Se superhrdinskými obleky bývají někdy problémy: nemám teď na mysli tu proklatou kapuci, na kterou upozorňují pixarští Úžasňákovi a která se může stát příčinou zkázy neopatrného protagonisty. Spíš vztah Dana Dreiberga a Laurie Jupiterové, kteří se nemohou ve Strážcích pomilovat, protože jim v tom brání jejich lidská "kůže", "navlečená" na rajcovní superhrdinské kostýmy, které jsou jim bytostně vlastní. Nebo ty potíže, co má Superman na ulici s převlékáním... Zkrátka mezi hrdinou a jeho kostýmem (tedy superhrdinskou identitou) bývá - zvlášť ve filmových adaptacích comicsů - značný rozpor.
Tony Stark přestal "problémy s kostýmem" řešit už ve svém prvním filmovém dobrodružství, protože se ke své druhé identitě létajícího superhrdiny Iron Mana otevřeně přiznal. Může si bojový oblek nosit v příručním kufříku a vklouznout do něj, kdykoli je třeba. A jeho tvář zná každá mexický prodavač jahod postávající u silnice. Přesto zrovna ten oblek, který Tony tak důvtipně vyvinul v minulém filmu, začne ohrožovat jeho statut. Samozvaný, etablovaný ochránce civilizovaného světa (který prohlašuje, že "privatizoval světový mír") sice soudí, že je schopen své poslání zvládnout, ve skutečnosti mu však na paty šlape mnoho jiných, kteří už ve výzkumu podstaty a využití bojového obleku nebývale pokročili - především pološílený, pomstychtivý ruský vědec Ivan Vanko (další zdařilá kreace Mickeyho Rourkea) a ambiciózní, leč neschopný konkurent Stark Industries Justin Hammer (Sam Rockwell je zase úplně jiný než v Moonu). Své chtějí k této otázce povědět také armáda a politici, kteří podnikatele dokonce pozvou před senátní výbor (což celkem nesmyslně připomíná scény z "honů na čarodějnice" v 50. letech). Ti by rádi Starkův jedinečný oblek změnili v sen každé správné comicsové americké vlády - univerzálního, nemyslícího vojáka vyrobitelného v jakémkoli množství.
Různých verzí Tonyho superhrdinského kostýmu je tak najednou ve hře oproti hrdinovu původnímu očekávání spousta - takže diváka čeká vlastně cosi jako "souboj obleků", ať už v nich je navlečený nějaký chlapík či není. Odvahu odhalit v boji tvář má jen Ivan Vanko ve svém rukodělném postroji s elektrickými (či jakými) biči: Tony a jeho kamarád Rhodes si kvůli bezpečí v boji tváře skryjí za helmy a Hammerovy výtvory žádné tváře nemají, protože jsou to roboti. Takže v té chvíli pro diváka končí všechna sofistikovaná zábava - tedy pokud neulítává na digitálně rozpohybovaných postavičkách, které do sebe mlátí, poletují vzduchem a akci nikdy neskončí dřív, než je všechno kolem politováníhodně zdemolované.
V druhém Iron Manovi je bohužel výrazně víc akce a mnohem méně čiré Tonyho radosti z létání a potěšení Roberta Downeyho Jr. nad novou rolí než v prvním filmu. S prvním Iron Manem to bylo jinak než třeba se Soudcem Dreddem, kde nikdo nestál o to, aby si hrdina sundal z obličeje helmu a odhalil celou tvář Sylvestera Stalloneho. U průměrné comicsové zábavy stačí k vyjádření hrdinova charakteru to, čemu se ve špatné literatuře říká "brutální čelist". O Tonym Starkovi v civilu ale chcete vždycky vědět víc - a bojový oblek z toho vyjadřuje naprosté minimum (i když se ani nové vyprávění neobejde bez leitmotivu záběru na hrdinovu tvář "rozjasněnou" světelnými ciferníky).
Tony má ale sotva čas spěšně vyhrknout nějaký bonmot mezi dvěma výbuchy, vygooglovat si informaci o své nové podřízené Natalii (krásná, ale zbytečná Scarlett Johanssonová) a udělat na sebe smutné oči do zrcadla ve chvíli, kdy mu dochází baterka (respektive kdy jeho organismus kolabuje vinou otravy paladiem - pohonem obloukového reaktoru, který hrdinu paradoxně současně udržuje při životě).Stejně jako bojových létacích obleků, i nevyužitých postav a témat je tady najednou nějak moc a místo divákova potěšení z bohatosti vší té zábavy vzniká nepříjemný přetlak. Druhý Iron Man tak vypadá jako každý jiný průměrný áčkový superhrdinský snímek (už zmiňovaní Strážci jsou naopak důkazem, že zvládnout hodně postav i komplikovaných témat lze - nezkušený Justin Theroux ovšem není tím typem scenáristy, který by to dokázal.).
