Nic naplat. Od té doby, co mi František Fuka v nejlepší víře, že se mi to bude líbit, doporučil fotoaparát, na který se dají natáčet i filmy, porušuji svoje dávné pevné rozhodnutí zůstat na straně kritiků a nemotat se do práce filmařům. Neomlouvá mne ani to, že jde o rozměr pouhého příležitostného domácího videa (zaznamenávajícího - protože členové rodiny a přátelé se odmítají zviditelňovat - především obaly knih a DVD, chodníky, nebesa, cizí psy a vlastní květiny). Všichni přece z kina dobře víme, že hranice mezi soukromým a veřejným prostorem byla moderními médii dávno dobyta - a že příhraniční území jsou naopak tím nejlákavějších místem na světě, o který je možno vést nekonečné adrenalinové spory. Tak tohle jsou Sudety mojí velikonoční mysli:
Děkuji za úsměvný minifilm pro po-velikonoční rozjímací večer..
OdpovědětVymazatLáďa se mi stejně nelíbil...
OdpovědětVymazatskutečně velmi nechutný film, už nikdy si nekoupím domácí klobásy...
OdpovědětVymazatVe skutečnosti jsou klobásy skopové :-).
OdpovědětVymazatpobavilo
OdpovědětVymazat