Po hektických pražských všednodenních činnostech uplynulého týdne, které pro čtenáře tohoto blogu coby vedlejší neurotický produkt představovaly patrně už neučtitelné množství dlouhých textů (já to poznám :-)), jsem se rozhodla se se svým novým miláčkem (jde o počítač) uchýlit na týden na venkov. Maskována za jarní prázdniny svých bližních, hodlala jsem se věnovat práci. Ale počasí už začíná zlobit, láká potvora k toulkám rozbředlým sněhem, zatím jen po Hronově (nachází se na fotce za oknem ve své ošklivější podobě) - a tak z té práce zatím moc nebylo. Podstatou dobrého pracanta je píle, neústupnost a omezení spánku. Protože na mne ale padá cosi jako jarní únava, spím jako ježek a výčitky svědomí udatně potlačuju. Odnese to asi i ten blog...
Žádné komentáře:
Okomentovat