Návštěva spořilovské První pivní tramwaye v mrtvém předvečerním čase mi po letech s laskavým svolením přítomného personálu konečně umožnila nerušeně proniknout na místní legendární pánské záchodky. Dokonce s fotoaparátem.Od doby, kdy výtvarník Igor Ševčík vyzdobil v roce 2000 hospůdku, umístěnou na
blahodárném místě na smyčce konečné tramvaje číslo 11, se ledaccos změnilo: utěšeně vzrostla místní nabídka piv (která se mění i během jediného vašeho posezení, podle toho, co dopijete a co se zrovna naráží) - a nahodile nevýtvarné záliby současných provozovatelů poněkud nepěkně proměnily interiér. Přestože jsme v hospodě byli sami, hrála tam najednou televize (fotbal s vypnutým zvukem) a stylová hudba, do čehož pronikalo rádio od výčepu a nad našimi hlavami větrák zlověstně proháněl deset let starý a tedy už historicky prokouřený vzduch.
Pořád ještě tu ale zůstaly zachovány Ševčíkovy stylové malby na zdech a restaurační nábytek, nostalgicky upomínající na vybavení starých tramvají.
Žádných radikálních změn naštěstí nedoznalo ani právě zmíněné sociální zařízení, vyzdobené Ševčíkovými zaujatými "portréty" ženského intimního ochlupení.Možná by se slušelo při této příležitosti připomenout, že od předčasné smrti Igora Ševčíka uplyne na začátku července šest let (zemřel v nedožitých třiapadesáti letech 5. července 2003).
Igor Ševčík byl bohém a výtvarník zabývající se ilustracemi a plakátovou tvorbou, grafikou, fotografováním, malováním i psaním, ale i hranými projekty (např. Jakubiskova Tisícročná včela) a divadelními inscenacemi (působil třeba jako scénograf v Laterně magice). A vyzdobil freskami několik interiérů pražských restaurací (vedle První pivní třeba také vinohradskou Žlutou pumpu.Nejznámější byl Ševčík ovšem coby autor osobitě expresivně pojatých krátkých animovaných filmů, které se dočkaly řady ocenění. Ráda bych k vašemu ctěnému vzpomínání nabídla třeba Siestu (1977), Ráno po flámu (1979), Lovce (1985) nebo Poslední cigaretu (1989).
Jak se nám tak ti politici rychle mění, málokdo si asi dneska vzpomene, že Igor Ševčík se na několik cenných let (od roku 1991) obětavě ujal i práce poradce ministra kultury Milana Uhdeho a pak působil také coby ředitel filmového a audiovizuálního odboru (v kteréžto funkci se zasadil o převedení mého oblíbeného časopisu Filmový přehled pod ochranná křídla Národního filmového archivu, kde je dodnes). 
A protože by byla škoda ničit kvůli suvenýru ty krásné záchodky, nezbývá než doporučit vám třeba koupi plakátu, který je k mání v pražských Terryho ponožkách.
P. S. lehce feministické: Už léta považuji za hrubou nespravednost, že na dámských záchodcích v První pivní není vůbec žádná výzdoba!
Žádné komentáře:
Okomentovat