že tato scéna v jeho
filmu Hlava-ruce-srdce se vztahuje k existenci televize

Časy, kdy si ve Varech šlo tiše a bezbolestně doplnit snímky, které našinec v průběhu roku omylem minul, jsou už ovšem dávno pryč. Protože českých filmů se točí ročně kolem třicítky, prošla už v minulých letech tato sekce razantním zeštíhlením. Rozhodně je to dobře - v desítce vyvolených nechybí vynikající debut Václava Kadrnky Osmdesát dopisů, surrealistická féerie o lásce a moci Davida Jařaba Hlava-ruce srdce (která je podle mne nejlepším domácím titulem loňského roku) ani provokativní komedie Největší z Čechů, jež je dalším produktem živelného talentu Roberta Sedláčka. Pokud jste některý z těchto filmů neviděli, rozhodně neváhejte: festivalová atmosféra jim myslím bude velmi svědčit a jejich kvalita ještě vynikne, i když možná nebyla zřejmá v normální kinodistrobuci (kde bodují spíš české filmy typu Občanského průkazu - ten se ostatně ve Varech hraje také). Pokud jde o další "bohemika", můžete mezi ně počítat i Ivana Trojana v hlavní roli dramatu slovenského režiséra Petera Krištúfka NeViditelný svět (který soutěží rovněž v sekci Na východ od Západu). V dokumentární soutěži se bude o ocenění ucházet český film zkušeného Martina Marečka Pod sluncem tma. Plno zajímavých inspirací najdete v sekci Dokumenty - mimo soutěž, což mimochodem opět ilustruje skutečnost, že český dokumentární film je už nějakou dobu osobitější a konzistentnější než domácí film hraný. (A je škoda, že nedochází z nějaké masivnější migraci mladších dokumentaristů do hraného žánru).      

"Na chatu jsem měl přezdívku
Klára." (Nic proti ničemu)

Velké překvapení týkající se českého filmu ovšem objevíte v sekci Na východ od Západu (která je rovněž soutěžní, ale soustřeďuje se filmy trochu jiného charakteru než hlavní soutěž). Jde o originální tragikomedii Nic proti ničemu režiséra Petra Marka. Nový film jedné z nejzajímavějších osobností české nezávislé scény je zářivým důkazem faktu, že talentovaný, nápaditý, tvrdohlavý filmař může natočit pozoruhodný celovečerní film úplně mimo "oficiální" struktury. Pro sedmatřicetiletého Marka jde o celoživotní trend, v jehož rámci od konce 80. let natočil asi třicet krátkých a sedm celovečerních titulů. V kinech jste ovšem mohli vidět jen hravou komedii Láska shora (2002) a „realistické mystérium “ Nebýt dnešní (2005). Nic proti ničemu, které se mi ze tří Markových distribučních děl líbí nejvíc díky formální a myšlenkové preciznosti a vypravěčské kázni, se do českých kin dostane díky společnosti Artcam 13. října.   

Zakládání občanského sdružení se
může zvrhnout v emocionální horor  

Není ovšem důvod, proč si Markův film nedopřát už ve Varech: viděla jsem ho dvakrát a nebudu mít problém s tím, podívat se na něj znovu. Hraje se 4. 7. v 19:30 ve starobylém a elegantním Karlovarském městském divadle a o den později v 19:00 uvnitř ztemnělého balónku - v nafukovacím kině Espace Dorleans - což jsou báječně protikladné prostory pro vyprávění, které je pojaté v rozmyslné  návaznosti na Manifest Dogma 95 jako maximálně "realistické" vyprávění, natočené ovšem autorem obdařeným velmi rafinovaným, vypracovaným smyslem pro styl.  

Midi Lidi

P.S. Multifunkční Petr Marek ve svém filmu také hraje. A aby toho nebylo dost, v rámci hudební formace Midi Lidi (která získala Českého lva za drama Protektor a Cenu české filmové kritiky za dokument Český mír) si ho můžete i poslechnout - v chorvatském soutěžním filmu Marijiny (sekce Na východ od Západu). A kdybyste si s Petrem Markem chtěli i zatančit, můžete 5. 7. od 21:00 na After party zasvěcené oběma filmům v karlovarském Zombie klubu. To se obejde beze mne: budu sedět v kině na comebacku režisérského veterána Monteho Hellmana Cesta nikam a pan vyrazím na horor Útok na věžáky. :-)