Saxána a čísla

Dívka na koštěti - pamatujete? 

Jednaosmdesátiletý Václav Vorlíček má na svém kontě desítky snímků, které patří v rámci domácí kinematografie k rodinnému stříbru. Během své padesátileté tvůrčí dráhy v kině i v televizi nejčastěji oslovoval děti, počínaje comicsovou parodií Kdo chce zabít Jessii? (1966) se ovšem víc než deset let věnoval fantaskním komediím, adresovaným spíš dospělému či rodinnému publiku. Filmy „Pane, vy jste vdova!“ (1970) nebo Jak utopit doktora Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách (1974) patří k té nejpůvodnější zábavě, jež u nás během normalizace vznikla. Do tohoto období spadá i jeden z Vorlíčkových nejúspěšnějších snímků – Dívka na koštěti (1971), která do kin přilákala 2,1 milionu diváků. Na příběhu nešikovné mladé čarodějnice, která uteče před školním trestem do světa lidí, díky uvedení do domácího kina a pravidelnému reprízování v televizi vyrostly další dvě divácké generace. Není tedy divu, že když začal Vorlíček po roce 1989 zkoumat, jestli by nemohl natočit novou verzi některého ze svých hitů, ocitla se ve hře vedle Doktora Mráčka i nová verze tohoto kouzelnického příběhu.

Mach, Šebestová a kouzelné sluchátko

Volba se zdála logická i proto, že divácká atraktivita Vorlíčkových prací se opírá o variace a recyklace v komerčně neurážlivém smyslu těchto slov. Svůj seriál Arabela (1979) tento tvůrce rozvinul do celovečerního filmu (Rumburak/1984) a seriálového pokračování (Arabela se vrací/1993), k jeho parodie se vázaly k předlohám a jeho pohádky se inspirovaly klasickými vzory. V uplynulém dvacetiletí, kdy české snímky začaly v kinech v plném rozsahu čelit nákladné a sofistikované hollywoodské konkurenci, však Vorlíčkovu práci provázela vzrůstající vypravěčská nejistota. Režisérovy filmy přestaly být úspěšné, o čemž svědčila i návštěvnost jeho předchozího snímku - Macha, Šebestové a kouzelného sluchátka (2001), jež recyklovala kreslený Večerníček Vorlíčkova dvorního scenáristy Miloše Macourka. Snímek, který měl premiéru na sklonku roku, vidělo v prosinci 2001 207,7 tisíc diváků, kteří do pokladen kin přinesli 11,2 milionu korun. V roce 2002 k nim přibylo už jen 65,3 tisíce diváků, kteří zisk navýšili o 5,1 milionu. .

Jak se krotí krokodýli

Volné pokračování Dívky na koštěti, nazvané Saxána a Lexikon kouzel, mělo Vorlíčkovým comebackem navzdory tomu, že se muselo obejít bez Macourka (který zemřel před devíti lety). Příběh měl oslovit jak pamětníky, tak současné děti, kterým vychází vstříc prostřednictvím malé hrdinky – dcerky původní hrdinky. Skutečnou hrdinkou je ovšem Saxánčina pletichářská, hamižná teta, což má být v podání Jiřiny Bohdalové nadčasově zábavná figura. České dětské a rodinné filmy však už dávno nepatří k žánrům, na které by se publikum hrnulo: poměřováno premiérovým víkendem, v historické první dvacítce kdyasi tak úspěšný žánr reprezentuje až na sedmnáctém místě komedie Jak se krotí krokodýli (2006) Marie Poledňákové. Tento typ podívané české diváky oslovuje, jen pokud je Made in Hollywood: v obdobném žebříčku zahrnujícím i zahraniční tvorbu se v první dvacítce umístilo šest filmů o Harrym Potterovi, třídílný Pán prstenů a animovaná zvířecí komedie Madagaskar 2…

Saxána - raději nevidět 

Saxánu a Lexikon kouzel, která měla v českých kinech premiéru 15. září, tak handicapuje i samotný její žánr. Když k tomu připočteme nepřehledný, nesmyslně komplikovaný děj, hloupé dialogy, vypravěčskou sterilitu a nepovedené digitální triky, ani se nevidíme, že nová Saxána neměla mnoho šancí zaujmout. Distributor se pokusil navýšit zisk předpremiérovým uváděním (což není neobvyklá ani špatná strategie), do multiplexů se však v neděli odpoledne přišlo na horlivě inzerovaný film podívat jen 2,7 tisíce diváků, kteří do pokladen přinesli 230 tisíc korun. Za první víkend pak na Saxánu vyrazilo 38,7 tisíc diváků, kteří jí umožnili vydělat 4,5 milionu korun. Po třech týdnech promítání má nový Vorlíčkův film na svém kontě v tržbách 9,8 milionu korun a 86, 3 tisíce diváků. S novopečeným českým rekordmanem - amorální hříčkou „pro dospělé“ Muži v naději, na niž za první týden i s předpremiérami vyrazilo 200 tisíc diváků a jež má po měsíci promítání na svém kontě půlmilionovou návštěvnost -, se chudák Saxánka nemůže vůbec srovnávat.


(Tento text - nyní lehce aktualizovaný - jsem napsala do týdeníku Euro, kde také 3. října vyšel. Za možnost publikovat jej s příslušným časovým odstupem i zde ba blogu redakci děkuju.)