Gérard Depardieu: mamut a něha

Mamut na prahu
pozdního věku

Francouzská herecká legenda oslaví 27. prosince dvaašedesátiny - a distribuční společnosti Artcam a H.C.E. si  dovolují nám právě v tomto (divácky jinak poněkud chladném) měsíci připomenout, že Gérard Depardieu stále ještě existuje jako zajímavý herec. Což se ve stínu takových filmečků, jako byl Asterix a Olympijské hry, jimiž nás stárnoucí Gégé vesměs zásobuje, dalo  snadno zapomenout. Stále samozřejmě platí, co o svém oblíbeném herci napsala Iva Hejlíčková do svého vynikajícího, pronikavého a osobního textu nazvaného Ukradený dopis a věnovaného pozdní hercově tvorbě (Cinema č. 6/2005). Také filmy Na mamuta!  (premiéra 2. 12.) a Profesionální manželka (23. 12.) potvrzují, že Depardieu si  už "zahrál všechno" a často při vykonávání své profese používá autopilota - což ovšem rozhodně neznamená, že některé jeho výkony nestojí za to.  

Zamilovaný politik v Profesionální
manželce

Filmu Francoise Ozona, ve kterém si Depardieu zahrál menší roli po boku své oblíbené kolegyně Catherine Deneuveové, se ještě na stránce tohoto blogu patrně budu věnovat (podle mého soudu mimochodem nejde o žádnou rozmilou předvánoční podívanou). Teď chci napsat hlavně to, že Depardieu tam v roli levicového politika Maurice Babina, který k hlavní hrdince zahoří dávným citem, dokáže s nevídaným citem a ironií naplnit představu komické postavy, která je současně stejně mužná, něžná a romantická, jako byl kdysi kupříkladu jeho Cyrano. A to je sám o dvacet let starší a nechci počítat, kolik kilo těžší. Depardieuovy herecké schopnosti, pokud se rozhodne je použít, jsou totiž nezávislé na tom, že vypadá (zcela ve shodě s přezdívkou hrdiny dalšího filmu, který můžete ode dneška vidět v českých kinech) jako tlustý, nemotorný mamut.  

Serge jezdí někdy bez držení, aby se mohl
dotknout mraků

Tragikomedie Na mamuta! je jistě horším filmem, než Ozonův snímek, byla však stvořena pro Depardieua a podle slov svých tvůrců by vůbec nevznikla, kdyby v ní odmítl hrát. V jádru konzervativní službu, kterou herec poskytl Ozonovi, vystřídala jedna z nejdivočejších kreací, které během své bohaté kariéry sehrál: penzionovaný, dlouhovlasý dělník z masokombinátu Serge Pilardoss je tichý prosťáček, který se poté, co ho poslali do důchodu, mění ve znuděného, hlučného, zlého debila. Jakmile ovšem sedne na svou stařičkou německou motorku a vyrazí za bývalými zaměstnavateli, aby se pokusil sehnat doklady potřebné k vyplácení důchodu, začne se vlivem krajiny a lidí kolem přetvářet... a skončí jako básník (doslova).

Mrtvé milenky hlas... zborcené harfy tón

Pěkný nápad na road movie francouzskou krajinou, která se z praktické cesty pozvolna mění v pouť k sobě samému, autoři filmu naneštěstí zatížili množstvím "symbolických" prvků a děsnou postavou mrtvé milenky, jež se protagonistovi zjevuje (hraje ji Isabelle Adjaniová s takovým množstvím botulotoxinu v totálně tuhém obličeji, že skutečně vypadá jako mrtvola). Depardieu je ovšem natolik famózní a uvěřitelný v každém okamžiku vyprávění, že od tvůrců filmu v zásadě snesete skoro všechno - dokonce i hrdinovu nevídanou proměnu z pologramotného neandrtálce v citlivého intelektuála. Pomáhá mu v tom i skvělá Yolande Moreauová v roli Mamutovy unavené manželky, pokladní v supermarketu Catherine...

Pokud nějaká postava může vyjádřit rozpor mezi Depardieuovou monstrózní mamutí tělesností a jeho schopností oduševnit každičký její sulcovatý gram, pak je to právě hrdina jeho nového filmu - a kvůli téhle  transmutaci vám stojí za to se na tenhle film vypravit do kina... Zvlášť pokud jste měli pro tohohle herce někdy slabost.

Mammuth
Francie 2010, 92 min., titulky
Režie: Gustave de Kervern, Benoît Delépine
Hrají: Gérard Depardieu (Serge Pilardosse alias Mamut), Yolande Moreauová (Catherine), Miss Mingová (Solange), Isabelle Adjaniová (mrtvá milenka), Benoît Poelvoorde, Bouli Lanners, Philippe Nahon, Gustave de Kervern
Premiéra: 2. prosince 2010