Objev roku?

Zrovna jsem dostala mailem hlasovací lístek pro letošní "Objev roku" v rámci Cen české filmové kritiky. Loni došlo k hromadné kumulaci nadšení kolem filmu Pouta, takže "Objevem" se stal Ondřej Malý za hlavní roli ve Špačkově filmu. Nic proti němu, ale mám pocit, že právě tahle cena by měla zviditelnit v rámci letošní produkce nějaký neobvyklý a potěšující prvek - a ne jen z jiné strany velebit film či osobu, která se stejně zviditelní v jiných kategoriích. Loni jsem všemožně a marně lobbovala pro Davida Jařaba a jeho Hlavu-ruce-srdce (za čímž si stojím dodnes) - byla jsem ale překvapená, jak drtivě byl tenhle výjimečný a zábavný film podceněný jak v rámci Cen české kritiky, tak Českého lva. Já mám pro letošek zase jasno (aniž jsem ovšem viděla Hranaře) - a zase je mým favoritem jenom "okrajový autista": Václav Kadrnka, jehož celovečerní režijní debut Osmdesát dopisů mne letos velmi rozradostnil, protože jsem už roky neviděla debutanta, který by měl v hlavě i srdci všechno tak krásně a nadějeplně srovnané (mou recenzi na film najdete TADY).

Když se s odstupem času dívám na loňské výsledky prvního ročníku Cen české filmové kritiky, přijdou mi takové nějaké neinvenční. :-) Jestlipak se letos hlavní preference budou - jak lze asi očekávat - pohybovat mezi Hřebejkovou Nevinností a Luňákovým Aloisem Nebelem (který nejspíš ten Objev roku nakonec vyfasuje)... Nebo nakonec - konečně - alespoň v nějaké podobě uspěje zlý chlapec českého filmu Robert Sedláček (Rodina je základ státu)? Nebo naopak zvítězí politická korektnost a s ní Cigán či Lidice? Tak už teď cítím, jak mi z toho všeho stoupá tlak.