Probuzená zkáza made in Hollywood: Godzilla

Před šestnácti lety si Godzilla režiséra Rolanda Emmericha v kinech nevedla příliš dobře. Protože největší módou současného Hollywoodu je recyklace, vrací se teď oblíbená přerostlá ještěrka v nové podobě. Zrodila se před šedesáti lety pod ochrannými křídly japonského studia Toho a pak se objevila v desítkách dalších filmů asijské i americké provenience, aby k potěše dětinských diváků předváděla své parádní kousky – ničení mrakodrapů, boření mostů, strašení davů a souboje s nejprapodivnějšími monstry...

Také nová Godzilla vrcholí obrazy totální destrukce (tentokrát si jí užije San Francisko) a v důrazu na „souboj obřích monster“ připomíná Pacific Rim – Útok na Zemi. Přesto se pokouší pohrávat si i s divákovým očekáváním, využívaje často náznaků (v rámci dvouhodinové metráže se titulní monstrum v plné kráse objeví až po hodině projekce). Nezajde však tak daleko, jako Matt Reeves v „experimentálním“ Monstru, opřeném o subjektivní pohledy postav.

Předpokládaný hit režíroval zatím nepříliš renomovaný Brit Gareth Edwards (jehož sci-fi Zakázaná zóna se do českých kin před čtyřmi lety nedostala). Populární japonskou ikonu oživuje pod nálepkami nostalgie (pokud znáte některé staré godzillí filmy, oceníte, že tvůrci filmu je znají lépe) - a „realismu“. Ten je ovšem vlastně dost sporný, neboť se kompletně opírá o hyperrealistické digitální efekty. Původní Godzilla a její následovníci, ať už japonské či americké provenience, ovšem měli jisté naivní kouzlo (což se týkalo i Emmerichovy verze). Nová potvora si upomíná na původní Toho-Godžiru, ale opečovali ji trikaři ze společnosti Weta Workshop (kteří trénovali mimo jiné na jiném obřím, klasickém monstru – King Kongovi).

Gareth Edwards se spojil s kameramanem Seamusem McGarveym (Pokání, Hodiny a Anna Karenina, ale také Avengers) – a společně vytvořili jistě nejsložitější vizuální koncepci, jaké byla kdy nějaká Godzilla podrobena. Celek působí trochu starosvětsky (kvůli 3D verzi ostatně nemůže spoléhat na střih) a některé kompozice upomínají až na jemnou a bohatou vizualitu Stevena Spielberga (ovšem bez jeho originality).

Díky trikařům a způsobu, jakými je titulní monstrum snímáno, působí Godzilla hodně opravdově – na rozdíl od skupinky lidských hrdinů, jejichž osudy, myšlení, jednání a promluvy jsou podřízeny všemožným klišé. Spíš než hlavní hrdina Ford v podání fešáka s hezkýma očima Aarona Taylor-Johnsona (Vronský z nedávné Anny Kareniny) či jeho otec Joe (Bryan Cranston – Argo, seriál Perníkový táta) zaujme Ken Watanabe, která má v roli japonského vědce Serizawy za úkol působit – se svým věčně zachmuřeným výrazem a hodinkami po tatínkovi - jako historické memento. Titulní monstrum se ostatně zrodilo jako temný stín japonských zkušeností z Hirošimy a Nagasaki.

Lidské postavy spojuje důraz na rodinné vztahy. Godzilla je ke světu lidí zcela netečná (takže žádné přátelství s malým japonským chlapečkem se nekoná), ale ve výsledku je „hodná“ – nelidožravá a samotinká (což se může změnit v příštím dílu, který nepochybně vznikne, pokud bude mít film úspěch). Skutečným ohrožením je ve filmu páreček Godzilliných přirozených nepřátel z dávných časů - obřích potvor Muto, které se touží rozmnožit a jen tak mimochodem zlikvidovat lidstvo, protože mají nechutný zvyk všechno zničit a zabít a jejich potravou je atomová energie.

Varování před nekontrolovatelnými následky atomové zkázy už ovšem dnes – na rozdíl od 50. a 60 let - není tématem č. 1, i když ve filmu můžete vycítit reflexi kolapsu jaderné elektrárny v japonské Fukušimě (a také atmosféry po teroristických útocích z 11. září 2001). Snímek využívá i oblíbeného motivu „zlých amerických generálů“, kteří nejraději problém řeší tím, že někam hodí atomovku. Hlavním tématem je ovšem tradiční vztah rozhněvané, necitelné, živelně nevyzpytatelné přírody a pyšné, manipulativní a nanicovaté lidské civilizace. Ta si zaslouží klepnutí přes prsty, ale jenom trochu - tenhle film přece musí zůstat krveprostý a korektní, protože si musí zachovat přístupnost od dvanácti let.

A jsme u toho - jestli ve vás něco z dvanáctiletého dítěte ještě zůstalo, může se vám nová Godzilla líbit.

Godzilla

USA 2014, 123 minut

Režie: Gareth Edwards
Scénář: Max Borenstein, Dave Callaham
Kamera: Seamus McGarvey
Hudba: Alexandre Desplat
Hrají: Aaron Taylor-Johnson, Bryan Cranston, Elizabeth Olsenová, David Strathairn, Ken Watanabe, Sally Hawkinsová

Premiéra: 15. 5.