 |
Marketa Lazarová: konečně spočítat
ocasní pírka dravce |
Varský víkend bude ve znamení "velkých" návratů - spojení filmové klasiky a nejmodernější technologie. Restaurování starých filmů a jejich znovuuvádění do oběhu patří už nějakou dobu k praxi nejprestižnějších filmových festivalů. A v Karlových Varech patří retrospektivy právem k nejoceňovanějším sekcím. Stále doufám, že si jednou troufnu sestavit svůj festivalový program pouze z klasiky a prožít soukromý paralelní festival, v němž copyright mých úlovků nepřevýší rok 1962. Srovnala bych tak bolestný nepoměr mezi novými filmy, jejichž kvalitativní rozptyl je logicky větší, a klasikou, spolehlivě prověřenou uplynulými desetiletími. Pokud tedy jde o letošní Vary, kromě průběžně plynoucí fullerovské retrospektivy nás o víkendu čekají dva klasické skvosty, které prošly zkouškou časem i citlivýma rukama (doufejme) restaurátorů:
Marketa Lazarová (1967) Františka Vláčila a Scorseseho
Taxikář (1976).
 |
| Taxikář: Robert De Niro |
Pokud jde o mistrovské drama s Robertem De Nirem v titulní roli, psala jsem loni o "mnoharoli" Martina Scorseseho, která potvrzuje skrytou, snovou unikavost celého vyprávění (
text je ke čtení tady). Film ovšem nestojí za podívání jen kvůli způsobu, jakým režisér ve svém navenek průhledném "filmu o Vietnamu" pracuje s prvky, které později vyústily v jeho hrátky s postavou nespolehlivého vypravěče (nejzajímavěji v poslední době např v
Prokletém ostrově). I když můžete tvrdit, že jste ho nejednou viděli a dobře ho znáte, asi se vyplatí naklusat v neděli v 11.30 do Velkého sálu a podívat se, co s filmem pořídila digitální technologie. Protože Scorsese je přecitlivělý cinefil a perfekcionista, nepochybuji o tom, že práce probíhala pod jeho přísným dohledem. Navíc ve zřídkakdy vídané kvalitě v digitálním rozlišení 4K.
 |
| Jaká bude Marketa pozitivní? |
Pokud jde o
Marketu, již řada filmových odborníků považuje za historicky vůbec nejlepší český film, bude její nová podoba velkou neznámou až do okamžiku, kdy se ve dvě odpoledne slavnostně odhalí ve Velkém sále. (I organizátoři festivalu totiž zatím viděli jen ukázky.) Každopádně kolem způsobu přepisu vznikly jisté kontroverze mezi zastánci možností, jak restaurování provést: je totiž možné vycházet buď z pozitivní kopie, nebo přepis realizovat z originálního negativu (což je dražší a pracnější). Neboť nakonec došlo na první možnost a považuji za prakticky vyloučené, že by někdy za mého života (a za "života" negativu tohoto filmu) k možnosti druhé, ke srovnání obou
Market - "pozitivní" a "negativní" - nikdy nedojde.(Existuje ovšem i
očité svědectví ukázky druhého postupu.) Nepochybuji ovšem, že nová
Marketa bude vypadat lépe než všestranně poničená kopie, kterou jsem v roce 1992 viděla při slavnostním zahájení festivalu ve Velkém sále.
"... nebo přepis realizovat z originálního negativu (což je dražší a pracnější)..."
OdpovědětVymazatv čem je tato varianta dražší a pracnější?
Kamerový negativ je cosi jako polotovar. K přípravě projekčních pozitivů (tj. toho, co pak divák vidí) je zapotřebí udělat tonální korekce, mj. proto, aby záběry téhož místa spolu tonálně "seděly" nebo aby se z celého tonálního rozsahu vypíchlo to nejdůležitější. Po skenu kamerového negativu je třeba tyto korekce znovu udělat, tj. z vzhledu projekčních pozitivů usuzovat na režisérův/kameramanův záměr a laboratorní proces záběr po záběru digitálně napodobit.
OdpovědětVymazatFilm pozdější generace (intermediát, projekční pozitiv) už v sobě korekce má a je teoreticky možné udělat korekci skenu celého filmu najednou.