Hrozba Tonyho smrti a konflikt státní moci a soukromé superhrdinské mise okořeněný sporem se žárlivou Pepper kvůli Natalii by bohatě stačily na jeden film - ale to se zřejmě tvůrcům Iron Mana 2 zdálo jaksi málo. Museli proto rozjet ještě další a mnohem standardnější dějové linie, ve kterých už nehraje velkou či žádnou roli Tonyho výbušná, sebestředná a sarkastická osobnost. Představou, že v druhém dílu filmu musí být všeho dvakrát víc než v tom prvním, nás autoři mlátí po hlavě tak důsledně a mechanicky, že si vlastně nepamatuji jedinou scénu, která by mne v tom ohlušujícím zmatku skutečně bavila a kterou bych si s vůbec zapamatovala. Vlastně ano - jedna mi utkvěla a týká se zase superhrdinského "kostýmu". Namol opitý Tony na oslavě svých narozenin předvede, jak to dělá, když se mu chce v bojovém obleku čurat... Zmíněný zapeklitý problém má primitivní a poněkud trapné řešení - toho druhu, který zvolili i tvůrci nového Iron Mana v pojetí svého filmu: prostě to všechno pustili - cokoli, kamkoli, padni, kam padni.
První Iron Man byl výjimečný. Ten druhý je už jen předlouhý, usilovný proud naznačující začínající potíže s prostatou. Na třetí díl je prý už nakročeno... Božínku.
P.S. K mé nespokojenosti z filmu možná - vedle natěšenosti, která se vždycky těžko uspokojuje - přispěla i skutečnost, že nám ho dneska na novinářské projekci pustili dabovaný. Dabing obecně nemám ráda, ale Downey bez vlastního hlasu je jen poloviční rozkoší.
Distributor nám mimochodem nabídl film úmyslně bez tradiční scény umístěné za závěrečnými titulky - a já jsem v rozpacích: píšu Iron Mana 2 do Filmového přehledu, kde je - jak víte - součástí textu podrobný obsah včetně takových důležitých detailů, jako je zmíněná sekvence. Budu vám vděčná, když mi - až snímek uvidíte celý v kině - ve dvou větách napíšete, co za zázrak se tam nakonec stane. Nebudu tak muset chodit znovu na film, který mi myslím stačilo na dost dlouhou dobu vidět jednou. Předem díky!
Iron Man 2
USA 2010, 124 min.
Režie: Jon Favreau
Scénář: Justin Theroux
Kamera: Matthew Libatique
Hudba: John Debney
Hrají: Robert Downey Jr. (Tony Stark/Iron Man), Mickey Rourke (Ivan Vanko), Gwyneth Paltrowová (Pepper Pottsová), Scarlett Johanssonová (Natalie), Sam Rockwell (Justin Hammer), Samuel L. Jackson (Fury), Don Cheadle (Rhodes), Jon Favreau (Happy)
premiéra 29. dubna 2010
Ten tajný konec po titulcích: http://www.slashfilm.com/2010/04/27/spoilers-the-secret-ending-of-iron-man-2-revealed/
OdpovědětVymazatDíky, Franto...
OdpovědětVymazatTo jste mě tou recenzí úplně vyděsila :-) Já se na ten film tak těšila. Snad se do kina dokopu a tento film neskončí jako X-Men III, na který jsem dodnes nesebrala odvahu se podívat, protože jak člověk něco jednou uvidí, už to z hlavy nevymaže :-) Vím, je to dětinské. sharra
OdpovědětVymazatMilá Sharro, vůbec to není dětinské - člověk se musí nějak chránit. S odstupem vaše rozhodnutí nevidět třetí X-Men naprosto schvaluji. Druhý Iron Man je ovšem přece jen trochu lepší než ten hrozný Rattnerův kousek.
OdpovědětVymazatIron man 2 je super film, ale ten X-men 3 je, ale taky dobrý!
OdpovědětVymazatno je to docela super až na tu délku, ale šel bych na to znovu
OdpovědětVymazat