Letopisy Narnie: Plavba Jitřního poutníka

Bratranec hlavních hrdinů Eustác
přebírá veslo

Zatímco filmový Harry Potter spěje do finále, jeho služebně mladší sériový fantasy bratříček Letopisy Narnie se dopracoval k druhému pokračování. Přestože filmové adaptace dvou knížek sedmidílné ságy C. S. Lewise nebyly v pojetí režiséra Andrewa Adamsona valné (Lev, čarodějnice a skříň / 2005, Princ Kaspian / 2008 - mou recenzi najdete na internetové stránce Cinemy tady), jejich celosvětové tržby prý přesáhly 1,1 miliardy dolarů. Takže se jede dál - na rozdíl třeba od série Temné esence, kterou pravděpodobně navždy zlikvidovala nízká návštěvnost prvního dílu - Zlatého kompasu. 

Z Kaspiana je vládce fantazijní říše

V Plavbě Jitřního poutníka se potvrzuje, že bylo správné vkládat naděje do "nového" režiséra Michaela Apteda (který svou schopnost zapojit se do probíhající série stvrdil už bondovkou Jeden svět nestačí /1999). Jádrem scenáristického týmu i nadále zůstávají Christopher Markus a Stephen McFeely, oproti předchozímu dílu však prý došlo ke snížení rozpočtu. Ani předchozí Letopisy (ať se v nich utopilo miliónů dolarů, kolik chtělo) ovšem neměly excelentní triky, kostýmy či zapamátováníhodnou výpravu - a navíc byly zatíženy málo schopným režisérem. Navzdory Aptedově umu udržet vyprávění pohromadě také Plavba strádá neoriginální obrazovou koncepcí a pohybuje se v tomto směru v průměru "teenagerovského fantasy blockbusteru". Ani v dabovaném 3D rozměru (což byla verze předkládaná na novinářské projekci, kde jsem film viděla) ovšem  nedosahuje naduté debility Shyamalanova Posledního vládce větru. Jednoznačně je dosud nejlepším narnijským filmem - nesmíme ovšem zapomínat, že jde o status jednookého mezi slepými.

Jitřní poutník: neživotné plavidlo
v říši pohádek

Podobně jako první půlka Relikvie smrti, i Plavba má to štěstí, že je vázána na jedno konkrétní "přírodní" prostředí  (uvozovky používám proto, že je samozřejmě částečně generované trikově). Zatímco Harry s kamarády bloudí anglickou krajinou (na jejíž půvab se tvůrci nedokázali bohužel soustředit), příběh Lucky a Edmunda Pevensieových a jejich bratrance Eustáce je bezpečně ukotven na moři. Půvabné plavidlo bývalého prince (nyní už krále narnijské říše) Kaspiana sice vinou filmařů příliš nedýchá životem, ale alespoň zabraňuje postavám rozprchnout se do jiných, fantaskních prostředí. Dějová linie je tak stejně přímá jako trajektorie plachetnice, i když naneštěstí dost svévolně určovaná: protagonisté se ženou vpřed na základě podivně nesoudržných vodítek a indicií, které jim podsouvají ne zcela důvěryhodně exponované postavy. Většinou bohužel platí, že jakýsi cizí chlapík či dívčina se coby další ukazatel cesty hrdinů legitimuje slovy, nikoli svými činy, načež beze stopy zmizí a už o něm ve vyprávění nepadne ani slovo. Ve výsledku je vám proto jedno, jakým způsobem se postavy dobraly svého cíle (a vlastně i to, o jaký cíl šlo).  

Cesta za modrou hvězdou se vyplatí 

Ve skutečnosti jde zřejmě o to, že hrdinové hledají sedm ztracených narnijských lordů (respektive jde spíš o jejich kouzelné meče, jejichž  spojení způsobí porážku zla rozlézajícího se Kaspianovou říší). Lucinka a spol.proto postupně navštíví několik ostrovů, na nichž  je nutné podstoupit různé morální zkoušky ve stylu reklamy na Colu "zůstaň svůj". Zlovolná zelená mlha (která se v knižní předloze vůbec nevyskytuje) totiž vládne schopností pokoušet váhající osoby - čili Lucka zatouží být stejně krásná jako její starší sestra Zuzanka, mocichtivého Edmunda svádí jeho stará protivnice - "ledová královna" (Ale její představitelky Tildy Swintonové si moc neužijete), naivka Eustác podlehne mamonu a nejistý Kaspian se musí utkat se vzpomínkou na dominantního královského otce. 