Jak se Vám, Aleno, líbil zrekonstruovaný obraz Markety na varské projekci?
OdpovědětVymazat(A upozornění k té ilustrační fotografii Markety s dravcem: Nejde o záběr z filmu, ale fotku z natáčení. Pírka tedy byla pravděpodobně "počítatená" i před restaurováním snímku ;-)
Zdravím.
Jan Zahradníček
Jan: Upřímně řečeno velmi nelíbil, ale je to jen pocit - nerozumím technickým detailům a neznám důvod, proč je obraz tak "rozbředlý", neostrý a neosobní - jaksi mechanický. Mohu se jen laicky domnívat, že důvodem jsou výchozí materiály použité k rekonstrukci a relativně krátká doba šesti týdnů, která byla restaurování filmu věnována. (Např. Taxikář si vyžádal sedm měsíců.) Jímá mne obava, že se teď takhle budou restautovat i dlaší české filmy...
OdpovědětVymazatAlena
upřímně řečeno, dělali jsme novou filmovou kopii přímo z originálního negativu právě nedávno, a na velkém plátně je vidět to, co díky komprimaci na malém monitoru nebo televizi z VHS nebo DVD splývá s ostatními nedokoalostmi a zůstává milosrdně skryto: Markéta Lazarová, náš prý nejlepší film, je po technické stránce dle dnešních měřítek dost nedokonalé dílo. Těžko říci, jestli už pan Vláčil byl tehdy unavený těžkostmi vzniku nebo mu to dělali naschvál, nebo prostě taková byla tehdy dobová kvalita, ale řada záběrů je fatálně neostrá, o záběrech, kde je viditelně rozlezlý zvuk s obrazem ani nemluvě. šestitýdenní retuš doufejme odejmula použe rýhy na nečistoty (a obrovské chlupy zaseklé při natáčení do okeničky kamery - další svědkové šlendriánu tvůrců), zbytek by byla práce na delší dobu. i když...čím delší doba, tím by nápady na vylepšení nebraly konce a možná bychom se dočkali nějakých digitálních dokreslených pozadí jako u večerníčků s Rumcajsem, na jejichž zrestaurovanou verzi made by UPP jsem nevěřícně zíral.
OdpovědětVymazatAnonymní (škoda, že jste se nepodepsal): tohle je opravdu velmi zajímavé a vlastně mi potvrzujete i některé úvahy, které mne pronásledují v posledních dnech, kdy se snažím přijít pokud možno bez emocí na kloub příčinám své nespokojenosti s restaurovanou verzí Markety. Ano, je mi jasné, že velké plátno v hotelu Thermal bylo pro film medvědí službou. A velmi myslím i na to, že samotný film se zřejmě od začátku hemží kompromisy a nedokonalostmi, které při restaurování ještě vynikly. Mrzí mne, že se tady ve Varech nenašla platforma, na které by o tom všem šlo diskutovat (není tady oficiálně nikdo z NFA nebo z UPP, kdo by se ke své práci jmenovitě hlásil a dokázal tyhle věci objasnit). Zajímalo by mne také kupříkladu, kdo rozhodl, aby byl v restaurovaném filmu zřetelně vidět Vláčil nahánějící s klackem jelena (rozhodně to není snaha o autenticitu - periferní režisérovu přítomnost ve filmu dřív nikdo nezaznamenal). Zvýraznit to - to je "morální" rozhodnutí jako hrom, kdo je za něj zodpovědný??
OdpovědětVymazatVláčil nahánějící jelena byl zvýrazněn pouze mediálně.
OdpovědětVymazatPoměr stran a výřez digitální projekce (samozřejmě včetně zmíněného záběru) nebyly dány něčím rozhodnutím, ale výhradně povahou zdroje a normou - v tomto případě rozměry projekční okeničky pro formát 2.35. Teoreticky by tak obraz digitální projekce měl rozsahem přesně odpovídat správně nastavené projekci z filmové kopie.
Díval jsem se na criterionské vydání ML na DVD a Vláčil je tam vidět taky, i když ne celý jako v DCPku; master pro DVD byl pravděpodobně asymtericky ořezán právě zleva - vpravo zůstává po celou dobu filmu černý pruh s neostrým přechodem do okeničky, vlevo končí obraz ostře.
