 |
Indiana Jones a království
křišťálové lebky |
Když jsem se náhodou ve společnosti zmínila, že jsem se v sobotu dívala na
Indiana Jonese a království křišťálové lebky ve 20:00, ale nikoli na Nově, nýbrž z vlastního DVD (tedy s originálním zvukem s titulky, bez reklam a v příslušném původním ořezu), netušila jsem, že vzbudím nějaký podiv. Ukázalo se nicméně, že totéž zcela nezávisle učinila manželka jednoho z přítomných kamarádů... zatímco jiný kamarád vyjádřil nad tímto postupem značný podiv. Vlastně jsem se takhle chovala nejspíš poprvé v životě, ale vím, že to není úplně neobvyklé. Všechny tři předchozí díly
Indyho jsem ovšem okoukala poctivě v televizi (s dabingem, reklamami atd.) -
Křišťálovou lebku jsem už vůbec neměla chuť si nechat nějak televizně zpotvořit.
 |
| Dobyvatelé: prý citát z Občana Kanea... |
Co za takovým chováním vězí? Může jít o nějakou naivní rebelii - není ovšem potom lepší se prostě na televizi na protest nedívat? A film si případně pustit někdy jindy, ale rozhodně ve synchronizovaně s televizním vysíláním? Nebo hraje v případě televizní premiéry nějakou roli psychologický moment pomyslného sdílení filmu s ostatními diváky - něco podobného, co vás nutí jít na film do kina a vidět ho spolu s ostatními (i když moderní systémy ozvučení sálů dnes bohužel nedovolují, abyste slyšeli reakce lidí kolem vás)? Jde o nějakou formu "cinefilského" chování v televizním věku? Pokud na to máte nějaký názor, věnujte pozornost anketě v pravé části blogu.
P.S. Moje DVD doběhlo samozřejmě rychleji, než film vysílaný v televizi a "prodloužený" reklamami. Právě když jsem se dokoukala a dosušila slzu v oku nad tou pěknou finální svatbou, dorazila moje dcera s přítelem, kteří se dosud kdesi v domě pokojně věnovali psaní školních esejí a sobotnímu studiu. Vyjádřili nespokojenost nad tím, že "mou" verzi filmu prošvihli, takže si pustili alespoň televizní verzi na Nově... Viděla jsem tedy za trest znovu docela slušný kus filmu, počínaje neuváženým Marioniným řidičským kouskem mířícím do řeky.
Kdyby to byl film, na který bych měl čas a chuť se podívat, tak bych udělal naprosto totéž, protože nemám chuť si ho prznit ořezem, dabingem a reklamami. A aspoň pak můžu případně přítomné pochybující osobě názorně ukázat rozdíl.
OdpovědětVymazatMám to tak, že pokud nestihnu film v kině nebo z DVD, tak si ho nahraji, posléze reklamy vystříhám (což zabere asi minutu času) a pak se na něj podívám. Nikdy jsem si na reklamy ve filmech apod. nezvykla a zvykat nebudu, přímo mně to rozčiluje. Chci se dívat a ne pořád někam odskakovat a být rušena. To pak není zážitek a žádný sebelepší film, který je rozkouskovaný na cca 30 min. intervaly nemůže nikoho vtáhnout do děje a zaujmout. Takový Pán prstenů v televizi musel být masakr, stačilo se podívat na délku vysílání. V ušetřeném čase lze dělat spoustu smysluplnějších věci :-)
OdpovědětVymazatKdyž běží film v televizi a já ho mám na DVD a chci se na něj dívat, pustím si ho z DVD. Nevládnu nijak zvlášť angličtinou, ale filmy mám nejraději v původním znění s titulky. Připadá mi, že dabují jedni a ti samí a občas bývám rozladěná jen z toho, že zase slyším ten samý hlas (čímž nehodnotím kvalitu dabérů nebo dabingu).
sharra
My jsme se v sobotu doma dívali na "přímý přenos" Indyho na Nově. Děláme to tak poměrně často. Musím se ovšem přiznat, že film byl v jakž takž kvalitě. Když na Nově dávali Pulp Fiction tak jsme si film dali raději z DVD. Ani ne kvůli tomu, že originál je originál, ale kvůli tomu, že obrazová kvalita byla naprosto příšerná. Pouštěli to snad z kopie kopie kopie hodně staré VHS. To v době Blu-ray nebo DVD považuju za trestuhodnou prasárnu. Pulp Fiction není vyjímkou. Taky občas porovnávám kde já jsem na DVD a kde je film v Tv. Zajímavá hra :-) A taky jsem zjistil, že spousta filmů co dávají v TV ma nějaké cenzurní zásahy. Z těch známějších to je třeba Základní instinkt. No fuj ;-) Martin.
OdpovědětVymazat