Lucinka na ostrově stříhaných keřů

Obecně jde tedy o "problémy následovníků": Lucinka a Edmund jsou mladší sourozenci hrdinů předchozích dvou dílů, Zuzanky a Petera, kteří se už osvědčili coby narnijské hrdinské celebrity. Eustác je v Narnii poprvé a proti své vůli a musí na sobě zapracovat, aby se z přemoudřelého zbabělce změnil v hrdinu. A právě na Eustáce se postupně přesouvá divákova pozornost. V souladu s Lewisovou nelítostnou a kazatelskou předlohou totiž platí, že do kouzelné říše smějí jen děti, a že všichni, kdo začnou vykazovat první známky dospělosti, se s ní musejí navždycky rozloučit. 

Lucka má smůlu: je v Narnii naposled

Brutální šikana, které Lewis postupně podrobuje sourozence Pevensiovy, je v rámci dětské literatury myslím bezprecedentní: často se tam stává, že o kouzelnou říši ztratí zájem samotní hrdinové, v Letopisech Narnie se ovšem překvapení protagonisté dozvídají o svém vyhoštění ze zubaté digitální mordy duchovního vládce říše - lva Aslana. Zatímco Lewis ve své knize stíhá s exekutorským odporem především Lucčinu starší sestru Zuzanu (která se prý dokonce začala zajímat o večírky a parádu!), film je hollywoodsky milosrdnější. Na začátku se dozvíme, že Zuzana a Peter odjeli s otcem do USA, kam za nimi mladší sourozenci mají z válkou sužovaného Londýna odjet, jakmile to jen půjde. Starší děti (jak je naznačeno v Lucčině třpytivé vizi) tedy už obývají jakýsi ráj dospělých, zatímco ty mladší musejí společně sdílet bezútěšnou realitu - a z ní vede jen jediná cesta, cesta touhy a fantazie, do pohádkové Narnie.  

Bude za vlnou Jack Sparrow?

Šupec, jakým hrdiny ve finále rozdistribuuje mluvící lev Aslan, je ovšem zarážející. Každému se nakonec děje po zásluze, ať chce, nebo nechce, a nikdo neprotestuje. Na pláži plné bělostného oceánského písku a s modrým nebem nad hlavou, což nemůže nepřipomenout  scénu z Pirátů z Karibiku, se odehraje první skutečně "lewisovská" filmová náboženská nalejvárna, které se první dva díly ještě mohly vyhnout. */ Za tajemnou, nekonečně se valící digivlnou na konci pláže  se prý nachází Aslanova říše, ale jako diváci nemáte šanci se tam podívat.  Diskriminace zkrátka pokračuje - takže si klidně něco představujte sami. Třeba kopec s nápisem Hollywood nebo Jacka Sparrowa, jak se dloube rybí kostí v zubech. Něco zajímavějšího vás asi napadne jen stěží . nový díl Narnie tady  není od toho, aby pěstil a povznášel vaši fantazii...   

 

*/ Předpokládám totiž, že nic neprozrazuji o filmu, když připomenu, že knižní Letopisy Narnie jsou katolickým podobenstvím, které od pohádkové vyprávěnky postupně houstne v nepříjemné, vůči čtenáři velmi kruté mentorování. Konstatování, že Aslan je Ježíš Kristus, tedy snad pro vás není tak bolestivé jako odhalení, že "Bruce Willis je duch".

Chronicles of Narnia: Voyage of the Dawn Treader 
USA 2010, 114 min., titulky, dabing (3D)
Režie: Michael Apted
Scénář: Christopher Markus, Stephen McFeely, Michale Petroni
Kamera: Dante Spinotti
Hudba: David Arnold
Hrají: Georgie Henleyová (Lucka Pevensieová), Skandar Keynes (Edmund Pevensie), Ben Barnes (Kaspian), Will Poulter (Eustác), Gary Sweet (Drinian),  Terry Norris (lord Bern), Bruce Spence (lord Rhoop)

Premiéra 9. prosince 2010