VÍTEJTE NA BLOGU FILMOVÉ KRITIČKY ALENY PROKOPOVÉ. DNES TADY NAJDETE I FOTKU Z MRAZU. OBJEVÍTE TU I ODKAZ NA KRANIOSAKRÁLNÍ TERAPIE, KTERÉ ŘEČENÁ KRITIČKA PROVÁDÍ, A FOTOGRAFIE ŠPERKŮ NA FILMOVÁ TÉMATA, KTERÉ STÁLE JEŠTĚ OBČAS VYRÁBÍ A PRODÁVÁ.
Prohledat tento blog
středa 27. ledna 2010
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Alenko, já se poprvé v Uppsale zabil přímo na umydleném dřevěném pěším mostě, kromě krvavých kalhot jsem visel chvíli hlavou pod zábradlím několik metrů nad vodou, stačil kousek...a řek jsem si, že se odteď přestanu smát všem lidem, kteří už dva měsíce legračně máchají s každým krokem rukama ve snaze udřet rovnováhu. Švédi totiž nesolí. A rozveselil jsem se, že pád mám za sebou a už mám do konce zimy vystaráno. Tak odsud vzkazuju: pošli páteř k ledu! Moc zdravím. Martin
OdpovědětVymazatDíky, Martine, za laskavou útěchu. Ono to vypadá, že jsem upadla na ledu, ale bohužel ne (vím, že to bohužel zní legračně) - doktoři mi řekli, že dlouhodobé, neoperovatelné degenerativní procesy na mojí páteři mne časem nevyhnutelně odsoudí k trvalým bolestem s vyhlídkou na jediné - zhoršování a kompenzaci přípravky proti bolesti. (Drobnou ukázku té bolesti jsi zažil v Hradišti na Východních příslibech.) Právě vidina zbytku života v popisovaném stavu mne uvrhla do nechutného duševního stavu.
OdpovědětVymazatA samozřejmě jsem moc ráda, že ses ty nezabil!!!
No jo, s páteří musíš opatrně:
OdpovědětVymazathttp://www.youtube.com/watch?v=udR8dwAQJG4
Milý Zdeno, děkuju - slibuju, že už takové nebezpečné cviky nebudu dělat :-).
OdpovědětVymazat