Znovu viděné: Mackennovo zlato

Zatímco v 60. letech Sam Peckinpah postavil neozbrojený, vyčerpaný žánr westernu ke zdi a trénoval si na něm ostrou střelbu (aby v roce 1978 v Konvoji posadil svého posledního kovboje do náklaďáku), hollywoodský střední proud samospádem pokračoval v produkci dalších příběhů z Divokého západu, pokud to ještě něco neslo. Paralelně ovšem vznikaly i pokusy zabydlet tento prostor novými tezemi a emocionalitou, o těch se ale zmíním až v souvislosti s výsledky "westernové" ankety. Typickým příkladem mainstreamového přístupu k vyhaslému žánru je Mackennovo zlato (Mackenna's Gold) z roku 1969 v režii J. L. Thompsona, kterým své diváky poctila Česká televize v rámci prázdninových westernových sobot.

Podívaná s třipadesátiletým, lehce přitloustlým Gregorym Peckem v roli čestného a neúplatného šerifa MacKenny, kterému se do paměti náhodou obtiskne apačská mapa cesty k legendárnímu zlatému kaňonu, takže se stává nedobrovolným průvodcem zlodušské zlatokopecké party, nenabízí ovšem souvislé vyprávění nějakého příběhu. Na klasickou linii cesty za pokladem jsou navěšeny nespojité, vyprázdněné obrazy, které vyprávět neumějí, takže většinu situací musí divákovi dovysvětlit vypravěč. Víc než dvouhodinovou metráž tvůrci filmu vyplýtvají na podivně bezcílné popojíždění na koních a povrchní půtky morálně udatného šerifa, který je pro tvůrce zjevnou starosvětskou veteší a vůbec je nezajímá, a floutkovského zloducha Colorada, na jehož moderní prezentaci zase nemají dost sil (Omar Sharif). Neschopnost zajímat se o postavy, nebo možná rovnou únavu touto možností, ukazuje dobře způsob, jakým tvůrci zúčtují s bohatou kolekcí zlatokopů, kteří se v Coloradovi přidají: po poměrně zajímavém představení, slibujícím následující barvité konfrontace, ji totiž nechají bez zájmu o detail v jedné odfláknuté scéně povraždit Apači, fungujícími ve filmu jako operetní, destruktivní deus ex machina vždycky, když je scenárista líný něco řešit.

Jediné, co se zdá tvůrce opravdu vážně a ze srdce zajímat, nejsou filmové hvězdy, charaktery nebo samotné vyprávění, ale krajina a zvířectvo. (Podobně se mimochodem chová M. Night Shyamalan v Posledním vládci větru.) Příběh se jinak pohybuje mezi špatně skrývanou znuděností a psychedeličností (kterou dobře zrcadlí zjevení koně nesoucího tělo starého apačského náčelníka, jehož MacKenna v úvodu v sebeobraně zastřelí a jenž má být pohřben ve zlatém kaňonu). Snahu následovat dobové trendy pak ukazují postavy unesené farmářské dcery, blondýnky představující MacKennovu budoucnost, která slouží většině mužských postav k tomu, aby ji fyzicky týrala, a zachmuřené indiánské "bondgirl", která se hrdinu marně pokouší strhnout zpět do jeho pochybné minulosti (vzpomínku si zaslouží Indiánčin pokus o polibek během koupání v jezírku, který by se málem vyrovnal znásilnění potápějícího se šerifa, kdyby ovšem kameramany zjevně víc nezajímaly možností snímání pod vodní hladinou).

Kulminace příběhu má hodnotu nechtěně metafory likvidace westernových vypravěčských možností: od předstírání westernu se totiž definitivně vychyluje k akční fikci s triky (sci-fi, dobrodružný film), jíž v příštích desetiletích patřil zájem řady tvůrců z nastupující generace Nového Hollywoodu (nejspíš není náhoda, že o natáčení Mackennova zlata točil školní dokument George Lucas - někdy se dokonce tvrdí, že svými nápady ovlivnil i některé Thompsonova okamžiky). Divákovy průběžné rozpaky tak ve finále smetou dvě velkoryse pojaté sekvence - jízda za stínem skalního monumentu, ukazujícím za úsvitu jako obří prst k utajenému vstupu do kaňonu, a závěrečná destrukce kaňonu, iniciovaná (v oblasti morálky) chamtivostí vetřelců a (v oblasti fyzikálních zákonů akčního filmu) vzrůstajícím hlukem v uzavřeném prostoru. Únik trojice protagonistů bortící se skalní průrvou, respektive péče, kterou mu filmaři věnují, otevírá cestu populárnímu subžánru katastrofického filmu, který napěnil hollywoodský střední proud počátkem 70. let.

Mimochodem, ne všechno ve finále jsou triky (které ve filmu obecně většinou nejsou moc zdařilé, zvlášť v oblasti perspektivy): studio si prý geologicky nestabilní lokalitu zakoupilo a skutečně ji zdestruovalo.