Prohledat tento blog

čtvrtek 11. srpna 2011

Harry Potter (rekordman s čarodějnou hůlkou)

Závěrečný díl kouzelnické fantasy série láme v českých kinech všechny rekordy. Film Harry Potter a Relikvie smrti - část 2 měl premiéru 14. července a během prvního víkendu promítání dosáhl historicky nejvyšších tržeb v České republice: vydělal 35 337 804 korun. Předstihl tak i předchozí potterovský film – první část sedmého dílu, která vtrhla do českých kin loni v listopadu. Ta za první víkend z kapes českých fanoušků odčarovala 30 7, miliónu korun. Důležitou roli ovšem hraje i skutečnost, že druhá část sedmého dílu do kin vstoupila i ve formátu 3D a tedy za vyšší vstupné. Ve stereoskopickém provedení chtělo studio nabídnout divákům už předchozí díl, k určenému datu premiéry ho však ve 3D nestihlo dokončit.

Harry Potter a Relikvie smrti – část 2 si ovšem nevede výjimečně dobře jen v Čechách: mimo domovské USA utržil za první víkend 314 miliónů dolarů.  S celkovými tržbami 483,2 miliónů dolarů za první tři dny promítání dosáhl historického prvenství. I v USA si totiž vedl znamenitě: za první víkend vydělal rekordních 169,2 miliónů dolarů. Sesadil tak z trůnu akční fantasy Temný rytíř, která prakticky na den přesně před třemi lety první „premiérovou“ příčku obsadila s tržbami „pouhých“ 158,4 miliónu dolarů. V rámci tohoto soupeření ovšem vítězem zůstává studio Warner Bros., které vyrobilo jak příběh netopýřího muže Batmana, tak všechny potterovské filmy.


Warneři do série Harry Potter oficiálně investovali celkem 1,155 miliardy dolarů, přičemž stoupající náklady na jednotlivé díly kopírují navyšování rozpočtů hollywoodských blockbusterů v uplynulém desetiletí: první díl, Harry Potter a Kámen mudrců (2001), měl na svou dobu nadstandardní stodvacetimilionový rozpočet, ale šestý film, Harry Potter a Princ dvojí krve (2009), pracoval už se závratnou částkou 250 milionů. Protože poslední díl – Relikvie smrti - byl do kin nadávkován ve dvou částech, ale natáčel se najednou se stejným štábem, tvoří v potterovských účtech studia Warner Bros. nejlevnější a současně nejvýnosnější položku. S obdobným (byť vyšším) odhadovaným rozpočtem jako Princ dvojí krve mají obě Relikvie už dnes vyděláno přes dvě miliardy. Počáteční zájem diváků o poslední film sice už během druhého víkendu rychle opadl, bleskově vydělané peníze však zůstávají.

Sázka na sérii


Harry Potter předstihl i nejzasloužilejší filmové tasemnice – bondovky a Star Wars - a už teď je nejvýdělečnější sérií ve filmové historii. Pomineme-li inflaci, utržil zatím celosvětově 6, 847 miliardy dolarů (a předpokládá se, že poslední díl tuto částku ještě razantně navýší). To ovšem není zdaleka jediný zisk, který si Warneři v souvislosti s letitým bojem nezletilého kouzelnického outsidera s mocným černokněžníkem Voldemortem připsali k dobru: tržby z kin sice generují nejtučnější výdělek, zanedbatelný však není ani prodej DVD a Blu-ray. Jen v Čechách se DVD s pátým dílem – Fénixovým řádem (2007) – prodalo 73 000 kusů. Princ dvojí krve (2009 – 54 000 kusů) a první část Relikvie smrti (zatím 30 000 kusů) za ním zaostávají jen kvůli razantní změně trhu spojené s prodejem laciných DVD. Pokud jde o Blu-ray“, první Relikvie nad ostatními potterovskými filmy s přehledem vede.

Ještě vyšší zisk ovšem mají Warner Bros. z tzv. licencí (např. potterovských triček a hraček, ale také videoher). I v této oblasti nezletilý kouzelník překonává dosavadní rekordy: je totiž podle všeho vůbec nejvýnosnější franšízou všech dob. Odhaduje se, že zboží vztahující se k sedmi potterovským filmům vydělalo 6,3 miliardy dolarů.


Takového úspěchu by potterovské filmy nikdy nedosáhly samy o sobě: jejich tržní potenciál od začátku stavěl na popularitu knižních předloh anglické spisovatelky J. K. Rowlingové. O tom svědčí skutečnost, že zatím nejlépe si v kinech vedl první film, Harry Potter a Kámen mudrců. Celosvětově vydělal 974,7 miliónu dolarů, jež do pokladen kin přinesli především nadšení čtenáři, kteří chtěli svého literárního hrdinu vidět ožívat na stříbrném plátně. Předpokládá se ovšem, že letité prvenství prvního dílu smete se stolu potterovské finále. Nehledě na návštěvnost jednotlivých titulů bude totiž většina diváků pravděpodobně chtít vědět, jakým způsobem se Harryho filmová dobrodružství na stříbrném plátně završí.

