Prohledat tento blog

neděle 24. ledna 2010

Nějak se to komplikuje: erotika a sex

Do českých kin ve čtvrtek vstoupila romantická komedie Nancy Myersové Nějak se to komplikuje a má tak týden na to vás zaujmout, protože 28. 2. má premiéru film stejného žánru, ale výrazně větší elegance a hloubky - Lítám v tom Jasona Reitmana  (vyznamenaný zatím Zlatým glóbem za scénář). Snímek Nějak se to komplikuje (který stejnou nominaci neproměnil) přitom vůbec není špatný: vyniká nad většinu titulů tohoto typu z poslední doby a ve filmografii režisérky Nancy Meyersové představuje dosavadní vrchol. Takové navenek pozitivní hodnocení ovšem titul, který měl v USA premiéru coby vánoční podívaná, vykazuje do pozice jednookého, který je králem mezi slepými: v žánru romantické komedie se už dlouho nestalo nic povznášejícího (ale počkejte, až uvidíte ten Reitmanův kousek!) a scenáristka a posléze i režisérka, která 8. prosince oslavila šedesátiny (a získala oscarovou nominaci za scénář Vojína Benjaminové), má na svém kontě čtyři filmy - všechno romantické komedie spíš průměrné úrovně (v mojí malé anketě na tomto základu pochybnosti spojené s kvalitami jejího nového filmu vyjádřilo 29% hlasujících).

Dosavadní fimy Meyersové můžeme zkusit sloučit podle věku hrdinů/cílových skupin: teenagerovská Past na rodiče, Prázdniny a Po čem ženy touží - mladší věk, Lepší pozdě nežli později - aktivní stáří. Nějak se to komplikuje se hlásí k poslední zmíněné skupině, ale vidět v Nancy Meyersové "hollywoodskou Marii Poledňákovou" by byla pěkná hloupost. Příběh majitelky restaurace s přilehlou pekárnou Jane (Meryl Streepová), která deset let po rozvodu začne podléhat zemitému kouzlu bývalého manžela, právníka Jakea (Alec Baldwin) a současně řeší vztah s novým mužem svého života, nesmělým architektem Adamem (Steve Martin), nepřipomíná všestranně dezintegrovanou, populistickou vyprávěnku Líbáš jako bůh. Kromě toho, že drží pohromadě po stránce děje, stylu a charakterů, navíc zasahuje poměrně hluboko do oblasti "reálných" mezilidských vztahů. A herci, ovládající s přehledem danou žánrovou polohu, se starají o to, abyste se coby diváci nestyděli ani v situacích hraničících s pustou situační fraškou (třeba ve chvíli, kdy se Jakeovi udělá slabo během tajné polední rychlovky s bývalou manželkou, a zatímco Jane zachraňuje situaci v trapném rozhovoru s hotelovým lékařem, všechno sleduje v hale jejich zděšený budoucí zeť - toho mimochodem hraje výborně John Krasinski).

Mladším divákům možná bude připadat odporné, že režisérka ukazuje lidi kolem padesátky užívající si sex. (A argument, že pro publikum ve středním věku může být zase někdy dost odporné sledovat teenagerovské milostné komedie, asi neobstojí - pokladny kin přece plní hlavně mladiství.) Ani oni by ovšem neměli mít výhrady proti představitelce ženské strany mince -  zastupuje ji totiž Jane v podání skvostné Meryl Streepové (60). Ta navazuje na svou přesvědčivou demonstraci kondice ve snímcích Mamma Mia! a Julie a Julia (takže ve filmu její postava tančí i vaří.) Pravdu tak měli ti čtenáři, kteří v mojí malé anketě svá největší očekávání spojovali právě s představou, že do kina je na tenhle film dostane právě Streepová, protože zahraje skvěle cokoli (bylo jich 58%).

Mužská strana má ve vyprávění dva rovnocenné zástupce, což nebývá v romantických komediích pravidlem: většinou už podle obsazení a po půlhodině i podle rozdaných karet poznáte, kterého ze dvou soků tvůrci hodlají vehnat do hrdinčiny náruče. Ve filmu Meyersové se ale během celého vyprávění o divácké sympatie celkem rovným dílem ucházejí roztomile a neempaticky poživačný Jake v podání Aleca Baldwina (51)(a 9% hlasujících bude ještě rádo, že film nepodepsali bratři Farrellyovi, protože Baldwin je roztomilý a neztrácí nadhled ani v nejprekérnějších situacích, které na něj režisérka nastražila) a romantický, plachý a citlivý Adam (který je v podání čtyřiašedesátilého Stevea Martina k nakousnutí, ale - asi z důvodů hercova totálně zmarněného kreditu - nezajímá žádného z hlasujících čtenářů). 

Obě mužské postavy mohou u diváků narazit, protože ani jedna není komplexní - a ani být nemůže: podobně jako v Deníku Bridget Jonesové jde totiž především o dvě hraniční ztělesnění hrdinčiny touhy - sex (svázaný s minulostí) a erotiku (spojenou s budoucími přísliby) 1/. Jake představuje důvěrně známou a tedy bezpečnou minulost, která teď majetnicky žadoní o to, aby ji Jane zase vzala na milost (a nabízí oživit jen to, co se osvědčilo jako nejlepší, a na to horší zapomenout). Jako Daviel Cleaver v Bridget zosobňuje Jake machistický, zastydle chlapecký mužský model. Adam (modelově spíš typ postavy, již představuje v Deníku Mark Darcy) zůstává velkou a křehkou neznámou, působí nicméně romanticky a slibně: je empatický, nic si pro sebe neuzurpuje a nabízí Jane náročnější a "dospělější" řešení jejího problematického, osamělého života - už proto, že si je musí zvolit především ona sama. Baldwin a Martin pak nabízejí své modelové postavy s takovým nasazením, že jejich schematičnost rádi přehlédnete.