Na VHS Vláčil samozřejmě vidět nebyl - zde byl ořez z obou stran mnohem zásadnější.
Já jsem si předtím, než jsem byl na tohle místo upozorněn, postavy na levé kantně taky nikdy nevšiml (a to jsem si film z DVD pouštěl mnohokrát) - mihne se tam jen na pár framů a centrum pozornosti je vpravo u jelena (navíc některé zobrazovače mohou overscanem okraje obrazu zamaskovat).
Zdravím.
Jan Zahradníček
PS Ten klacek na jelena je spíš taková srandička; mě spíš překvapuje, že dosud nikdo nezaznamenal (nebo nezmínil) skutečnost, že část záběrů je natočena neanamorfně (zřejmě z nouze - nebyla dostupná anamorfická skla?). Někde to vypadá divně (tlusté, do stran roztažené postavy), místy (třeba hned ve druhém záběru filmu s vlky běžícími z lesa přes zasněženou pláň) to však - alespoň ve mně - vyvolává pocit zvláštní "nadreálnosti" a přispívá k fascinujícímu dojmu z celého snímku.
"Díval jsem se na criterionské vydání ML na DVD"
OdpovědětVymazatcriterion ML nikdy nevydal
Pardon, měl jsem na mysli Second Run. JZ
OdpovědětVymazat"... nebo přepis realizovat z originálního negativu (což je dražší a pracnější)..."
OdpovědětVymazatJeště k tomuto: Ano, dorovnat sken z original negativu podle reference (duplikační pozitiv nebo distribuční kopie) znamená nějaký čas navíc na gradingu, ale ten je v rámci rozpočtu digitalizace a restaurace celovečeráku zanedbatelný. Konkrétně u Markety je stav duplikačního pozitivu (alespoň toho, který byl poskytnut k přepisu; není mi známo, zda existuje ještě jiný...) takový, že poměr náročnosti přepisu dubpozitivu vs. original negativu je přesně opačný. JZ
Tomáš Weinreb. duppozitiv asi ok, ale všude jinde se takovýhle filmy dělaj jedině z negativu, tzn. stejně se to musí udělat, ale asi to neudělají češi a pánovi někde nahoře, co mluví o tom, že Markéta je technicky nedokonalá, je to směšný výklad, tam až ne jednu vadu, která mi vadí na tomto filmu, a nebudu na ní veřejně upozorňovat, je čistě umělecká forma v silném vztahu k obsahu a stylu vyprávění, střihu, pohybu kamery a herců. Hodně ruční kamera, ne všechno ostrý, jakoby chvílemi mimo... a pak tvrdě kompozičně-emočně-výtvarně, dokonale uděří(předběhl dobu o dost let) zvuk v nadreálném vztahu: nejde to však brát jako technickou nedokonalost. nevím kde se u filmu do nekonečna opakují stejný postřehy úplně mimo, jako vy u obrazů taky si jako ceníte více da Vinciho, před Renoiarem, protože je to víc ostrý (hlavně mi nepiště, že to chtěl mít ostrý a neměl), v tom filmu s pracuje s tzv s "nedokonalostmi" (co je to u filmu nedokonalost) a je to na něm jasně přiznané, Vláčil ho chtěl mít hodně životnej a hodně básnickej, restaurovanou verzi jsem neviděl, ale asi před 7 lety jsem ji viděl v Aeru z kopie, byla to palba, jsem zvědavej na tuhle. Jestli je však celkově neostrá, protože retušovali blbě a celý to rozmazali a rozpatlali, tak za to vláčil nemůže. vlastně nevím ani proč to sem píšu, stejně je to marná diskuze, asi proto, že stejně vary udělali záslušnou věc, že se aspoň někdo o to začal starat, těďka ve varech ciment říkal, doufám že si to nepletu. že je to těžkej a velkej film a že ho zná, psal podlě mě o něm jako o zklamání v 69, kde však probleskují obrazy imaginace a krásy, jež nemají srovnání, sám s ním neumí moc naložit, ale zůstal mu v palici
OdpovědětVymazatPetr Soukup na Zóně shrnuje:
OdpovědětVymazathttp://zona.bloudil.cz/index.php?id=3128