Cyklus úspěchu

Úspěch osmi potterovských adaptací zviditelňuje provázanost knižního a filmového trhu - a také zvláští roli, kteru v jejím rámci hraje fenomén série. Je totiž zřejmé, že čtenáři i diváci dnes razantně podporují „seriálové“ modely, které jim umožňují strávit s oblíbenými hrdiny několik let. Na vzniku tohoto fenoménu se podílel rozvoj internetu. Právě na něm totiž mohou fanoušci dlouhodobě sdílet své zájmy. V případě Pottera nejde jen o diskusní servery a sociální sítě. Fanoušci se setkávají i prostřednictvím internetových škol založených na principech hry na hrdiny, kde zažívají nejrůznější dobrodružství coby studenti bradavické školy čar a kouzel. Potterovskou globální komunitu navíc nesměřují na internet jen producenti filmů a vydavatelé knih, ale prostřednictvím své osobní stránky i samotná Rowlingová. Čas strávený s oblíbenou sérií se dělí mezi požitek z minulého dílu a očekávání pokračování. Z podstaty zrychleného, konzumního životního stylu pak vyplývá, že ideální periodicita pro vydání knihy či premiéru filmu je roční.

Biografie Rowlingové
Požadavky nakladatelů a filmových studií ovšem narážejí na meze reality a předpoklad, že mladiství budou rok za rokem dospívat se svým hrdinou, se nakonec nesplnil. Plán natočit každoročně jeden poterrovský film ztroskotal už po prvních dvou dílech a celá série se nakonec rozprostřela do víc než deseti let. Obdobně tomu bylo s knižními předlohami: J. K. Rowlingová sice dokázala navázat na první knihu (vydanou v její rodné Británii v červenci 1997) třemi pokračováními v ročních intervalech, na pátou potterovku však její čtenáři čekali tři roky a na šestou a sedmou dva. Potterovské knihy byly přeloženy do pětašedesáti jazyků a prodalo se jich víc než 450 miliónů výtisků.

Čechy nijak nezneklidňovalo, že překlad prvního dílu dostali až v roce 2000: o Harryho příběh totiž zprvu projevovali jen velmi vlažný zájem. I oni ovšem rychle podlehli potterománii a poslední kniha, jež u nás vyšla půl roku po anglickém originálu, byla očekávána s velkou netrpělivostí. Nakonec si koupili celkem jeden a půl miliónu kusů knižní série. Zatímco první díl vyšel v nakladatelství Albatros v sedmitisícovém nákladu, pátý a šestý díl se tiskly v rekordních nákladech přes dvě stě tisíc výtisků.

Rowlignová: Akademické
pocty 
J. K. Rowlingová se tak stala prototypem moderní Popelky: prvního Pottera začínala psát po kavárnách na papírové ubrousky a pak pro něj jen s obtížemi hledala nakladatele, podle dubnových údajů časopisu Forbes disponuje miliardovým majetkem. I když získala řadu cen a bývá srovnávána s klasiky literatury pro děti a mládež, není nijak dobrou spisovatelkou. Přes čtyři tisíce stran potterovského příběhu sice nabízí poutavé čtivo, má však daleko k originálnímu, inteligentnímu dílu, které by tříbilo vkus a rozšiřovalo čtenářské obzory. I když inspirace Rowlingové sahají přes křesťanské autory (J. R. R. Tolkien a C. S. Lewis) k řecké mytologii i anglické literární klasice, potterovské příběhy jistí především jejich líbivost. Zdánlivá dějová komplikovanost maskuje maximální vstřícnost vůči cílové skupině. Každý mladistvý čtenář si totiž dá líbit, když se mu příběh jeho dospívání servíruje jako cesta k vítězství, na níž se z malého, pohrdaného outsidera stává suverénní zachránce světa.

Pokud vnímáme potterovské knížky v širším kontextu, nenabízejí nic jiného než tentýž prostý, vděčný koncept „mládí vpřed“, jako celá současná anglofonní popkultura - v čele s kinematografií, pro niž byl Potter samozřejmě vítaným soustem. Nemůže tedy být řeč o tom, že by Rowlingová novou generaci přitáhla od televize a počítače zpátky k četbě, jak se předpokládalo na začátku celého boomu: filmy a videohry totiž drtivé většině veřejnosti bohatě stačí ke spokojenosti. Harry Potter tedy jistě není pozitivním či dokonce zušlechťujícím fenoménem, ale podporuje ty nejkomerčnější trendy.

(Tento text jsem napsala pro týdeník Euro, kde vyšel před dvěma týdny. Za možnost uveřejnit ho i zde redakci děkuju.)

2 komentáře:

  1. Ten závěr je snad trochu příkrý. Nezapomínejte, že jde o dětskou knížku, (která s jednotlivými díly stárla s čtenáři), a zmíněný model "mládí vpřed" není ani tak anglosaský, jako v podstatě dogmatický pro tuhle literaturu (Foglarův Duben přichází nebo Chata v jezerní kotlině coby tuzemské příklady).

    OdpovědětSmazat
  2. Pieter: Ano, tenhle model samozřejmě patří k danému typu literatury a je to v pořádku. Současná popkultura (nebo celá spotřební kultura?) nicméně tyhle rysy vykazuje se značnou bezohledností, protože se tím obrací k nejčipernějšímu typu konzumenta. Já dětskou literaturu myslím znám (a dodnes občas čtu), ale ten Rowlingové Harry Potter mi připadá tak špatně napsaný... Od příslušného dílu, kdy už autorka věděla, že se knihy budou filmovat, je to dokonce psané tak trochu "filmově" (tedy tak, jak si Rowlingová myslí, že by to mohlo být "filmové").

    OdpovědětSmazat