Takto postavená volba mezi minulostí/sexem a budoucností/erotikou se samozřejmě týká jen hrdinčiny momentální situace: vždyť i ten nejnesmělejší erotický vztah by se jednou měl začít "konzumovat". (A není také žádná náhoda, že v souvislosti s oběma muži narýsována paralela mezi sexem a jídlem: zatímco Jake si bez pozvání sedá k prostřenému stolu a plnými hrstmi se cpe svými oblíbenými lahůdkami, s Adamem si hrdinka užívá dlouhé a složité přípravy své vlastní speciality - čokoládových rohlíčků.)

Navzdory věku hrdinů i jejich představitelů ovšem Nějak se to komplikuje není romantickou komedií "pro důchodce" (i když se podobných filmů v souvislosti se stárnutím populace v západním světě bude asi objevovat čím dál víc). Je spíš zábavným filmem "pro dospělé", jenž počítá u svých diváků s životní zkušeností, umožňující jim ocenit problematičnost hrdinčina rozhodování. (Chápavý komentář k Janeině siituaci spolehlivě zajišťuje už zmíněný snoubenec její dcery, s nímž se případný mladší divák může bez problémů ztotožnit - na rozdíl od trojice Janeiných dospělých potomků, odsouzené autorkou dost nevybíraně do pozice usmrkanců bez práva poradního hlasu.)

Takové rozhodování, jakému je vystavena Jane, bývá v romantických komediích nutně zjednodušující a jeho řešení řadu z nich fatálně oslabuje (kupříkladu ve zmíněné Bridget vyžadovalo z původně legitivně šaramantního Daniela Cleavera udělat blbečka). Nancy Meyersová diváky udržuje v relativním napětí až do konce, byť je poměrně nenápadně a postupně přiklání na jednu stranu. Výsledek pak vyznívá přirozeně a logicky, čímž vzniká dojem, že jde téměř o cosi jako o "romantickou komedii pro dospělé" (mimochodem 6% hlasujících  vyjádřilo názor, že ji nelze natočit, zatímco stejné množství čtenářů by se na takový druh filmu rádo těšilo). Tímco unikavým popisem se (aniž bych vás připravila o potěšení ze hry) snažím naznačit, že ve filmu Nancy Meyersové se občas dějí docela zajímavé a ne úplně obvyklé věci.


Stojí za to si všimnout i toho, že režisérka svůj film začíná jako slunně nezávaznou vyprávěnku, ve které se postavy v pastelových šatech chichotají a dojímají bezmála v seriálovém duchu (nechybí ani scéna večeře Jane s kamarádkami, která jako by vypadly z vlezlého, uštěbetaného světa celovečerního Sexu ve městě). Vztahy se však postupně komplikují, což vyprávění nijak neokrádá o komediální situace (naopak: jedna operuje s vypaseným Jakem v hrdinčině posteli a Adamem, který prostřednictvím Janeina laptopu absolvuje místo romantického rozhovoru  nečekanou internetovou videokonferenci s protivníkovou nahotou). Ve finále ovšem nejsíš nebudete mít pocit, že vás někdo najednou poslal zpátky do emocionální mateřské školky a soudí, že se proto spokojíte s obligátním "během" hrdiny za jeho láskou a cituplným polibkem. Což berte jako doporučení.      


1/ POZOR, SPOILER! Stejně jsou rozehrané karty třeba i v jedné z neoceňovanějších romantických komedií historie - Příběhu z Philadelphie George Cukora z roku 1940, kde Katharine Hepburnová volí mezi žoviálním bývalým partnerem v podání Caryho Granta a novou, romantickou známostí v podání Jamese Stewarta. Byť srovnáváme nesrovnatelné, Cukorův film je typickou "remarriage story", tedy konzervativním vyprávěním o tom, kterak se rozhádaná dvojice dá znovu dohromady. U Meyersové možná v Janeině volbě nakonec hraje roli i nový sociální kontext spojený s tím, že rozvod a volba nového životního partnera jsou dnes společensky naprosto běžnou a dokonce pozitivně přijímanou životní peripetií.  

It ́s Complicated, USA 2009, 120 min., titulky
Režie a scénář: Nancy Meyersová
Kamera: John Toll
Hudba: Hans Zimmer
Hrají: Meryl Streepová (Jane), Alec Baldwin (Jake), Steve Martin (Adam), John Krasinski (Harley), Lake Bellová (Agness), Rita Wilsonová (Trisha)

Premiéra: 21. 1. 2010

4 komentáře:

  1. Koho si nakonec Meryl Streep vybrala? Nemůžeme se s kamarády shodnout.

    OdpovědětVymazat
  2. No, postavu Stevea Martina přece :-)

    OdpovědětVymazat
  3. Sexshop s kvalitním zbožím.

    OdpovědětVymazat
  4. Docela se na to šlo dívat. Jak se tady píše o Deníku Bridget Jonesové-tak ten film byl skvělý a mám doma i knihu a docela jsem se nasmála:-) Sex a erotika je přirozená věc, na netu si ráda prohlížímsexshopy. Mám oblíbený sexshop www.ruzovyslon.cz Mají tu pěkné erotické hračky:-)

    OdpovědětVymazat