Misogynská poznámka k Sherlockovi

Londýn: fantomy a graffiti  

I když Česká televize nedává zdařilý seriál Sherlock po půlnoci, jak bývá jejím zvykem u zajímavějších pořadů, rušila jsem minulou sobotu přece jen televizním hlukem spolubydlící po lázeňské večerce. I když druhý film televizní minisérie pro mne už nebyl tak vzrušující jako ten úvodní (psala jsem o něm tady), pořád jsem se tou energickou podívanou dost bavila. Režisér Euros Lyn není naneštěstí takový divous jako duo Coky Giedroyc-Paul Mc Guigan, zůstala však zachována těsná spojitost mezi tím, co se děje v Sherlockově mysli, a děním na plátně. Symboly "plovoucí" vzduchem byly v díle nazvaném Slepý bankéř ovšem jen ozdůbkou. Veledůležitou roli zrcadla hrdinovy mysli však  stále ještě hraje temný, unikavý prostor samotného Londýna.

Páter Knox praví, že v příběhu
se nesmějí vyskytovat Číňani 

Labyrint uliček, ve kterém mohou dva dospělí, zdraví muži pěšmo dostihnout automobil (předchozí díl) se změnil v bludiště plné tajemných symbolů, jež je třeba rozluštit, aby se pátrači Holmes a Watson dostali na stopu série záhadných vražd. Pokud předchozí Studie v růžovém dávala v mých očích na frak Ritchieho Sherlocku Holmesovi, Slepý bankéř lusknutím prstu poslal k vodě obě adaptace Dana Browna - Šifru mistra Leonarda a Anděle a démony. Hrdinové se totiž nemusejí chovat jako idioti, aby se dostali na úroveň pomyslného idiotského diváka. Smysl provokativních šifer, které vrah vpisuje žlutým sprejem i mezi londýnské graffiti, dojde každému (a zapamatovala jsem si ho i já, která můžu poslouchat vtipy a číst detektivky pořád dokolečka, protože mne vždycky zajímá princip vyprávění a ne pointa, která se mi obvykle hned vykouří z hlavy).

Sarah: přebytečná žena

Ve Slepém bankéři ovšem stojí za diskusi spíš dvě věci spojené s porušováním klasických pravidel detektivky: první z nich je zjevná (ve slavném desateru pátera Knoxe se v reakci na dobové detektivkářské nešvary praví, že se v příběhu nesmějí vyskytovat Číňani - autoři Sherlocka však tento motiv vrátili moderním způsobem do hry se stejnou nonšalancí, s jakou updatovali existenci slavného pátrače o mobil a internet). Druhá je zjevná rovněž, ale její porušování je v dnešních kriminálních příbězích tak obvyklé, že vám to nejspíš ani nepřišlo. Jde o narušování detektivní zápletky milostnými motivy. Studie v růžové byla velmi osvěživě "misogynská": obešla se totiž prakticky bez ženských postav, jež by měly vliv na zápletku. Vztah Holmes-Watson se vylaďoval jako mužské přátelství, jehož prostou, starosvětskou čistotu neustále narušuje podezření okolí, že jde o homosexuální pouto. Holmes se jasně vyhranil jako muž ducha, kterého nezajímají ani muži, ani ženy (a atraktivnímu Benedictu Cumberbatchovi to díky jeho hereckému umění šlo uvěřit).

Holmes a Watson: obklopeni ženami 

Ve Slepém bankéři (kombinujícího doyleovské předlohy Údolí strachu a Tančící figuríny) sice milostné motivy kriminální zápletku nezničily, ale vnímám je rušivě v tom smyslu, že se jejich prostřednictvím tvůrci seriálu přizpůsobili televiznímu standardu. A ten až příliš často likviduje kriminální příběhy ženskými prvky. Vedle krásné Číňanky v ohrožení, která je ve vztahu k hrdinům neutrální, protože jde o oběť, sice Holmes alespoň navenek odolává nástrahám zjevně zamilované patoložky Molly Hooperové - ale Watson (který je i u Doylea a následně ve většině holmesovských adaptací slabším článkem mužského společenství) bleskově a jaksi povinně podléhá půvabům kolegyně Sarah. Lékařka se navzdory Holmesovým snahám dokonce rychle a účinně zapojuje do pátrání i dění a ze světa dne přechází do světa noci. Což mnou otřáslo: autoři seriálu se příliš rychle a snadno vzdali úctyhodné, výlučné podoby svého "mužského vyprávění",  kterou si minule vybudovali s tak neústupnou elegancí.  

Ještě, že v následujícím sherlokovském dílu, "teroristickém" příběhu Velká hra (sobota 23. 4., ČT 1, 21:10)  řady mužských protagonistů posílí netrpělivě očekávaný Holmesův protivník - Moriarty (který v rámci modernizace klasiky kupodivu není ženou).

P.S. Pokud si chcete ještě hrát, tak se podívejte na blog doktora Watsona.