Prohledat tento blog

středa 13. dubna 2011

Sherlock rychle a zběsile (myslí) - první díl

Holmes a Watson: update
Nemám k ultravtipnému, rychlému a zběsilému filmařskému stylu valnou důvěru - z mého staromilského pohledu většinou (i když ne vždycky)  zakrývá především rozpaky režiséra. Respektive nadměrné sebevědomí, s jakým se v takových filmech tříští a zdánlivě komplikuje svět, dost často jen zrcadlí vnitřní nesoudržnost: něco, jako když si muži s malým penisem (prý) pořizují drahá, velká a okázalá auta. Aniž bych příliš toužila rozvinout diskusi na téma proporcí, tak mezi majitele malého režisérského penisu podle mne patří Guy Ritchie nebo Robert Rodriguez. A nepatří mezi ně autoři televizní minsérie Sherlock.

Benedict Cumberbatch
V režisérské dvojici Coky Giedroyc-Paul Mc Guigan je to patrně ten druhý, kdo se podílel na efektní vnější podobě prvního dílu (který Česká televize zařadila do pozdnějších sobotních nočních hodin). Cenit si ovšem musíme především scenáristického vkladu Marka Gatisse a Stevena Moffata a Marka Gattise (který se mimochodem objevil coby představitel Sherlockova bratra Mycrofta už v prvním dílu, překlápějícím svým názvem do provokativní růžové původní název Arthura Conana Doylea Studie v šarlatové). Sherlock je agresivní, modernistickou podívanou a bez promyšleného scenáristického základu by se změnil v hovadinu přeplácanou nejrůznějšími zbytečnými ozdůbkami. Smělý, ale funkční update viktoriánského příběhu je rovněž nepřímým důkazem hlouposti a nekoncepčnosti maintreamového Sherlocka Holmese (jenž je dílem výše zmíněného Guye Ritchieho). A dobře ukazuje, že holmesovské vyprávění stojí a padá s titulním hrdinou. (Coby doktor Watson, veterán bojů v Afghánistánu traumatizovaný nedostatkem vzrušujících podnětů, je sice příští Jacksonův Hobit Martin Freeman zajímavý - Jude Law v Ritchieho filmu ovšem v této roli nabídl dandyovského Watsona, který mi rovněž nebyl proti mysli).

Pro velezajímavého Benedicta Cumberbatche (kterého jsem nedávno na tomto blogu chválila jako monstrum z Boyleova nastudování Frankensteina) je ovšem update legendárního pátrače dokonalou hereckou příležitostí - moderní Holmes (jenž je mladší a hybnější, než bývá zvykem) je totálně umanutou a posedlou postavou, která především rychle a zběsile myslí (což pomáhá zviditelnit hyperenergický vypravěčský design). Morálně je v prvním dílu nevyvážený, a představa, že by mohl propadnout zlu či sebedestruktivním sklonům, je tu skrytou oporou vyprávění. Aby se to nestalo, nezajišťuje jeho protivník, unikavý sériový vrah těkající neviditelně Londýnem: tomu je Sherlock podobnější, než těm, kteří jej budou zjevně posouvat směrem k dobru - Watson, Mycroft i inspektor Lestrade (v podání Ruperta Gravese postava, která se od tradiční koncepce hloupého poldy velmi příjemně liší). Jak to bude dál? Uvidíme spolu v sobotu večer...

4 komentáře:

  1. Brachu hral Gatiss, uz tenhle omyl vidim snad popate. Vsichni prebiraj 'famu', ze brachu hraje scenarista a kazdej si tam dava radobyznamejsiho Moffata. Ne ze by na tom tak zalezelo, ale pokazde si pri objeveni tehle chyby vzpomenu na Gatisse v Lize gentlemanu a to je velmi tryzniva vzpominka :)

    OdpovědětSmazat
  2. Anonym Inu, omlouvám se, asi vás nepřesvědčím, že jsem to od nikoho neopsala a nejsem tedy součástí nějaké "fámy". Je to moje vlastní chyba :-).

    OdpovědětSmazat
  3. jen poznámka k ČT - tentokrát vybrala na sobotní večer skvěle, a na svoje poměry naopak ve velmi brzském vysílacím čase - 21:20 je ve srovnání s výbornými filmy (zvláště na dvojce) běžně od 11:20 až 00:20 určitě spíše dřívější večerní hodina...

    OdpovědětSmazat
  4. Tohle stěžování si na pozdní vysílací časy mi vždycky přišlo bizarní. Televizi už teda delší dobu nemám, ale když ano, málokdy jsem se k ní dostal před půlnocí.

    OdpovědětSmazat